V České republice omezování korupce stále pokulhává. Z dlouhodobé perspektivy postupuje tempem dva kroky vpřed a dva kroky vzad. Politikům chybí jasná strategie a odhodlání přijímat ambiciózní a systémové změny.

Většinu protikorupčních zákonů za poslední desetiletí zákonodárci schválili zejména díky evropské legislativě související s členstvím ČR v EU. A dále kvůli tlaku mezinárodních organizací jako jsou Skupina států proti korupci (GRECO) či Moneyval, komise při Radě Evropy zkoumající dodržování mezinárodních standardů v oblasti praní špinavých peněz a financování terorismu.

„Vláda Petra Fialy (ODS) v tomto ohledu nepředstavuje žádnou výraznou změnu. Vypadá to, že se spokojila s tím, že Andrej Babiš (ANO) už není premiér a zapomněla, že jím zase může být. Vládní koalice zatím nenašla odvahu na novelu zcela bezzubého zákona o střetu zájmů, její návrh na ochranu oznamovatelů je jen stínem skutečně efektivního řešení a velké naděje nevzbuzují ani slabé plány na regulaci lobbingu,” komentuje výsledek Česka v rámci Indexu vnímání korupce Ondřej Kopečný, ředitel Transparency International ČR (TI ČR).

„Zklamáním je i přístup vládních stran ke korupčním aférám. Pokud se týkají jejich členů, jsme tak jako v minulosti svědky řady výmluv, zlehčování informací nebo dosazování zapletených politiků do poradních funkcí,” dodává.
 

Jak vypadá globální srovnání?

Čelo žebříčku v letošním roce obsadilo Dánsko, které si polepšilo o 2 body na celkových 90. Uteklo tak dvojici Finsko a Nový Zéland, které oproti poslednímu srovnání ztratily jeden bod (87 b.). Čtvrtou příčku pak drží Norsko (84 b.), páté místo sdílejí Singapur a Švédsko (83 b.).

První desítku doplňují Švýcarsko (82 b.), Nizozemsko (80 b.), Německo (79 b.) a Lucembursko a Irsko (77 b.). Zajímavostí je, že kromě prvního Dánska si všechny státy první desítky bodově pohoršily. 

Index z druhé strany uzavírá Somálsko, které oproti loňsku ztratilo jeden bod (12 b.). Předposlední příčku pak sdílí Sýrie a Jižní Súdán (13 b.).

V souvislosti s válkou na Ukrajině a ruskou agresí nelze vynechat hodnocení právě těchto dvou zemí. Rusko si pohoršilo o jeden bod na letošních 28 bodů a zároveň kleslo o jednu příčku (137.), což je řadí na poslední místo v Evropě. Ukrajina si naproti tomu o bod polepšila (33 b.) a poskočila ze 122. na 116. příčku.

ČR v rámci sedmadvacítky členských zemí Evropské unie (ø 64 b.) po třech letech na 19. příčce poskočila na sdílenou 16. pozici s Itálií a Slovinskem. Na posledních příčkách ve srovnání členských zemí EU zůstávají Rumunsko (46 b.) a Bulharsko (43 b.), které si polepšily o bod, a Maďarsko, které naopak bod ztratilo (42 b.).

„CPI je nutné vnímat v dlouhodobém horizontu. Zachycuje vývoj a trendy v dané společnosti. Je patrné, že Česko patnáct let přešlapuje na místě. Sice se výrazně nepropadá jako například Maďarsko, ale zároveň se celkově ani nezlepšuje,” zdůrazňuje Petr Leyer, právník a člen správní rady TI ČR.

V rámci visegrádských zemí se Česko poprvé dostalo do čela a přeskočilo Polsko, které si letos po loňské bodové ztrátě o další bod pohoršilo (55 b.), naopak Slovensko k loňskému bodu letos přidalo další (53 b.). Maďarsko od roku 2012 přišlo v indexu již o 13 bodů.

Jaké jsou hlavní důvody nelichotivého umístění České republiky se dozvíte u nás na webu.