Začíná škola

23. 9. 2023 / Jan Sláma

Fakt je ale, že myslící člověk vyzbrojený vědomostmi a nacvičenými dovednostmi je pro majitele „k nezaplacení.“

Takže třídy máme díky souběhu „nečekaně“ silného populačního ročníku a přílivu cizinců s požadavkem na vzdělání, plné. Leckde s tím měli rodiče zamotanou hlavu. Ale zaplať Bůh. Okolnosti se ovšem značně změnily, zejména v motivaci dětí pro studium. V čem byla ta změna? Děti o jednu generaci zpět přicházely do učení nebo ke studiu za zcela jiných poměrů než dnes.

Člověk vyučený byl žádaný, a tudíž vážený. Měl zajištěnou existenci. Už v průběhu studia se o něj mnohé organizace staraly. Dokonce mu i platily za to, že se pro ně učí. Země, která kvalifikované pracovníky potřebovala, byla konsolidovaná, fungující a prosperující. Tomuto tvrzení možná někdo nevěří, ale jen ten, kdo a priori popírá fakta.

Dnes je naše země, nejen kvůli poslední vládě, v úpadku a dluzích. Měli jsme prostě tu smůlu, že nás historie (a velmoci) připojily k sice ideově pokrokovému pastýři, ale ten nevydržel. Tak jsme tam, kde jsme. Kolonie byly a jsou svými matkami odírány buď o zdroje materiální nebo lidské, nebo o obojí. To je nejlepší. Ne však pro tu kolonii,

Oproti minulosti se ovšem situace ve světě změnila. Máme tady ten nedůsledný pokus ovlivnit klima planety. Na jedné straně se úporně bojuje proti spalování dřeva v méně vyspělých topeništích, na druhé straně se vesele létá na týdenní pobyty přes celé kontinenty. Zásadní změny v hromadné dopravě jsou iluzí. Mohlo by se mluvit ze široka, ale vraťme se ke školství. Proč docházelo k takovému propadu zájmu rodičů a dětí o odborné školství a teď ta náhlá změna?

Tu jednu vidím i ve své rodině. Vnuk opouštěl základní školu s vidinou studia na přírodovědném gymnáziu. Přeplněné školy ho dovedly až na odbornou školu s ekologickým zaměřením a se složitým dojížděním. Ale ke svému zájmu se alespoň přiblížil. Mnozí dopadli méně dobře.

Když se vrátíme v čase do dob změny majetkových vztahů, chceme li se vyjádřit kulantně, tak občané viděli situaci kolem sebe. Vznikala postupně. Enormně stoupal zájem rodičů, aby jejich děti studovaly na gymnáziích a následně na nějakém lukrativním oboru, nejraději na právech, financích nebo alespoň lékařství. Nárůst počtu tříd na gymnáziích toho byly dokladem. Zákon poptávky tvořil nabídku. 

Ta se ale už neomezovala výběrem! Kvalita absolventů gymnázií nutně musela klesat. Vliv na to měl i způsob financování škol. Jak se měnil zájem dětí a hlavně rodičů o skladbu škol, docházelo i k prosévání dětí v základních školách. Odcházely na víceletá gymnázia. 

Shrnuto, vidíme celkový pokles úrovně vzdělávání. Učňovské školství se stalo popelkou. Většinou výborně vybavená odborná učiliště se vyprazdňovala. Mnohé obory zcela zanikly. Netvrdím, že měly být násilně udržovány, ale po několika desítkách let se objevuje fatální nedostatek některých profesí. Vykonávaných odborně! Každý může vidět jak poklesla kvalita řemeslné práce, stačí se zeptat lidí.

Jeden můj spolužák, který pracoval v SPK, tedy ve Státní plánovací komisi, vyprávěl na sjezdu absolventů, jak pracovníky shromáždili a jistý řídící činovník jim sdělil „ přišel jsem, abych vás zlikvidoval a já tak učiním.“ Tento pán dodržel slovo. Později dokonce kandidoval i na prezidenta. Plánovat už nebylo potřeba! Vše řídí zákon trhu.

Varovným znamením o plánované likvidaci odborného školství nám mělo být i zrušení Ministerstva hospodářství a následně Správy odborného školství. Stejně tak následně Školní inspekce pro odborný výcvik. Nebylo žádoucí se o tento typ škol tak potřebný právě pro ekonomiku naší země, starat. Znamení tu byla, ale my jsme je neviděli.

Podíváme li se na popřevratová léta ve školství s patřičným odstupem, pak ve zdánlivém chaosu lze najít i systém. Dalo by se říci zlovolný systém likvidace vzdělanosti v naší části světa. Ale to už by bylo z jiného soudku. S náplní ještě více hořkou.