27. 2. 2023
Jde o vzácný dokument, který poskytuje vhled do skrytého světa zpravodajských služeb. Estonská zahraniční zpravodajská služba (EFSI) zveřejnila svá hodnocení ukrajinské války ve zprávě nazvané "Mezinárodní bezpečnost a Estonsko 2023". Analyzovala cíle agresora Ruska a spolupráci mezi Moskvou a Pekingem – také na základě četných utajovaných informací. Toto jsou nejdůležitější body.
Podle autorů zprávy je cílem Moskvy "vojenská a politická kapitulace Ukrajiny". Ruský prezident Vladimir Putin předpokládá, že "odolnost Ukrajiny a podpora ze strany Západu se zhroutí dříve než vytrvalost Ruska".
Putin věří, že Ukrajina ještě nedosáhla svého "bodu zlomu". Proto bude i nadále trvat na systematickém ničení dodávek elektřiny a vody na Ukrajině. Zpráva pokračuje: "Podle našich informací Rusko není připraveno vzdát se okupovaných území. Spíše se předpokládá, že k jednacímu stolu nakonec usedne vyčerpaná Ukrajina. Poté, jakmile bude vyjednávat, Rusko očekává, že bude schopno stanovit své podmínky a vzejde z jednání jako vítěz."
"Strategické cíle Ruska zůstávají navzdory vojenským porážkám (na Ukrajině) nezměněny: Podmanění Ukrajiny, eroze západní jednoty a přeměna evropské bezpečnosti." Putin tedy není ve válce jen s Ukrajinou, ale s celým západním hodnotovým systémem.
David McAllister, šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu, to vidí takto: "Putin vede válku jako velmoci v 19. století. Ve své imperiální posedlosti a vedený koncepcí politických sfér vlivu se dopustil záborů území, napadl uznané hranice a porušil mezinárodní humanitární právo. Svět se vrátil k pravidlům mocenské politiky," řekl McAllister pro WELT.
Zpráva Estonské zahraniční zpravodajské služby dále uvádí: "Podle informací, které má EFSI k dispozici, Rusko přesměrovává své diplomatické zdroje ze Západu do jiných oblastí světa. Zničení západní jednoty, včetně solidarity při přijímání sankcí, zůstává hlavním cílem Ruska vůči Západu."
Putin chce "vytvořit geopolitické koalice autoritářských režimů, které se staví proti Západu, nedůvěřují Západu a zaujímají postoj proti demokracii a právnímu státu". Moskva usiluje nejen o politickou a ekonomickou spolupráci, ale – stejně jako v případě Íránu – také o vojenskou spolupráci.
Klíčovou postavou je v této souvislosti jednasedmdesátiletý Nikolaj Patrušev, tajemník Rady bezpečnosti Ruské federace, který hodně cestuje po Blízkém východě a Asii. "Podle našeho odhadu však globální jih a východ nemůže Rusku nahradit Západ," píše se v dokumentu.
Použití jaderných zbraní je "nepravděpodobné, částečně kvůli mezinárodní opozici vůči nim a kvůli nízké vojenské účinnosti". Dále se uvádí: "Rusko nechává na stole ‚jadernou kartu‘, aby rozdmýchalo strach z války na Západě a odradilo západní země od pomoci Ukrajině."
Čína tvrdě pracuje na vybudování koalice stejně smýšlejících zemí: "Rusko hraje důležitou roli v úsilí Číny o dosažení tohoto cíle. To by neměli podceňovat ti, kteří chtějí vidět známky zhoršujícího se vztahu mezi oběma zeměmi."
A proč je Rusko pro Čínu tak důležité? "Z politického hlediska je Rusko pro Čínu téměř jediným partnerem s impozantním diplomatickým postavením a schopností významně ovlivňovat mezinárodní vztahy a rovnováhu sil, což zahrnuje mezinárodní organizace."
Z pohledu Pekingu je lepší mít Rusko za přítele než za nepřítele. Navíc chování Ruska jako agresivního a nepředvídatelného aktéra dává Číňanům příležitost vylíčit samy sebe jako férovou a mírumilovnou mocnost a zároveň sledovat stejné cíle jako Rusko.
Moskvu však stále více dráždí "rostoucí asymetrie" mezi Ruskem a Čínou: "Rusko je extrémně znepokojeno zahraniční politikou, kde silná angažovanost Číny vyústila v podkopání a diskreditaci postavení Ruska v mezinárodních organizacích a v regionech, které Rusko počítá do své sféry vlivu." Patří sem například Střední Asie. Čína navázala užší vztahy s Kazachstánem.
Celý článek v němčině: ZDE
Diskuse