ANO se stává standardní součástí politické scény. Radost z toho nemám

17. 11. 2022 / Jiří Hlavenka

čas čtení 5 minut
Komunální volby končí vlastně až v těchto dnech, s ustanovením rad našich měst a obcí. I když jsou procentuální výsledky blízké těm celostátním, na radnicích to vypadá jinak - v desítkách měst či městských částí vesele koaluje ODS s ANO, s případným doplňkovým sortimentem menších, často také vládních stran.
Skoro všude (s důležitou výjimkou Prahy) je hotovo a obrázek je jasný. V nejméně 42 okresních a krajských městech bude vládnout koalice smíchaná jak z členů dnešní vlády, tak i opozičního ANO. Na vládní úrovni vidíme jasné, ostré, nesmiřitelné soupeření deklarované jako střet demokracie s populistickým oligarchou, v komunálu bezproblémové koalice.

Je jistě pravdou, že ideologie nehrají na komunální úrovni moc roli (ony nejsou skoro vidět ani na úrovni celostátu, ale to je zas jiné téma), jenomže zde vůbec nejde o ideologie. Jde o demokracii. A proto z těchto sňatků ANO s vládními stranami nemám žádnou radost.
Přitom musím ještě spravedlivě říci, že s ANO přišlo do politiky docela dost schopných lidí - když ne zrovna politických vizionářů a stratégů, tak přinejmenším výkonných administrátorů, což je v komunální politice stejně malý zázrak. Osvědčili se, pilně pracují, nekradou nebo se to o nich aspoň neví, proč se tedy škaredím? Protože:

ANO neexistuje; je jenom Agrofert
Nechali jsme se ukonejšit procedurálními fíkovými listy jako jsou “sjezdy”, “předsednictva”, “kandidáti a a kandidátky”, takže na povrchu vypadá, že ANO je strana jako každá jiná. Není tomu tak. Není tu žádný sjezd, ale porada vedení holdingu. Nejsou žádná předsednictva, ale manažerské struktury korporace. Nejsou žádní kandidáti a kandidátky, ale obchodní cestující. A není tu žádná zdola budovaná strana podobně smýšlejících lidí, ale majetek jednoho člověka.
Přísné hodnocení? Ale no tak. Logo, název, ochrannou známku, doménu (atd) vlastní pan šéf a majitell. Ten může (prostřednictvím zrušení buňky) kteréhokoli ze svých zaměstnanců vyhodit, škrtnout mu členství, když zazlobí. Už to mockrát udělal. Demokratické procedury se jenom předstírají, často až trapným způsobem (například při “schválení” kandidáta na prezidenta ČR). Zaměstnancům to nemá co vadit a taky jim to nevadí; vždyť jsou to jenom zaměstnanci.

“Ale my si s nimi lidsky rozumíme”
To chápu. I já si lidsky rozumím s řadou zastupitelů z ANO v Jihomoravském kraji, řady z nich si dokonce profesně a lidsky vážím. Jenomže děláme politické řemeslo, neskládáme partu pro frisbee. Rozhodujeme o obrovském množství peněz, rozhodujeme o osudu měst (či krajů) na řadu let. Ale především - pověření konat máme od voličů, ne od pana majitele. Vystupujeme jako zástupci demokratických stran, stran s vnitřní demokracií, kde není žádný majitel, kde rozhoduje členská základna, ne ředitel podniku. Jestli budeme nad tímto mávat rukou a říkat že je to přece jedno, že si s Babišovými zaměstnanci rozumíme, a že přece Babiš sám nekandiduje, a jestli uvykneme všechny naše (i jejich) voliče na to, že tohle je normální a standardní situace, tak o demokracii můžeme taky rychle přijít. Příští koalice totiž sestaví už jenom firmy, jejichž majitelé spolu uzavřou obchodní kontrakt: ty shrábneš modré voliče, já červené, pak se spojíme a podělíme se o sklizeň. (Jé, nebylo to tu už náhodou?)

Akceptoval bych to v situacích, kdy to nešlo jinak, kdy jiná koalice nebyla prakticky sestavitelná - výjímečné případy nejdou bez poněkud krajních řešení. Ale ono to šlo, až na pár výjimek. Pokud se podíváme na krajská města, nedosáhlo ANO závratných úspěchů: Brno 20%, Ostrava 34%, České Budějovice 24%, Plzeň 27%, Karlovy Vary 34%, Ústí nad Labem 18%, Liberec 26%, Hradec Králové 24%, Pardubice 29%, Jihlava 28%, Olomouc 32%, Zlín 32%. To nejsou situace, kdy by se holdingová kandidátka nedala obejít, i když třeba volby vyhrála (ANO vyhrálo v 8 krajských městech z 13). Jenomže se neobešla, přičemž spojenectví nejčastěji hned ukula ODS s ANO (nejčastější koaliční dvojice vůbec), pragmaticky, mocensky. A ještě slýchávám, jak si libují (B. Svoboda v Praze za ODS), že s ANO nemají žádné ideologické rozpory - no bodejť, kde ideologie chybí, nemohou být rozpory.

ANO, strana jako každá jiná
Vnímám samozřejmě politickou realitu a je mně jasné, že v řadě případů nebylo možné se spojenectví s ANO vyhnout. Pokud např. vyhraje o 20 bodů (jako v Ostravě), a pokud se navíc ví, že kandidující primátor je respektovaný a drží si skutečně samostatnost, ba je dokonce v hnutí jakýmsi disidentem (ale Babiš mu to kvůli jeho popularitě musí strpět), tak to je nejspíš i dobré rozhodnutí. Ale v desítkách jiných měst to vůbec nutné nebylo. Demokratické koalice by se sestavovaly pracněji, ale sestavit se daly.

Přesto se tak stalo - a demokratické strany (dominantně ovšem ODS) krásně pomohly toto největší politické s.r.o. naprosto zlegitimizovat, učinily z něj stranu jako každou jinou, se kterou se dají uzavírat koalice bez mrknutí oka a výčitek svědomí, ba s radostí. Takový skvělý koaliční partner! Skoro nic nežádá (Babiše potřeby obcí vůbec nezajímají) a ideologicky je pružný jak rumunská gymnastka. Radost až do rána - tedy až do příštích parlamentních voleb, tam si tohle Babiš moc pěkně zúročí.

0
Vytisknout
6560

Diskuse

Obsah vydání | 22. 11. 2022