Německu chybí munice - a je přitom závislé na Číně

30. 11. 2022

čas čtení 6 minut
Bundeswehr naléhavě potřebuje zvýšit své zásoby munice. Spekuluje se, že zásoby vydrží jen několik hodin až dní. Důležitá surovina pro střelivo je však stále vzácnější – což může mít i politické příčiny, Gerhard Hegmann.

Zásoby munice v Německu jsou tajné. Ale ani jiné státy nezveřejňují, kolik nábojů je ve skladech. V případě Bundeswehru by to však mělo být obzvláště málo. Spekuluje se, že v případě potenciální války, v závislosti na typu munice, vydrží zásoba jen několik hodin, maximálně několik dní. Na pozadí ruské agresivní války na Ukrajině a závazků NATO mají být nyní pořízeny miliardy kusů nové munice. Tempo plánované expanze výroby však závisí také na tom, zda se přidá Čína.

V pondělí se v kancléřství konal summit se zástupci zbrojního průmyslu. Cílem je prozkoumat, jak lze výrobu navýšit. A to není snadný úkol. Německo tedy bude pravděpodobně muset být trpělivé s termínem dodání nové munice. Nedávno na kongresu CSU o obranných technologiích průmysloví experti uvedli, že kvůli váhavému postoji Berlína k objednávkám byly již tak vzácné kapacity průmyslu rychle obsazeny jinými národy.

Je to známka toho, jak důležitý je takzvaný muniční summit v Berlíně. Například Hermann Mayer, šéf výrobce munice MEN (Metallwerk Elisenhütte Nassau), vysvětluje, že spřátelené národy již počátkem tohoto roku uzavřely rámcové dohody na příštích několik let. To je také nezbytné pro vybavení německých bezpečnostních sil, aby bylo možné dlouhodobě zabezpečit dodavatelské řetězce pro nezbytné komponenty. "Musí to být jeden z výsledků muničního summitu v kancléřství," říká Mayer.

Kromě německé muniční továrny RWS (Rheinisch Westfälische Sprengstoff Actien-Gesellschaft), kterou na jaře koupila italská skupina Beretta, je MEN dodavatelem malorážného střeliva schváleným pro Bundeswehr, například pro standardní útočnou pušku G36. Pokud jde o větší ráže, jako je dělostřelecká munice, dominuje Rheinmetall.

Skupina se sídlem v Düsseldorfu nedávno oznámila koupi španělského výrobce munice Expal Systems v hodnotě 1,2 miliardy eur. Důraz je kladen na rozšiřování kapacit pro výrobu munice. K tomu však musí být také na skladě suroviny. Rheinmetall připouští, že přístup k výrobě střeliva hraje důležitou roli při akvizici španělské muniční skupiny. Mezitím se v této oblasti v Evropě objevily překážky.

Například hnací náplně munice – ať už pro pušky nebo tanky – obsahují vedlejší produkt výroby bavlněných tkanin: Takzvané lintery. Nejdůležitějším dodavatelem této klíčové komponenty je Čína. Podle tohoto odvětví téměř všichni evropští výrobci odebírají potřebná bavlněná vlákna z Čínské lidové republiky, včetně například švýcarské dceřiné společnosti Rheinmetall Nitrochemie Wimmis.

(Nitrocelulózové prachy ovšem nutně nemusejí být vyráběny právě z produktů zpracování bavlny vypěstované s použitím otrocké práce v čínském Sin-ťiangu, s 90 % obsahem celulózy. Bývaly doby, kdy by si mimořádně invenční německý chemický průmysl relativně snadno poradil, kdyby měl jako s výchozí surovinou pracovat s recyklovaným papírem (se srovnatelným obsahem celulózy jako mají lintery), s konopím (obsah celulózy 57 %) nebo v nejhorším s dřevěnými pilinami (40-50 %). Celulóza představuje nejhojněji se vyskytující organický polymer na Zemi. - Pro výkonné zbraně s dlouhou hlavní, jako např. německé samohybné houfnice PzH 2000, se zpravidla používají prachy nitroglycerínové, v nichž je celkový podíl nitrocelulózy redukován, nebo nověji také prachy na bázi pikritu (nitroguanidinu) a RDX, v nichž se nitrocelulóza nepoužívá vůbec - pozn. KD.)

Ale dodávky už neběží jako kdysi. S vypuknutím pandemie koronaviru již došlo ke zpoždění dovozu linterů, říká se. Mezitím je dodací lhůta pro objednání střelného prachu asi 14 měsíců. U dodávek z Číny je to nyní šest až devět měsíců. Pro srovnání, dříve bylo běžné období kolem tří měsíců. To nyní velmi ztěžuje plánování výroby.

V berlínské průmyslové službě "Security Table" je výroba výbušnin a prachu dokonce popisována jako "součást systémové konkurence mezi Západem a Čínou". Čínští výrobci prachu údajně již více než půl roku přestali dodávat západním výrobcům munice. Potvrzení nebylo v krátké době k dispozici.

Jisté je, že válka na Ukrajině vedla k enormní spotřebě munice a ukazuje silám NATO, že potřebují doplnit své zásoby. Rheinmetall poukazuje na to, že Ukrajina vypálí kolem 6 000 až 10 000 nábojů velké a střední ráže denně, Rusko dokonce 20 000. A u malých ráží bude spotřeba munice pravděpodobně mnohonásobně vyšší.

Munice musí odolat extrémním situacím

Výroba munice Bundeswehru není v žádném případě triviální. Existují zvláštní požadavky, které zohledňují základní předpisy NATO. Například klimatické pásmo, ve kterém musí munice fungovat perfektně, je podle specifikací NATO v rozpětí minus 54 stupňů až plus 52 stupňů Celsia. V případě Bundeswehru však zkušenosti ze zahraničních misí, jako je Afghánistán nebo Mali, ukázaly, že tato horní hranice není dostatečná. Mezitím musí munice fungovat i při plus 63 stupních Celsia. Velká výzva pro výrobu munice.

Bundeswehr navíc od roku 1990 používá munici s nízkými emisemi. Hlavním cílem je chránit instruktory před škodlivými emisemi, jako jsou sloučeniny olova v rozbuškách. "Bundeswehr brzy rozpoznal, že jeho vojáci jsou v době míru chráněni bezpečnostními opatřeními na pracovišti tím nejlepším možným způsobem," říká šéf MEN Mayer. Kromě Bundeswehru má podobné standardy pouze švédská armáda.

Zdroj v němčině: ZDE

1
Vytisknout
3566

Diskuse

Obsah vydání | 2. 12. 2022