Střela, která zasáhla Polsko, pravděpodobně pochází z ukrajinské obrany, konstatují Varšava a NATO

16. 11. 2022

 
Několik hodin poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska, polský prezident Andrzej Duda uvedl, že z informací, které Varšava má, vyplývá, že se jednalo o "raketu S-300 vyrobenou v Sovětském svazu, starou raketu, a neexistuje žádný důkaz, že by byla odpálena ruskou stranou".

Dodal, že je "vysoce pravděpodobné, že byla odpálena ukrajinskou protiletadlovou obranou" a "bohužel dopadla na polské území".

Generální tajemník NATO rovněž potvrdil, že ačkoli probíhá vyšetřování, počáteční analýza naznačuje, že incident "pravděpodobně způsobila ukrajinská raketa protivzdušné obrany vypálená na obranu ukrajinského území" proti ruským útokům řízenými střelami.
 
"Dovolte mi, abych se vyjádřil jasně: není to vina Ukrajiny," řekl Jens Stoltenberg po mimořádném zasedání velvyslanců aliance v Bruselu. "Konečnou odpovědnost nese Rusko, které pokračuje ve své nezákonné válce proti Ukrajině."

Dodal však, že "nic nenasvědčuje tomu", že by raketa byla výsledkem záměrného útoku nebo že by Rusko připravovalo útočné vojenské akce proti NATO. Na základě předběžné analýzy nedošlo k "žádnému volání po článku 4 NATO", dodal.

Zelenskij však podle ukrajinské tiskové agentury Interfax uvedl, že "nepochybuje o tom, že to nebyla naše raketa". Polský premiér Mateusz Morawiecki mezitím uvedl, že incident mohl být v každém případě výsledkem ruské provokace, a řekl polskému parlamentu, že Varšava "nemůže vyloučit", že ruské útoky v blízkosti ukrajinských hranic s Polskem byly "záměrnou provokací provedenou v naději, že by taková situace mohla nastat".

Morawiecki uvedl, že Varšava se stále rozhoduje, zda spustit článek 4, který umožňuje členovi NATO svolat schůzku, pokud se cítí být ohroženo jeho území nebo bezpečnost, ale zdá se, že tento krok "nemusí být nutný".

Střela dopadla na sušárnu obilí v obci Przewodów, čtyři kilometry od hranic s Ukrajinou. Je to  první případ, kdy bylo za téměř devět měsíců ruské války proti Ukrajině zasaženo území členské země NATO.

Ukrajina požádala o "okamžitý přístup" na místo, uvedl Oleksij Danilov, vysoký představitel obrany, a dodal, že Kyjev očekává, že jeho spojenci poskytnou důkazy, na nichž zakládají svůj názor, že incident způsobila ukrajinská protivzdušná obrana. Varšava uvedla, že Polsko i USA by s takovým krokem musely souhlasit.

Výbuch původně vyvolal celosvětové znepokojení, že by se válka mohla rozšířit do sousedních zemí, ale po mimořádném zasedání západních lídrů na summitu G20 na Bali americký prezident Joe Biden uvedl, že raketa pravděpodobně nebyla vypálena z Ruska.

Litevský prezident Gitanas Nauseda vyzval NATO, aby rozmístilo více protivzdušné obrany na polsko-ukrajinské hranici a na zbytku východního křídla aliance. "Situace potvrzuje, že je to správné rozhodnutí, které je třeba urychleně realizovat," řekl.

Mluvčí německé vlády však myšlenku bezletové zóny odmítl s tím, že by to znamenalo riziko "další eskalace" a přímé konfrontace mezi Ruskem a NATO. Ministerstvo obrany uvedlo, že Berlín nabídne podporu polské protivzdušné obraně.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že několik zemí, včetně Polska, učinilo "nepodložená prohlášení" o zapojení Ruska do "další hysterické, zběsilé rusofobní reakce... aniž by tušily, co se stalo".

Podle Peskova tato reakce ukázala, že "nikdy není třeba spěchat s odsudky a s prohlášeními, která mohou situaci vyhrotit". Pochválil to, co označil za Bidenovu "zdrženlivost" v reakci na výbuch.

V tweetu zveřejněném několik hodin po incidentu Zelenskij obvinil z výbuchu "ruský raketový teror". Vysoce postavený poradce ukrajinského prezidenta rovněž zopakoval, že Rusko nese vinu za všechny "incidenty s raketami".

Mychajlo Podoljak uvedl, že existuje "jen jedna logika. Válku zahájilo a vede Rusko. Rusko masivně útočí na Ukrajinu řízenými střelami. Záměr, způsob provedení, rizika, eskalace - to vše je pouze Rusko. A žádné jiné vysvětlení jakýchkoli incidentů s raketami nemůže existovat".

Britský ministr zahraničí James Cleverly prohlásil, že Spojené království nebude spěchat se svými soudy, dokud nebude jasný výsledek úplného vyšetřování.