Ruská agrese na Ukrajině: Čeká nás rok "neporazitelnosti" a vítězství, říká Zelenskij v den výročí

24. 2. 2023

čas čtení 13 minut

'Tento rok bude rokem našeho vítězství,' říká Zelenskij


Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj  napsal v pátek ráno: "24. února miliony z nás učinily volbu. Ne bílou, ale modrožlutou vlajku. Nikoliv útěk, ale postoj čelem. Tváří v tvář nepříteli. Odpor a boj.

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty. A tento rok je rokem naší neporazitelnosti. Víme, že tento rok bude rokem našeho vítězství!"

Olenaa Zelenská: Oslavujeme rok odvahy, výdrže, lidskosti a záchrany:

- Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že před ratifikací členství Maďarska ve Finsku a Švédsku v NATO, o které začnou zákonodárci jednat příští středu, je třeba dalších jednání mezi parlamentními skupinami.


Orbán dodal, že nakonec by mělo být jasně řečeno, že Maďarsko podporuje členství Finska a Švédska v NATO, ale uvedl, že by měly být vyslyšeny i obavy Turecka ohledně vstupu Švédska, jinak by snaha o rozšíření mohla ztroskotat.

"Pokud jde o Turecko, jsou to také naši spojenci, a proto je třeba vyslyšet jejich hlas," řekl Orbán.

Ankara tvrdí, že Stockholm ukrývá podle Tukeyho členy teroristických skupin, a nedávno naznačila, že v současné době by pro členství v NATO schválila pouze Finsko.

- Paříž ve čtvrtek večer rozsvítila Eiffelovu věž v modrožlutých barvách ukrajinské vlajky na znamení podpory Ukrajině a u příležitosti prvního výročí války. Na akci promluvil ukrajinský velvyslanec ve Francii Vadym Omelčenko.

- Kyjevský starosta Vitalij Kličko napsal   u příležitosti roku od začátku války. : "Klíčové je, že jsme v této zemi:

"Přátelé! Již rok žijeme v nové realitě. Tragické a psychicky vyčerpávající. Ale bojujeme, věříme v sebe a svou zemi. Proto vše překonáme a zvítězíme.

    Před rokem se většině Ukrajinců zdálo ruské řešení této barbarské války nereálné. Ale hlavní město se připravovalo na možnou ofenzivu. Dobrovolníci vstoupili do řad územní obrany [a] naše armáda pomáhala chránit a udržet hlavní město.

    Kritická infrastruktura města fungovala navzdory ostřelování a reálné hrozbě pouličních bojů. Nemocnice přijímaly raněné z předměstí, kde se odehrávaly urputné boje. Obchody s potravinami a obecní lékárny zůstaly otevřené. Podniky a starostliví občané Kyjeva poskytovali podporu těm, kteří ji potřebovali."

- Podle ukrajinské státní televize Suspilne bylo přes noc ruskými silami ostřelováno město Slovjansk v Doněcku. Uvádí, že "ostřelováním byly poškozeny soukromé domy", ale nejsou hlášeny žádné případy zranění v důsledku ostřelování. 

- Bývalý britský premiér Gordon Brown v pátek pro deník Guardian píše, že "ukrajinskému lidu dlužíme postavit Vladimira Putina před soud za válečné zločiny":


USA již dříve prosazovaly zvláštní tribunály. Přesně před 30 lety vytvořila Rada bezpečnosti OSN se souhlasem USA mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. O rok později podpořila mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Dohoda mezi vládou Sierry Leone a OSN vedla ke vzniku nezávislého zvláštního soudu a s pomocí OSN byly s podporou USA vytvořeny zvláštní tribunály pro Kambodžu a Libanon.

Nejzřetelnější paralelou je však rozhodnutí devíti evropských spojenců, kteří se v roce 1942 sešli v Londýně a vypracovali rezoluci o německé agresi, jež na konci války a s americkou podporou vedla k vytvoření mezinárodního vojenského tribunálu a soudům s nacistickými válečnými zločinci. Následoval proces s japonskými válečnými zločinci.

Ti, kdo tvrdí, že podobné stíhání nefunguje, by si měli vzpomenout nejen na verdikty z Norimberku a Tokia, ale také na to, že nechvalně proslulý bývalý prezident Libérie Charles Taylor živoří v britském vězení poté, co mu byl v roce 2012 vyměřen padesátiletý trest za zvěrstva spáchaná na jeho pokyn v Sieře Leone. Podobný rozsudek by byl pravděpodobně vynesen i nad řeznickým srbským vůdcem Slobodanem Miloševičem, který byl v Haagu souzen za válečné zločiny, když zemřel na infarkt ve své vězeňské cele. Válečné tribunály mohou zločince odsoudit i v jejich nepřítomnosti, což jim ztěžuje další cestu do zahraničí.
 

- V průběhu minulého roku se Putin "setkal se statečností Ukrajiny a železnou vůlí národů všude na světě", prohlásil Joe Biden, když si svět připomíná výročí ruské války na Ukrajině.

Biden rovněž uvedl, že NATO, o němž si Putin myslel, že se "rozpadne a rozdělí", je "silnější a jednotnější než kdykoli předtím".



- Jak se bude válka na Ukrajině vyvíjet v průběhu roku 2023?

Podle ruských investigativních novinářů Andreje Soldatova a Iriny Boroganové nás čeká dlouhý boj.

    Tato válka bude trvat velmi dlouho - to si Rusové uvědomili na konci roku 2022. Většina těch, kteří chtěli zemi opustit, už odešla. Zbytek, myslící část obyvatelstva, se bude snažit přizpůsobit poměrům ve státě, kde i děti podléhají povinné propagandě ve školách.

    V roce 2023 se k tomu přidá pocit strachu z těch, kteří nadšeně odešli do války a nyní se vracejí zpět. Mnozí budou naštvaní a frustrovaní a schopní dalšího násilí.

    Lidé přejdou na tichou strategii přežití - něco, co znají Rusové, kteří si pamatují Sovětský svaz. Dojde k exodu do domácího života, k tichým rozhovorům v kuchyni, ke zvyku být opatrný v tom, co říkáte na veřejnosti a do telefonu nebo na sociálních sítích. Zkrátka držet se při zemi.

    Pytle s mrtvolami, které přijíždějí do ruských měst a obcí, soucitu s těžkým osudem Ukrajinců nepřidají.


- Budovy a památníky po celé Ukrajině byly na památku obětí ruské invaze osvětleny modrými a žlutými světly.

V Kyjevě byla přes noc osvětlena hlavní pošta během světelné projekce švýcarského umělce Gerryho Hofstettera.

- "Ruské vedení pravděpodobně usiluje o  dlouhodobou operaci", konstatuje britské ministerstvo obrany

"V posledních týdnech Rusko pravděpodobně opět změnilo svůj přístup. Jeho vojenské akce nyní pravděpodobně usilujeípředevším o degradaci ukrajinské armády, místo aby se zaměřovala na zabírání nových podstatných území," uvádí ministerstvo.
 
"Od roku 2014 je strategický cíl Ruska na Ukrajině s vysokou pravděpodobností konzistentní: ovládnout svého souseda. V letech 2014-2021 tento cíl sledovalo prostřednictvím podvratné činnosti, rozdmýcháváním nevyhlášené války v Donbasu a anexí Krymu.

    Dne 24. února 2022 Rusko přešlo k novému přístupu a zahájilo plnohodnotnou invazi, která se pokusila zmocnit celé země a sesadit její vládu.

    V dubnu 2022 si Rusko uvědomilo, že se mu to nepodařilo, a zaměřilo se na rozšíření a formalizaci své vlády nad Donbasem a jihem země. Postupovalo pomalu a velmi nákladně.

    V posledních týdnech Rusko pravděpodobně opět změnilo svůj přístup. Jeho kampaň nyní pravděpodobně usiluje především o degradaci ukrajinské armády, místo aby se zaměřovala na získání nových podstatných území.

    Ruské vedení pravděpodobně sleduje dlouhodobou operaci, při níž spoléhá na to, že převaha Ruska v počtu obyvatel a zdrojů nakonec Ukrajinu vyčerpá."

- Zelenskij v rámci svého poselství ráno v den ročního výročí války zveřejnil video:


- Čínská vláda se představila jako neutrální strana, která je údajně schopna zmírnit napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Odmítla však odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu a místo toho obvinila Západ z rozdmýchávání napětí a někteří vysocí představitelé opakovaně vyjádřili výslovnou podporu ruským cílům.

Tento týden americká vláda uvedla, že má k dispozici zpravodajské informace naznačující, že Peking zvažuje dodávky zbraní Rusku, a v pátek přinesl časopis Der Spiegel zprávu, podle níž Moskva jedná s čínskou společností o dodávkách velkého množství úderných bezpilotních letounů. V pátek se Peking rovněž - již počtvrté - zdržel hlasování v OSN, které požadovalo stažení Ruska z Ukrajiny.

Bonnie Glaserová, expertka na Čínu z amerického German Marshall Fund, uvedla, že dokument je z velké části shrnutím jeho dříve uvedených postojů a prohlášení, která jsou "plná rozporů".

"Peking tvrdí, že podporuje svrchovanost Ukrajiny, ale nekritizoval ruské anexe ukrajinského území," uvedla Glaserová.

Glaserová  rovněž poznamenala, že poslední z dvanácti bodů, v němž se uvádí, že Čína je připravena pomoci při postkonfliktní obnově, "zní, jako by Čína chtěla dostat své [státní podniky] na Ukrajinu, a to jak za účelem dosažení zisku, tak za účelem podpory čínského vlivu prostřednictvím obchodních a ekonomických prostředků":

- Čínská vláda vyzvala k mírovým rozhovorům mezi Ukrajinou a Ruskem a zároveň naléhavě vyzvala všechny strany, aby se vyhnuly jaderné eskalaci a ukončily útoky na civilní obyvatelstvo
, v prohlášení, které podle všeho zachovává postoj Pekingu, že konflikt podněcuje Západ, a které analytici odmítli jako prázdné.

Dvanáctibodové stanovisko k Ukrajině bylo zveřejněno v pátek ráno, v den ročního výročí ruské invaze, a před očekávaným projevem Si Ťin-pchinga.

Dokument, jehož tvorba nebyla konzultována s Ukrajinou, byl Kyjevem opatrně přivítán, ale kritizován představiteli USA a některými analytiky, kteří upozornili na rostoucí vazby mezi Čínou a Ruskem. Ve čtvrtek navštívil Moskvu nejvyšší čínský diplomat a přislíbil prohloubení partnerství.

V dokumentu uvedl, že mezinárodní společenství by mělo "vytvořit podmínky a platformy" pro obnovení jednání, a prohlásil, že Čína bude v tomto ohledu i nadále "hrát konstruktivní roli". 

Dokument neadresoval své návrhy konkrétní straně konfliktu, místo toho vyzval všechny strany, aby "zachovaly rozum a zdrženlivost" a "přísně dodržovaly mezinárodní humanitární právo, vyvarovaly se útoků na civilisty nebo civilní objekty, chránily ženy, děti a další oběti konfliktu".

Zdálo se, že některé výroky jsou namířeny proti Západu. Dokument varoval před "rozšiřováním vojenských bloků", což je zjevná narážka na NATO, a vyzval všechny strany, aby se "vyvarovaly rozdmýchávání plamenů a zvyšování napětí", což odráží jazyk, který představitelé Pekingu opakovaně používají ke kritice podpory Ukrajiny ze strany USA.

- Po třicetiprocentním poklesu ekonomiky v roce 2022 bude Ukrajina jen na pokrytí rozpočtového deficitu potřebovat do konce roku 38 miliard dolarů, uvedla agentura Reuters.

"Tyto prostředky potřebujeme na kritické náklady: financování platů a důchodů, vzdělávání a zdravotnictví," řekl premiér Denys Šmyhal na nedávném zasedání vlády.

"Pro ekonomickou stabilitu a úspěšný boj proti nepříteli potřebuje Ukrajina další pomoc."

Kromě toho Kyjev uvedl, že letos bude potřebovat 17 miliard dolarů na naléhavé opravy a odminování energetických zařízení a na obnovu některých kritických infrastruktur.

Očekává se, že Evropská unie poskytne lví podíl prostředků ve výši 18 miliard dolarů na pokrytí rozpočtového deficitu. Americká ministryně financí Janet Yellenová ve čtvrtek zintenzivnila výzvy ke zvýšení finanční podpory Ukrajině, neboť Spojené státy připravují další hospodářskou pomoc ve výši 10 miliard dolarů.

Kyjev zatím neurčil zdroje financování, které by tyto dodatečné náklady pokryly.

Nyní tlačí na mnohamiliardový úvěrový program od Mezinárodního měnového fondu, přičemž premiér Denys Šmyhal uvedl, že doufá, že se podaří dohodnout víceletý program ve výši 15 miliard dolarů. Šéfka MMF Kristalina Georgievová v úterý uvedla, že půjčky Ukrajině by mohly být "značné".

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3615

Diskuse

Obsah vydání | 27. 2. 2023