Důkazy, že Rusko krade na Ukrajině pšenici
24. 5. 2022
čas čtení
9 minut
Maxar Technologies: Rusko nakládá na svou loď na Ukrajině ukradenou pšenici
- Nové satelitní snímky ukazují ruské krádeže
ukrajinského obilí, informuje CNN a potvrzuje tak tvrzení ukrajinského
prezidenta Volodymyra Zelenského, že potraviny Rusko na Ukrajině
postupně krade
Od CNN:
Je těžké s jistotou říci, zda se na lodi nakládá ukradené ukrajinské obilí, ale Ruskem anektovaný Krym sám produkuje jen málo obilí, na rozdíl od zemědělsky bohatých ukrajinských regionů Cherson a Záporoží bezprostředně na severu. Ukrajinští čintielé a zdroje z průmyslu sdělili CNN, že ruské síly v okupovaných oblastech vyprázdnily několik sil a obilí odvezly na jih.
Začátkem tohoto měsíce provedla podobnou misi loď Matroš Pozynič: naložila obilí a vyplula z Černého moře do Středozemního moře. Původně měla se svým nákladem namířeno do Egypta, ale po varování ukrajinských čionitelů, že obilí je kradené, Egypt náklad nepřijal. Byl lodi také zakázán vstup do Bejrútu a nakonec zakotvila v Latákíji v Sýrii, kde Rusko již léta podporuje režim Bašára Asada.
Rusko mezitím zastavilo ukrajinský vývoz z přístavů, čímž vznikla hrozba globální potravinové krize. Vzhledem k tomu, že Ukrajina je předním vývozcem pšenice a dalších potravinářských produktů, zásobování světa je nyní problematické.
"Světové společenství musí Ukrajině pomoci odblokovat námořní přístavy, jinak bude energetická krize následována potravinovou krizí a bude jí čelit mnoho dalších zemí," řekl o víkendu Zelenskij.
- Starosta Charkova oznámil, že město tento týden se obnoví provoz tamějšího metra poté, co byl podzemní systém několik měsíců využíván k ukrytí civilistů.
"Všechny linky budou spuštěny," řekl starosta Ihor Těrechov v televizním projevu s tím, že vlaky nebudou jezdit tak často jako před invazí. "Depo metra bylo během bombardování a ostřelování poškozeno, takže intervaly budou delší."
Obyvatelé druhého největšího krajského města se začali po únorovém útoku Ruska skrývat v metru na kolejích ale činitelé uvedli, že ti, kteří v metru hledali útočiště, byli nyní přemístěni. Přesto mohou lidé v případě potřeby podle Těrechova "využít metro jako protiatomový kryt, zejména podchody metra".
- Oceněný ukrajinský filmař Sergej Loznica uvedl, že plánuje natočit dokumentární film o válce ve své zemi.
Loznitsa, který žije v Litvě, v současné době na filmovém festivalu v Cannes promítá svůj nejnovější film Přírodní dějiny zkázy.
Režisér to dnes řekl agentuře Reuters:
"Od začátku války jsem se na Ukrajinu ještě nevrátil, ale samozřejmě se tam chystám a hodlám natočit film o těch zvěrstvech, která se tam v současné době dějí."
Loznica také obhajoval svůj postoj, že by ruští filmaři neměli být bojkotováni v reakci na válku na Ukrajině:
"Kultura obecně je z definice proti válce - je to něco, co je absolutně proti jakékoli válce."
V roce 2019 hovořily se Sergejem Loznicou Britské listy:
- Ukrajinský soud požaduje zatčení bývalého prezidenta země Viktora Janukovyče v nepřítomnosti na základě obvinění z vlastizrady.
Obvinění se soustřeďuje na smlouvu z roku 2010, kterou Janukovyč podepsal a která prodloužila Rusku pronájem námořních zařízení na Krymu.
Tato dohoda, na Ukrajině obecně známá jako Charkovský pakt, umožnila Rusku ponechat si v krymském přístavu Sevastopol svou černomořskou flotilu.
Janukovyč již byl v nepřítomnosti odsouzen k 13 letům vězení za vlastizradu v souvislosti s dopisem, který v roce 2014 zaslal Vladimiru Putinovi. V dopise žádal ruského vůdce, aby použil armádu a policejní síly své země k obnovení pořádku na Ukrajině. Janukovyč uprchl do Ruska v roce 2014 po masových protestech.
- Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis ocenil společné prohlášení, které dnes podepsaly jeho země a Velká Británie a v němž potvrdily svou podporu Ukrajině tváří v tvář ruské agresi.
- Válka na Ukrajině by mohla způsobit recesi ve slabších ekonomikách, varuje šéfka MMF
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) uvedla, že válka na Ukrajině zatemnila vyhlídky světové ekonomiky a mohla by vést k recesi ve zranitelnějších zemích.
Kristalina Georgievová předpověděla, že rok 2022 bude náročný, a odmítla vyloučit globální recesi, pokud se podmínky výrazně zhorší.
- Společnost Starbucks opouští ruský trh, čímž pro tuto kavárenskou společnost se sídlem v Seattlu končí téměř 15 let podnikání v této zemi.
Podle agentury Reuters má Starbucks v současné době v Rusku 130 prodejen a společnost v zemi zaměstnává téměř 2 000 lidí.
Navzdory odchodu z trhu Starbucks uvedl, že bude své ruské zaměstnance nadále podporovat tím, že jim bude po dobu šesti měsíců vyplácet mzdu.
Společnost McDonald's minulý týden uvedla, že své restaurace v Rusku prodá místnímu držiteli licence a nechá je přejmenovat pod novým názvem, ale své ochranné známky si ponechá.
- Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul ocenil Borise Bondareva za jeho rozhodnutí rezignovat na funkci poradce na ruské stálé misi při OSN v Ženevě.
"Bravo Borisi Bondarevovi! Vím, že mnoho dalších ruských představitelů sdílí vaše názory. Doufám, že nyní budou mít odvahu následovat váš příklad," uvedl McFaul na Twitteru.
Bondarev, dvacetiletý veterán ruského ministerstva zahraničí, prohlásil, že se za svou zemi "stydí" poté, co byl svědkem zvěrstev, která se na Ukrajině v posledních měsících dějí.
"Ministerstvo zahraničních věcí dnes není o diplomacii," uvedl Bondarev ve veřejném prohlášení. "Jde o válečné štvaní, lži a nenávist. Slouží zájmům několika málo lidí, velmi málo lidí, čímž přispívá k další izolaci a degradaci mé země. Rusko již nemá spojence a není na vině nikdo jiný než jeho bezohledná a nepromyšlená politika."
- Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla, že od pondělí se vyšetřuje asi 13 000 případů údajných ruských válečných zločinů. Dalších 48 ruských vojáků má být souzeno za válečné zločiny, uvedla a dodala, že ukrajinské úřady mají seznam asi 600 podezřelých, kteří se dopustili válečných zločinů.
- Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že 20 zemí oznámilo nové balíky bezpečnostní pomoci pro Ukrajinu během setkání se spojenci zaměřeného na koordinaci dodávek zbraní pro Kyjev. Nové bezpečnostní balíky zahrnují "darování kriticky potřebné dělostřelecké munice, systémů pobřežní obrany a tanků a dalších obrněných vozidel", uvedl.
Ukrajinské síly budou pokračovat v boji, i když budou obklíčeny ruskými silami v oblasti Donbasu, uvedli západní představitelé. Konstatovali, že i když se Rusům nakonec podaří obklíčit "severodoněckou kapsu", nemusí to nutně znamenat porážku Ukrajinců, a dodali: "Ukrajinci se nechtějí vzdát žádného území. Chtějí donutit Rusy, aby bojovali o každý jeho kousek."
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskj vyzval Západ, aby zintenzivnil ekonomické sankce proti Rusku, když prohlásil, že podnikatelé v Davosu se musí rozhodnout, zda má světu vládnout "hrubá síla". Ve svém hlavním videopříspěvku na Světovém ekonomickém fóru Zelenskij vyzval k úplnému ropnému embargu, odříznutí ruských bank od světového finančního systému, úplné izolaci ruského IT sektoru a zákazu obchodu s Ruskem.
Zelenskij přiblížil výši ztrát, které utrpěly ukrajinské síly v Donbasu, a uvedl, že každý den umírá 50 až 100 Ukrajinců.
- Podle Zelenského bylo při ruském náletu na vesnici Desna v severoukrajinské Černihivské oblasti zabito téměř 90 lidí. Podle Zelenského údajů útok na Desnu znamenal největší počet obětí ukrajinské armády při jediném úderu v dosavadním průběhu války.
- Ukrajinští bojovníci, kteří se vzdali v ocelárnách Azovstal v přístavním městě Mariupol, budou postaveni před soud, řekl ruským státním médiím šéf separatistické Doněcké oblasti Denis Pušilin. Nebylo jasné, jakým obviněním budou vojáci čelit.
- Litva podle prezidentského dekretu od 1. června stáhne svého velvyslance v Rusku.
Litevské ministerstvo zahraničí 4. dubna uvedlo, že vyhostí ruského velvyslance poté, co Ukrajina obvinila ruské síly ze zabíjení civilistů ve městě Buča.
6537
Diskuse