Dotazovaní popisují, že byli svědky mučení nebo sami byli mučeni - obvykle formou dlouhého bití (nejméně v jednom případě baseballovou pálkou), dušení plastovým sáčkem a v některých případech s použitím elektrických šoků. Utrpěná zranění zahrnují zlomená žebra nebo přeražené zuby, vážné popáleniny, otřesy mozku, popraskané oční cévy, řezné rány a zhmožděniny.
Zpráva je převážně postavena na osobních svědectvích údajně mučených nebo lidí, kteří měli následky údajného mučení nebo "mizení" okupantům nepodlných osob na vlastní oči vidět.
Je pravda, že osobní svědectví nemusejí být v podobných případech vždy spolehlivá. Na jaře 1999 kosovští Albánci podobným způsobem vypustili do médií zprávu, podle které po zatýkání srbskými úřady údajně zmizel "milion" jejich spoluobčanů. Tato zpráva nebyla pravdivá a byla určena k vyvolání západní intervence do konfliktu.
Na druhé straně když v 70. letech minulého století lingvista a levičácký aktivista Noam Chomsky zpochybňoval svědectví kambodžských uprchlíků o probíhajícím teroru a masovém vraždění režimem Rudých Khmerů, "protože by to američtí imperialisté mohli zneužít", ve skutečnosti pouze odmítal přijmout jednu z nejzásadnějších zpráv dějin 20. století a historie "mezinárodního dělnického hnutí".
V případě výše zmiňované zprávy Human Rights Watch jsou ovšem k dispozici takové "detaily", jako nezhojená zlomená žebra nebo přeražené zuby svědků. Každý si může zprávu přečíst a sám se rozhodnout, zda by ukrajinská strana postupovala po vzoru kosovských Albánců, jestliže existuje nulová šance na přímou americkou intervenci, nebo je ve světle již dříve odhalených masakrů v Buče a na jiných okupovaných místech spíše pravděpodobnější, že takové údaje jsou pravdivé.
Jak ukázala kauza Noama Chomského, skutečnost, že něčí nevýslovné utrpení "nahrává americkým imperialistům", nejspíše nestačí coby důvod k odmítnutí osobních svědectví uprchlíků a údajných obětí.
Přijmeme-li zprávu Human Rights Watch o mučení Ukrajinců v Chersonské oblasti jako pravdivou, návrhy na "mírové urovnání" konfliktu na Ukrajině výměnou za ukrajinské území se tím ocitají v dosti podivném světle.
Ti, kdo s vážnou tváří žádají, aby Kyjev přijal okupaci části svého území, de facto chtějí, aby se Ukrajina smířila s mučením a vražděním svých spoluobčanů okupanty, s likvidací ukrajinské kultury a jazyka na obsazeném teritoriu, s tím, že se v Evropě 21. století agresorovi vyplácí svévolně porušovat veškerá ustanovení mezinárodního práva.
Jestliže si takoví lidé skutečně myslí, že podobnými návrhy prospívají evropskému míru, realizace jejich nápadů (k níž pevně doufám nikdy nedojde) by je poměrně záhy přesvědčila, že za výše zmíněných podmínek o žádném míru ve skutečnosti nemůže být ani řeči.
Být
pacifistou znamená být proti všem věcem, které slouží válce.
V míru je to jednoduché. Neboť tyto věci momentálně nikdo
nepotřebuje.Složitější
to je, když je válka. Zvlášť je-li to válka, v níž silný
napadne slabš...
Joachim Gauck říká, že Němci se musí znovu naučit, že svobodu je třeba bránit. Pacifismus je čestný, ale nevede k dobru. Bývalý spolkový prezident však optimisticky věří, že i Německo si s těžkou zimou poradí.
V době, kdy někteří komentátoři na Západě navrhují, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, nový průzkum provedený Národním demokratickým institutem zjistil, že s tím souhlasí jen málo Ukrajinců - a 89 % tvrdí, že mír bude možný pouz...
Diskuse