Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Channel 4 News: Izraelci stále střílí vyhladovělé Palestince, i když leží na zemi

16. 6. 2025

čas čtení 20 minut

Mluvili jsme s britským lékařem v Gaze, který říká, že ošetřil půl tuctu obětí, které byly zřejmě zastřeleny, když ležely na zemi.

"Takže pokud máte zranění, řekněme v oblasti levého ramene, které prochází lebkou, trajektorie musí být taková, že buď stojíte a kulky přilétají, nebo ležíte na zemi s rukama pod hlavou, a tak vás kulka škrtne po rameni. Kulka letí naprosto kolmo dolů, což není realistické, nebo byste musel ležet na zemi, pravděpodobně s rukama pod hlavou, a kulka by vás zasáhla do ramene a do zadní části hlavy. Pokud vidíte stejný vzorec u více pacientů, řeknete si: „To není náhoda.“

Povězte mi o dalších případech, se kterými jste se setkal.

Je to patnáctiletý chlapec, který je na JIP. Střepina mu prošla míchou, takže je ochrnutý od pasu dolů a říká: „Můžu umřít, prosím?“ Částečně je to proto, že nemá rodinu, všichni jeho příbuzní jsou mrtví. A vy si říkáte: „Jak to zvládne? Na vozíku? V troskách Gazy?“

Moderátor, Channel 4 News, pondělí 16. června 2025, 19 hodin: Íránská státní televize byla iozraelským bombardováním vyřazena z provozu. Přestože Írán vyhrožoval, že dnes v noci podnikne historický odvetný útok, objevují se zprávy, že Írán chce příměří, ale Bibi Netanjahu říká, že o to nemá zájem.

Dobrý večer z Tel Avivu, Írán tvrdí, že se připravuje na největší a nejintenzivnější raketový útok v historii na izraelském území. Oficiální varování bylo vysíláno íránskou státní televizí jen několik hodin poté, co byl její večerní program přerušen v oblaku černého dýmu během izraelského útoku. Dříve zdejší vláda varovala občany 3. teheránské čtvrti, aby evakuovali. Jedná se o stovky tisíc lidí. USA mezitím vysílají do regionu další letadlovou loď a flotilu tankovacích letadel. Konflikt, který tak dlouho probíhal v utajení, je nyní na povrchu a může se vymknout kontrole. Dnes večer se objevily zprávy, že Írán se snaží vyjednat mír.

Dnes v noci se Izrael připravuje na noční raketové útoky po izraelských útocích na Írán. Navzdory prosbám světových lídrů zatím nejsou žádné známky uklidnění situace. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes večer odmítl vyloučit, že se Izrael zaměří na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího, a tvrdí, že jeho smrt by pomohla ukončit konflikt, nikoli ho eskalovat. V naší první reportáži dnes večer je naše mezinárodní redaktorka Lindsay Hilsum.

Reportérka: To, co slyšíte, je zvuk okupantů útočících na naši zemi, říká Sahar Emami, mluvčí íránské státní televize. Pak dojde ve studiu k výbuchu.

Po izraelském útoku lidé natáčeli hořící trosky televizní budovy. Podle zpráv bylo zabito několik novinářů a techniků. Nad Teheránem byl vidět sloup dýmu.

Dříve izraelský vojenský mluvčí v perském jazyce varoval lidi, aby opustili okolí televizní stanice, ale lidé začali přes noc hromadně opouštět Teherán a směřovat na venkov, aby unikli před izraelským bombardováním. Skrýváme totožnost očitých svědků, kteří se bojí, že je vláda potrestá za to, že promluvili.

„Lidé nemohli v noci spát. Byli jsme vzhůru až do rána, byli jsme příliš nervózní, abychom mohli odpočívat. Bylo nám doporučeno, abychom odešli. Ale silnice jsou ucpané dopravou.“

„Někteří moji přátelé se pokusili odjet, ale nakonec se vrátili, protože se nemohli hnout. Jsme uvězněni a zoufalí. Říkají nám, abychom se drželi dál od vojenských základen, ale my ani nevíme, kde jsou.“

Dnes ráno se někteří pokusili odjet, ale zjistili, že se nedostanou z nebezpečí, ale naopak se do něj dostávají. Tisíce lidí stály ve frontách na benzín, který byl omezen na 25 litrů na osobu.

Lidé byli nervózní a agresivní. Vypuklo několik rvaček. Internetové připojení je strašné. Mnozí z těch, kteří přišli k benzínové stanici, měli na střechách aut kufry, lůžkoviny, osobní věci a dokonce i dětské kočárky. Je zřejmé, že odjíždějí.

Ale kde v Íránu je bezpečí? Kromě jaderných zařízení v Natanzu, Fordo a Isfahánu Izrael zasáhl také vojenské a jiné cíle ve většině hlavních íránských měst, včetně Tabrízu, Teheránu, Mašhadu, Kermánšáhu, Ahwázu, Abadánu a Šírázu. Dnes Izraelci zasáhli Waterfall Park na severozápadě hlavního města. Íránská vláda vyzvala Omán, Katar a Saúdskou Arábii, aby na Izrael vyvinuly tlak a dosáhly příměří. Za izraelské rozhodnutí zaútočit viní USA.

Íránský mluvčí: „Byli jsme uprostřed diplomatického procesu a vedli jsme jednání. Byli jsme konfrontováni s aktem agrese ze strany sionistického režimu. Jak jsem již dříve uvedl, nedokážeme si představit, že by k takové akci sionistického režimu mohlo dojít bez koordinace, spolupráce a podpory ze strany Spojených států.“

Reportérka: Prezident Trump spolu s kanadským premiérem ze skupiny G7 nevypadali, že by se chtěli zapojit do konfliktu na straně Izraele, ale přesto vinu svalovali na Írán.

Trump: „Musí se dohodnout, a to bude pro obě strany bolestivé, ale řekl bych, že Írán tuto válku nevyhraje. A měli by jednat. A měli by jednat okamžitě, než bude příliš pozdě.“

Reportérka: Izrael dnes zveřejnil záběry z dronu, které zřejmě zachycují útok na íránské jednotky odpalující raketu. I kdyby Írán souhlasil s požadavky prezidenta Trumpa, Izrael by mohl pokračovat v útocích v naději, že svrhne režim. Íránská státní televize dnes večer vysílá staré videozáznamy vlasteneckých písní doprovázené krásnými záběry venkova. Íránská vláda již nemá spolehlivý prostředek komunikace se svým lidem a možná ani sama neví, co přesně má říci.

Moderátor z Tel Avivu: Lindsey Hillsumová z místa události. Dosud bylo v Izraeli zabito 24 lidí a více než 500 jich bylo zraněno. Zatímco v centru Tel Avivu a ve střední části města došlo k značným škodám, protože některé rakety pronikly izraelským protivzdušným systémem, Izraelci byli vyzváni, aby dnes v noci zůstali v blízkosti úkrytů v očekávání dalšího íránského útoku balistickými raketami, informuje náš korespondent Paul McNamara.

Reportér: Nový soundtrack nočního života v Tel Avivu. Třetí noc íránské odvety. Třetí noc ochranných raket Iron Dome. Třetí noc, kdy některé rakety prolétly. Během noci došlo k několika útokům po celém Izraeli. Poslední vlna těsně před svítáním, právě je 5:00 ráno. Útok se odehrál asi před půl hodinou. Za námi se stále hasiči snaží uhasit budovu na boku. Přední část je zcela zničena. V budově jsou v tuto chvíli záchranné týmy. Na rozdíl od předchozích útoků, které jsme zažili v posledních několika dnech, se tentokrát jedná o centrum Tel Avivu. Jsme obklopeni budovami a obrovským množstvím lidí.

Záchranáři hasí požáry způsobené výbuchem a reflektory prohledávají zkroucený beton a pokroucenou ocel, která kdysi bývala domovem. Ulice této luxusní čtvrti jsou posety spálenými troskami války.

„Byli jsme v suterénu a pak jsme ucítili úder. A pak se suterén, ty masivní ocelové dveře, které jsou obvykle zavřené, úplně otevřely a my jsme se opravdu vyděsili, protože jsme cítili náraz a věděli jsme, co se stalo. Je to jako když jste pod tím, je to v podstatě ruská ruleta. Když vyjdete z úkrytu, nevíte, který dům bude další.“

„Jo, běžel jsem do bytu, abych se podíval, co se stalo, co se stalo s mým domem. A viděl jsem, že žádný dům není.“

Reportér: Během noci bylo na pěti místech v Izraeli zabito nejméně osm lidí. Celkem za poslední tři noci zemřelo 24 lidí a téměř 500 bylo zraněno. Plánovaný dopad však není jen lidský, ale i komerční, protože se jedná o místo hned vedle ropné rafinerie, kde se v reakci na útoky valí do nebe oblaka kouře.

Izrael o víkendu zaútočil na íránské ropné sklady a bez ohledu na cíl řekl dnes premiér Benjamin Netanjahu svým stíhacím pilotům, že mohou létat bez odporu.

Netanjahu: „Izraelské letectvo kontroluje nebe nad Teheránem. To je změna v celé kampani. Jsme na cestě k dosažení našich dvou cílů, jimiž jsou eliminace jaderné hrozby a eliminace raketové hrozby. Když kontrolujeme nebe nad Teheránem, zasahujeme tyto cíle. Cíle režimu.“

Reportér: Světoví lídři ho vyzývají k deeskalaci. Ale tento muž málo naslouchá výzvám ostatních. Útok na Írán v podobě odvetných úderů vyvolal vzácnou politickou shodu, kdy mnoho opozičních představitelů podpořilo premiéra, jehož ještě minulý týden chtěli odstranit. V ulicích města však panuje strach. Ačkoli počet obětí v Izraeli je mnohem nižší než počet obětí v Íránu a tisíce obětí v Gaze, mnoho Izraelců se smiřuje s nově objevenou zranitelností.

„Před týdnem, před dvěma týdny. Slyšíte ty sirény? Jo, ty, kvůli kterým jste vždycky museli do krytu?“

"To, co se děje teď. Jo, ale to, co přicházelo z Gazy, ne. Ale tohle je prostě... Vidíte ty škody. Je to šílené.“

"Jo, škody způsobené raketami jsou zásadní. Vidíte to na všech. Na všech, na všech. Jo. Všichni jdou do krytu. Jo, nikdo neriskuje a nejde do McDonald's."

Otázka, před kterou nyní stojí Izraelci: premiér možná věří, že je to cena, kterou stojí za to zaplatit za otevření nové fronty v tomto regionálním konfliktu. Ale věří tomu i oni?

(..)

Moderátor: Nyní, když se pozornost obrátila na válku mezi Izraelem a Íránem, válka v Gaze se stává stále smrtelnější a ničivější. Stává se z ní makabrózní každodenní rutina. Dnes bylo zastřeleno více zoufale hladových lidí, kteří se pokoušeli získat potravinovou pomoc z nového distribučního centra podporovaného USA a Izraelem. Náš zahraniční korespondent Sekunder Kermani má nejnovější informace.

Reportér: Čeho se bát více? Kulek nebo hladu?

Pod palbou opět čekaly davy zoufalých Palestinců v naději, že dostanou jídlo z nového izraelského programu pomoci. Podle místních úředníků dnes izraelští vojáci zabili 20 lidí v jižní Gaze. Jiným se podařilo něco uchmatnout a odnést domů svým rodinám. V celém regionu zuří konflikt a prolévání krve. Gaza zůstává zdaleka nejkrvavějším místem. Oběti a zranění byli převezeni do nemocnice Nasir v Khan Yunis.

„Šli jsme tam s myšlenkou, že dostaneme pomoc, abychom nakrmili své děti,“ říká tento muž. „Ale ukázalo se, že to byla past.“

Stovky lidí byly zastřeleny při opakovaných incidentech v okolí humanitárních center v Gaze během několika týdnů, kdy byla v provozu. To se stalo červenou zónou.

Mluvili jsme s britským lékařem v Gaze, který říká, že ošetřil půl tuctu obětí, které byly zřejmě zastřeleny, když ležely na zemi.

Povězte mi o dalších případech, se kterými jste se setkal.

Vzájemné raketové útoky Izraele a Íránu znamenají, že pozornost se již nesoustředí na Gazu, ale utrpení zde je stejně strašné jako vždy.

(…)

Moderátor: Nyní se ke mně z Washingtonu, DC připojuje Ali Vaez, ředitel íránského projektu v International Crisis Group. Ali, děkuji vám, že jste přišel do našeho pořadu. Je tu spousta diskusí o tom, co by se stalo, kdyby byl nejvyšší vůdce Alí Chameneí zabit Izraelci nebo zmizel nebo prostě zemřel, protože je to koneckonců už dost starý muž. Jaký rozdíl by to znamenalo pro režim v Teheránu?

Ali Vaez: Podívejte, nejvyšší vůdce je bezpochyby na vrcholu moci v Íránu a hraje velmi důležitou roli. O tom není pochyb, ale myslím, že se trochu míchá to, čeho Izrael dosáhl při potlačení nestátních aktérů, jako jsou Hizballáh a Hamás, kde eliminujete hlavního vůdce a to má opravdu paralyzující účinek na celou skupinu. Ale stát jako Írán, který má 3000 let vládní historie, víte, že instituce v Íránu jsou hluboce zakořeněné v řadách armády a politické elity jsou velmi silné a vždy mohou nahradit jednotlivce. Samozřejmě netvrdím, že to nebude mít žádný účinek, ale nemusí to nutně mít zamýšlený účinek. Nejdůležitější je vzít v úvahu, že neexistuje žádná životaschopná, organizovaná a disciplinovaná opozice, která by mohla v případě zhroucení režimu převzít moc.

Moderátor: Mimochodem, ten zvuk, který slyšíte, je volání k modlitbě z mešit v této části Tel Avivu, která se jmenuje Jaffa, kde žije poměrně dost Palestinců a muslimů, není to zvuk sirén, který mnoho lidí očekávalo právě teď. Ale zpět k Íránu, Ali, Izraelci mají opět takové přání, které se podobá přání otce předsmrtního. Pokud chcete, že pokud útoky budou pokračovat, režim se zhroutí a dojde k nějaké revoluci, kterou prý prakticky vyvolali před pár dny. Ale myslíte si, že íránský lid, i když nemá rád své vládce, se za ně postaví?

Ali Vaez: To je opravdu magické myšlení. Podívejte, je pravda, že Islámská republika je velmi nepopulární, ne-li přímo nenáviděná, většinou íránského lidu. Ale Íránci jsou také velmi nacionalističtí a premiér Netanjahu, vzhledem k jeho vlastní minulosti, kdy podkopával demokracii v Izraeli, a vzhledem k množství krve, které Íránci za poslední rok a půl prolili, pochybuji, že ho považují za důvěryhodného zastánce demokracie v Íránu nebo osvobození Íránců. Jak jsem řekl, podle mě je pravděpodobným scénářem v případě jakékoli destabilizace režimu spíše situace podobná té v roce 1991, než v roce 2003, což znamená, že režim by mohl přežít, i když by byl slabší a neměl by plnou kontrolu nad územím. Nebo by Írán mohl upadnout do občanské války. To je také pravděpodobný scénář.

Moderátor: To byl Ali Vaz ve Washingtonu. Moc děkuji. Na terase je se mnou náš zahraniční korespondent Sekunder Kermani. Sekundere, slyšíme volání k modlitbě, což je docela uklidňující, protože jsme očekávali jiný zvuk. Zvuk sirén po tom krvavém varování z Teheránu. Ale když se podíváte na tyto ulice a znáte město dobře, je to neobyčejné, že? Zlověstné ticho.

Reportér: Rozhodně, Matte. Myslím, že naposledy jsem takhle tiché ulice Tel Avivu viděl těsně po 7. říjnu. Ale samozřejmě, teď je situace úplně jiná. Izrael má opravdu pocit, že je v přesile. Pojďme se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, kde se právě nacházíme. Izrael má zřejmě schopnost zasáhnout Írán kdykoli a kdekoli chce. To bylo donedávna téměř nemyslitelné. Írán je schopen odpálit balistické rakety. Ano, některé z nich nejsou zachyceny a způsobují oběti, ale zdá se, že to je cena, kterou je Izrael ochoten zaplatit, alespoň prozatím, výměnou za drtivé a ničivé údery, které právě teď zasazuje Íránu a jeho armádě.

Moderátor: Z minulosti však víme, že mýtický Iron Dome byl schopen zastavit prakticky všechny rakety odpálené Hamásem nebo dokonce Húsíi. To však není případ íránských raket, že?

Reportér: To je naprosto pravda a viděli jsme, jak řada z nich dopadla a způsobila oběti mezi civilisty. Když mluvíte s Izraelci, víte, že cítí, že tato hrozba je jiná. Zároveň ale většina Izraelců, se kterými jsem mluvil, a průzkumy veřejného mínění naznačují, že na rozdíl od situace v Gaze, která i uvnitř Izraele velmi rozděluje izraelskou veřejnost, židovská izraelská veřejnost tento útok proti Íránu alespoň prozatím rozhodně podporuje.

(...)

Moderátor: V současné době je velmi obtížné přesně popsat, co se děje uvnitř Íránu. Výpadky elektřiny a internetu navíc civilistům ještě více ztěžují, aby se mohli vyjádřit. Jak jsme slyšeli, hlavní město Teherán je terčem izraelských útoků a mnoho lidí se rozhoduje, zda evakuovat, nebo zůstat a doufat v nejlepší. Zde jsou příběhy dvou Íránek, které čelí tomuto dilematu, v jejich vlastních slovech. Jedna je třináctiletá dívka, jejíž rodina uprchla. Druhý příběh je o mladé ženě, která se nemohla rozhodnout. Jejich hlasy jsme pozměnili, abychom ochránili jejich identitu.

"V prvním týdnu války panovala velká strach. Neustále jsme slyšeli výbuchy a protileteckou palbu. Já jsem nikdy předtím válku nezažila. Byla jsem opravdu vyděšená, byli jsme nervózní a nevěděli jsme, co se bude dít dál. Ten zvuk byl děsivý, tak hlasitý, že se třásla okna."

"Jsem v kontaktu s nejméně 10 až 15 přáteli a příbuznými. Mnozí z nich zůstali v Teheránu a já osobně raději zůstávám doma, protože se tu cítím bezpečněji. Částečně je to proto, že upřímně řečeno, možná více věřím těm, kteří útočí, než své vlastní vládě."

"Druhou nebo třetí noc jsme se rozhodli opustit hlavní město Teherán. Silnice byly extrémně přeplněné a kdybychom odjeli jen o trochu později, nedostali bychom se z města."

"Lidé kolem mě se také pokoušeli opustit město, ale po několika hodinách strávených v dopravní zácpě se mnozí z nich nakonec vrátili."

"Myšlenka, že vám uprostřed silnice, v horách nebo v poušti dojde palivo, nebo že se vám porouchá auto a zůstanete uvězněni, je děsivější než zůstat ve svém vlastním domě."

"Bohužel Teherán byl pod silným útokem a ty intenzivní zvuky byly opravdu traumatizující, zejména když se bojíte o své blízké. Je srdcervoucí si jen představit, že byste přišli o někoho tak blízkého. Teherán je město, ve kterém jsem vyrostla. Je to část mé vlasti a miluji na něm všechno. Než bylo zničeno. Je to něco, co mě opravdu, opravdu bolí."