Bavit se můžeme pouze jak a kde, nikoliv zda vůbec zvyšovat daně
9. 2. 2023 / Filip Pertold
Ilustrace: Jáchym Bohumil Kartous
Pro Tomia Okamuru: Brexit měl absolutně katastrofální dopad na ekonomiku Británie
22. 12. 2022
čas čtení
5 minut
Prolhaná konzervativní vláda se těmto informacím snaží vyhýbat, popírá je a hovoří o "přínosech brexitu" - které však nikdo nedokázal definovat. Nyní však britské sdělovací prostředky konečně začínají hovořit otevřeně o tom, že brexit byl pro Británii hospodářská katastrofa. A nejen hospodářská,, dodejme: ve vládních kruzích se uhnízdila praxe, že politikové Konzervativní strany a nynější nevolené vlády Rishiho Sunaka beztrestně denodenně lžou, jako když tiskne. (JČ)
Propad hospodářství vedl k právě probíhajícím rozsáhlým stávkám. Stávkují železničáři, zdravotní sestry, řidiči sanitek a mj. i pracovníci pasové kontroly na hranicích.
The worm is beginning to turn finally as truth about Brexit cannot be suppressed forever by the political establishment with support from the BBC. The vow of Brexit Omertà will crumble eventually. https://t.co/Wlg3us46A4
— Dr Charles Tannock (@CharlesTannock) December 22, 2022
https://twitter.com/CharlesTannock/status/1605833633314603010?s=20&t=DfGDJpU4khD_DeeoQph8CA
Brexit stojí vládu 40 miliard liber ročně (1200 miliard Kč ročně) v podobě ušlých daňových příjmů
Rok 2022 měl být rokem hospodářského oživení. Místo toho jsme se v prosinci ocitli v situaci, kdy hledíme do očí další recesi, píše komerční televize ITV. Přivedla nás sem válka na Ukrajině, to je jednoznačně jasné. Ruská invaze rozpoutala prudký nárůst cen energií, který pošlapal kupní sílu domácností a zisky podniků. V pozadí se však projevuje i dopad brexitu.
Důkazy stále více ukazují, že naše rozhodnutí opustit Evropskou unii zvedlo ceny dováženého zboží, potlačilo podnikatelské investic a poškodilo obchod. Vládní prognostik, Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR), považuje brexit za ekonomický "šok", ale oddělit dopad brexitu od dopadu covidu a války na Ukrajině je složité.
John Springford z Centra pro evropskou reformu (CER) od roku 2018 modeluje ekonomickou výkonnost Spojeného království, které by zůstalo v EU - s využitím údajů ze zemí, jako jsou USA, Německo, Nový Zéland, Norsko a Austrálie, jejichž výkonnost byla před brexitem podobná výkonnosti Spojeného království. Rozdíl ve výkonnosti mezi jeho "dvojníkem britské ekonomiky" a skutečností je markantní. Poslední Springfordova aktualizace odhaduje, že brexit snížil britský HDP do druhého čtvrtletí roku 2022 o 5,5 %. Jinak řečeno, mezi dubnem a červnem byla ekonomická produkce o 33 miliard liber nižší, než by byla, kdyby Spojené království hlasovalo pro setrvání v EU,. Vládu to stálo přibližně 12 miliard liber na ušlých daňových příjmech. Za rok do konce června 2022 odhaduje pan Springford daňovou ztrátu na přibližně 40 miliard liber.
"Myslím, že můžeme jasně říci, že dopad brexitu je značný," říká Springford.
"Nemůže být pochyb o tom, že britská ekonomika je v důsledku brexitu výrazně menší," říká pan Springford.
"V březnu 2022, když byl Rishi Sunak kancléřem, mlčky přijal prognózu OBR, že ekonomika bude zhruba o 4 % menší, a v důsledku toho zvýšil daně o 46 miliard liber, aby zajistil financování veřejných služeb.
"Podle mé analýzy by téměř všechna tato zvýšení daní nebyla potřeba, kdyby Británie zůstala v EU." Springfordův model dvojníka naznačuje, že brexit měl i další negativní dopady.
Springford vyzývá vládu, aby transparentně informovala o negativních dopadech brexitu.
"Všichni renomovaní prognostici a analytici se v podstatě shodují, že brexit měl na britskou ekonomiku negativní dopad," říká Springford. "Byl to důsledek rozhodnutí, které vláda přijala, že chce převzít zpět co největší kontrolu, a v důsledku toho hodlá obětovat určitou ekonomickou aktivitu, a pro vládu je nejlepší, když se k tomuto rozhodnutí vyjádří otevřeně a přímočaře." Minulý týden vláda představila řadu změn po brexitu, které mají zvýšit konkurenceschopnost finančního centra londýnské City vůči jejím globálním konkurentům. "Edinburské" reformy byly prezentovány tak, že byly umožněny díky (skutečné) regulační svobodě, kterou odchod z EU zajistil.
V reakci na Springfordovy závěry mluvčí ministerstva financí uvedl: "Tuto analýzu neuznáváme. Spojené království mělo v loňském roce nejrychlejší růst v rámci skupiny G7 a MMF předpovídá stejný růst i v roce 2022. "Plně využíváme příležitostí brexitu, například reformou pravidel odvozených od EU pro pojišťovny, abychom v příštím desetiletí uvolnili 100 miliard liber do infrastruktury, a nastavením migrační politiky založené na dovednostech, která odpovídá potřebám Spojeného království. "Vláda je odhodlána podpořit růst tím, že bude řešit inflaci, investovat do infrastruktury a inovací a vrátí naše lidi zpět do práce."
4759
Diskuse