Plíživý obrat zpomaleného Scholze

23. 12. 2022

Ani jeden z plánů Vladimira Putina nevyšel, řekl nedávno Olaf Scholz v Bundestagu. Ruský prezident podcenil jak odvahu Ukrajinců, tak vůli jejich evropských spojenců. "To je skutečný příběh letošního roku 2022," říká Scholz.

Ke "skutečnému" příběhu tohoto historického roku patří i to, že Německo hrálo pouze vedlejší roli. Německá polovičatost je letos stálicí. Berlín odmítá převzít vedoucí roli a následuje spojence v bezpečné vzdálenosti.

Nejvíce je to patrné na dodávkách zbraní. Největší a nejbohatší země Evropy dosud podpořila Ukrajinu zbraněmi a finanční pomocí ve výši něco málo přes pět miliard eur, uvádí Ukrajinská podpora sledování Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW). Spojené státy, které od Ruska odděluje oceán a s Evropou mají společný jen idealistický příslib ochrany, udělaly desetkrát tolik.

Nyní, zejména v SPD, se lidem nelíbí, když je pomoc Ukrajině redukována na dodávky zbraní. "Opravdu mě rozčiluje, že se pozornost veřejnosti tolik zaměřuje na dodávky zbraní," řekl v nedávném rozhovoru šéf poslaneckého klubu SPD Rolf Mützenich a místo toho zdůraznil hodnotu mezinárodní diplomacie.

Relevantním ukazatelem jsou ale dodávky zbraní. Ukrajina nebojuje o nic menšího než o svou existenci. Hrozí to proto, že amatérský historik v Kremlu se chce probombardovat k údajně ideální situaci v dějinách jeho země, v níž byly kdysi sjednoceny ruské národy. Ukrajina brání své národní území, které je jasně vymezeno mezinárodním právem – a bojuje tak za právní stát.

V bitvě protichůdných světonázorů není prostor pro kompromisy. Vyjednávání je možné pouze tehdy, když jedna strana prohrála. Z pohledu Západu musí být Rusko poraženo – a proto musí Ukrajina dostat co nejvíce zbraní.

Spolková vláda se prezentuje jako jeden z největších ukrajinských dodavatelů zbraní, což je zavádějící tvrzení. Přestože Německo poskytuje v absolutních číslech v porovnání s EU nejvíce pomoci, spolková republika je v poměru k hospodářskému výkonu až 17. Německo to ostatně v poslední době dohnalo, zejména díky nasazení pěti drahých systémů protivzdušné obrany Iris-T - zatím byl ale dodán pouze jeden.

Ale bez ohledu na to, kolik spolková republika dodává, jedna věc zůstává stejná: Dál je neochotná. Ať už jde o přenosné protiletadlové zbraně, protiletadlové kanóny, high-tech protivzdušnou obranu nebo salvové raketomety – teprve když je tlak příliš velký, kancléř podnikne další krok.

A je tu ještě jedna konstanta: Nedostatek transparentnosti. V prvních týdnech války byla uplatňována údajná potřeba utajení, aby se zakryla skutečnost, že se ve skutečnosti nic nedělá. Strategie selhala – proto nyní používají taktiku, která by se dala nazvat přílišnou transparentností. Je zveřejněno tolik podrobností, že je těžké oddělit relevantní informace od nadbytečných.

Dvojí historická odpovědnost

Spolková vláda pravidelně aktualizuje seznam všech forem vojenské pomoci Ukrajině. Dokument nyní obsahuje více než 80 položek. Vedlejší položky jako "200 stanů" nebo "4 vysokozdvižné vozíky" jsou zde uvedeny na stejné úrovni jako základní dodávky typu "30 protiletadlových kanónů Gepard" nebo "5 salvových raketometů".

Německá vláda zůstává opatrná, kde mají spojenci jako USA, Velká Británie a Polsko jasno. Není to pochopitelné vzhledem k hrozným věcem, které německé zbraně v historii napáchaly?

Ne. Německo nese v této válce dvojí historickou odpovědnost. Protože vždy tu byl příslib "už nikdy" nedovolit barbarství v srdci Evropy. A protože bylo až příliš dlouho nejbližším ekonomickým spojencem Putinova Ruska. Německo se při řešení této války nemusí držet zpátky, ale musí se ujmout vedení mezi ukrajinskými spojenci. Spolková vláda ale tuto roli stále odmítá.

Nejjasnějším symbolem toho je odmítnutí zásobovat Ukrajinu německými bojovými vozidly pěchoty a tanky. Kancléř se celé měsíce schovával za Spojené státy – a tvrdil, že tanky budou dodány, pouze pokud tak učiní Spojené státy.

V létě ale americká ambasáda v Německu stručně oznámila, že takové spojení vůbec neexistuje. Nedávno vláda USA znova dala jasně najevo, že od Německa se očekává i dodávka tanků. Zelenského návštěvou Washingtonu a jasnými slovy ("Nikdy nebudete sami") vyslal prezident Joe Biden další silný signál.

Každý, kdo mluví s členy Kongresu USA, si uvědomuje, že jsou naštvaní na Berlín. Německo se prý vzdává své odpovědnosti. V kombinaci s varováním, že americké obyvatelstvo je vůči pomoci Ukrajině stále skeptičtější. Překvapivě velká podpora Ukrajiny ze strany USA je pro Německo štěstím. Berlín by měl reagovat vděčně a zodpovědně. Jinak Američanům trpělivost s evropskými spojenci brzy dojde – zvláště pokud se téma zatáhne do prezidentské volební kampaně.

Postoje voličů jsou ambivalentní

Nyní má neochota kancléře dodávat zbraně také zjevné vnitropolitické důvody. Náladu v německé populaci sleduje i Olaf Scholz. Dodávky zbraní, ale jen neochotně - z jeho pohledu jde o to získat širokou německou podporu pro Ukrajinu.

Tato kalkulace však v dlouhodobém horizontu nevychází. Kancléřovo váhání odráží ambivalentní postoj obyvatel – ale také tuto ambivalenci posiluje. Jiná strategie by dávala větší smysl: V dobách krize by měl lídr vystupovat s jasnou pozicí, aby vedl obyvatelstvo tímto jasným směrem.

Protože fakta jsou jasná: Rusko je agresorem, stejně jako bylo agresorem Německo ve 2. světové válce. Ale Ukrajina je průkopníkem svobodného světa. Každý, kdo odmítá dodat tanky na Ukrajinu s odkazem na historickou odpovědnost Německa, tuto historickou odpovědnost zrazuje.

Zdroj v němčině: ZDE