Spis o válečných zločinech obviňuje Rusko z úmyslného způsobení hladomoru na Ukrajině

25. 9. 2023

čas čtení 5 minut
 
Právníci zabývající se lidskými právy ve spolupráci s ukrajinským státním zástupcem připravují spis o válečných zločinech, který má být předložen Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) a který obviňuje Rusko během 18 měsíců trvajícího konfliktu.

Cílem je zdokumentovat případy, kdy ruští útočníci použili hlad jako válečnou zbraň, a poskytnout tak ICC důkazy pro zahájení prvního trestního stíhání svého druhu, které by mohlo obvinit ruského prezidenta Vladimira Putina.

 
Yousuf Khan, vedoucí právník z právní firmy Global Rights Compliance, uvedl, že "zneužívání potravin jako zbraní" probíhalo ve třech fázích", počínaje počáteční invazí, kdy byla obléhána ukrajinská města a přerušeny dodávky potravin.

Mezi zdokumentované incidenty patří případ, kdy bylo 16. března 2022 brzy ráno v Černihově zabito 20 civilistů, když před supermarketem ve městě, kde Ukrajinci stáli ve frontě na chléb a potraviny, explodovaly ruské tříštivé bomby.

Vyšetřovatelé se rovněž zaměřují na obléhání Mariupolu, dodal Khan. Dodávky potravin do města byly přerušeny a koridory humanitární pomoci zablokovány nebo bombardovány, což zoufalým hladovějícím civilistům velmi ztížilo nebo znemožnilo útěk.

Druhá fáze zahrnuje ničení zásob potravin a vody a také zdrojů energie na celé Ukrajině během bojů, které právník označil za "objekty nezbytné pro přežití civilního obyvatelstva".

Takové útoky podle Khana nebyly "zločiny následku, ale zločiny úmyslu", protože "pokud likvidujete objekty, které civilisté potřebují, jako je energetická infrastruktura uprostřed zimy, existuje předvídatelnost vašeho jednání".

Města jako Mykolajiv na jihu zůstala od počátku konfliktu bez pitné vody poté, co ruské síly obsadily čerpací stanici, která ji dodávala. Zbývající obyvatelé se museli spoléhat na to, že jim bude voda denně dovážena, aby se mohli bezpečně napít a umýt.

Třetím prvkem jsou ruské pokusy zabránit nebo omezit vývoz ukrajinských potravin. "Pak jsme byli svědky toho, že Rusko zaútočilo na obilná zařízení na Dunaji a zapojilo se útoků v Černém moři," řekl Khan a citoval zprávy ukrajinských představitelů, podle nichž bylo na přelomu července a srpna zničeno 270 000 tun těchto potravin.

Nová obvinění, že se Rusko snaží Ukrajince vyhladovět, jsou obzvláště emotivní ve světle historie obou zemí: v letech 1932-33 zemřely miliony lidí hladem během Holodomoru, nuceného hladomoru, který vyvolala sovětská vláda Josifa Stalina.

Po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN v roce 2018, která odsoudila používání hladu jako válečné zbraně, a po revizi řídícího statutu Mezinárodního trestního soudu v Římě v roce 2019, která rozšířila typ případů, jež lze zahájit, však na ně je znovu kladen důraz.

GRC do konce příštího roku spolupracuje s ukrajinskými prokurátory na sestavení spisu. Záměrem je podat podání podle článku 15 Římského statutu, který umožňuje třetím stranám zasílat prokurátorovi ICC informace o údajných válečných zločinech. Rozhodnutí o tom, zda bude pokračovat, bude na prokurátorovi se sídlem v Haagu.
 
Součástí úsilí právníků bude identifikace pachatelů, včetně toho, zda obžalovat Putina, jak se stalo v březnu, kdy ICC vydal na prezidenta zatykač za dohled nad "nezákonnou deportací" ukrajinských dětí do Ruska z území okupovaných během války.

Podobně by se dalo argumentovat i v případě zločinů vyhladovění, řekl Khan. "Putin by mohl nést odpovědnost za to, že se činů dopustil přímo, společně s jinými a/nebo prostřednictvím jiných osob," argumentoval a za to, že nevykonával náležitou kontrolu nad ruskou armádou nebo jinými osobami obviněnými z konkrétních trestných činů.

Právníci spolupracují se specialisty na zpravodajské informace z otevřených zdrojů, aby podrobně popsali příklady válečných zločinů a zapojili se do analýzy mapování škod; shromažďují relevantní údaje, jako je například počet odmítnutých konvojů s humanitární pomocí, a studují výroky Putina a dalších představitelů až na místní úroveň, protože se snaží sestavit svůj spis.

K odepření přístupu civilistů k potravinám dochází v konfliktech opakovaně. Mezi nedávné příklady patří Sýrie, kde byla vláda Bašára Asada obviněna z toho, že během občanské války v zemi uplatňovala strategii "klekni nebo umři hlady", aby přinutila opoziční oblasti k podřízenosti - a etiopská Tigraj, kde podle odhadů od roku 2020 trpěly 2 miliony lidí nedostatkem potravin, který byl důsledkem vládní blokády této povstalecké provincie.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2359

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2023