Odstíny šedi českého průmyslu a byznysu

30. 5. 2022 / Albín Sybera

čas čtení 7 minut

Společnost Czechoslovak Group (CSG) se ohrazuje proti článku časopisu Reportér, ve kterém autoři argumentují, že ve zpoždění dodávek zbraní na Ukrajinu mohly hrát roli zájmy loby stojící za prezidentem Zemanem a mezi jehož sponzory se CSG řadí


Odkaz na článek společně s krátkým komentářem vyšel také na BL a CSG požádala o jeho odstranění, či uveřejnění reakce společnosti


Ve své reakci se ale CSG soustředí především na vedlejší argumenty, a přitom odkazuje na úspěchy CSG v oblasti zbrojního průmyslu


Potíž s reakcí společnosti CSG spočívá v tom, že zčásti obchází stěžejní argument autorů Reportéru. A sice, že zpoždění jednání o dodávkách přišlo pro ukrajinskou stranu v tu nejméně vhodnou chvíli a že o postoje ve prospěch Kremlu není v okolí příznivců Miloše Zemana nouze.

 

CSG naproti tomu zdůrazňuje, že je významným dodavatelem ukrajinské armády, či že Jaroslav Strnad již několik let není vlastníkem CSG. Vlastníkem společnosti se po roce 2016 stal syn Jaroslava Strnada, Michal poté, co Jaroslav Strnad dal dohromady podstatnou část tohoto významného konglomerátu, jak ještě bude řečeno.

Společnost si také selektivně vybírá místa v reportáži, kterým přidává větší váhu, než jakou v původním textu zaujímají a svou reakcí vytváří dojem, že text je „nepravdivý“. Mj. zdůrazňuje, že dodávky CSG nemohly ovlivnit průběh bojů na Ukrajině.

Reportér přitom dává prostor vyjádření CSG již v původním článku. Kromě toho dávají také autoři Reportéru možná až nekritický prostor zdrojům z okolí prezidentské kanceláře. Tedy k poznatkům o údajnému obratu Miloše Zemana a zejména ve vztahu k tvrzení, že Milošovi Zemanovi přišlo po zhlédnutí Putinova projevu z 21. 2. divné, že „Putin narážel na komunisty a navážel se do bolševiků [] přitom on sám byl v KGB“.

Je těžké uvěřit, že by Zeman se svými dlouhodobými vztahy s významnými osobami Putinova Ruska nezaznamenal Putinovo vymezování se vůči Bolševikům a Leninovi (a Putinův apologetický vztah ke Stalinovi a navazování na carský imperialismus). Kdyby se přesto z nějakého záhadného důvodu tento aspekt putinovského světonázoru rozhodl Zeman ignorovat, tak se o něm určitě dočetl v Putinově nacionalistické eseji o Ukrajině a Rusku z loňského roku, se kterou se pedantský Zeman nepochybně seznámil.

Je také pravda, že dodnes nikdo nebyl schopen uspokojivě odpovědět na otázku, zda Miloš Zeman je způsobilý výkonu prezidentského úřadu po své podzimní hospitalizaci, anebo ne. Zkrátka v jakém stavu jsou dnes jeho kognitivní schopnosti. Od české společnosti a vlády Petra Fialy se tak nějak očekává, že se na tuto otázku ani ptát nebude a že Zemana a jeho okolí nechá v úřadu doklepat až do očekávaného střídání stráží s Andrejem Babišem.

Nicméně text Reportéru a reakce CSG výstižně ilustrují odstíny šedi, ve kterých se pohybuje část českého byznysu ve vztahu k režimům v Kremlu a Pekingu. Je obtížně prokazatelné, zda z obchodu s ukrajinskou armádou sešlo z objektivních důvodů, anebo proto, že se někomu, kdo má blízko k CSG a pro-kremelským zájmům v české politice a byznysu podařilo obchod přibrzdit v tu nejnevhodnější dobu.

Po zveřejnění vyšetřovacích závěrů v kauze Vrbětice o zapojení GRU do explozí v tamějších muničních skladech je téma sabotáží zbrojních dodávek na Ukrajinu nepochybně na místě. Kladný vztah Zemana a jeho okolí k Putinovu Kremlu se line v podstatě jeho oběma prezidentskými mandáty.

Nicméně, Reportér, stejně jako CSG, si uvědomují, že to samo o sobě není právně pádný důkaz, že v Česku dochází k rafinovaným neformálním intrikám ve prospěch politiků a podniků kloubících finanční a politické zájmy.

Legislativa a výrobní národovectví v Česku

Otázka „naší doby“ v Česku může být, zda není nakonec tou nejúčinnější odpovědí zlepšovat legislativu oddělující politiku a podnikání. Tedy mnohem důsledněji prosazovat legislativní úpravy ochraňující whistleblowery, dohledávat koncové vlastníky a vztahy se společnostmi v daňových rájích, ale také konečně se vypořádat se zahnívajícími českými specifiky v oblasti exekuční a insolvenční legislativy odsuzující významné procento dlužníků na milost a nemilost věřitelů a exekutorů.

Když nic jiného, tak se při snahách o patřičné legislativní reformy rychle ukazuje, kdo z politického spektra nejvíce horuje za zachování současného statutu quo.

Nakonec stojí také za zmínku, že CSG zvolilo podobnou komunikační taktiku jako v případě textu v Reportéru, když reagovalo na můj esejistický článek z června 2020 (uveřejněném v BL a Visegrad Insight).

V něm jsem argumentoval, že se CSG společně s dalšími subjekty jako PPF či Sev.En Energy řadí mezi společnosti, které za posledních několik let těží z bankrotů středních a velkých společností v Česku. Pomocí bankrotů během minulé dekády se přitom výrazně překreslil český trh ve prospěch vlastníků s otevřeným obchodním vztahem ke společnostem, které finančně profitují z obchodních vztahů s Kremlem a Pekingem a jeho spojencům v obchodu a průmyslu.

Ve své tehdejší reakci se společnost CSG také namísto vyvracení argumentů soustředila především na zdůraznění svých úspěchů (ostatně kromě Miloše Zemana tak CSG veřejně chválí další výrazné postavy české politiky jako například europoslanec Zdechovský) a neopomněla zdůraznit, že jsou to právě schopnosti Jaroslava Strnada v oblasti restrukturalizace a rizikového managementu pomocí kterých ze zbankrotovaných společností poskládal jeden z největších průmyslových konglomerátů současného Česka.

Jestli jsou tyto schopnosti založené především na silných neformálních vztazích s věřiteli, anebo ne, ale zůstává ztraceno v odstínech šedi a PR zdůrazňujícím národovecký rozměr CSG a údajně dobré jméno, které společnost má dělat České republice.

Pomyslný pokřik „kdo neskáče, není Čech“ je lehce přenositelný i na průmysl a kromě CSG se k takovému výrobnímu národovectví uchyluje také skupina PPF či Pavel Tykač, majitel Sev.en Energy. Přitom se ze zřetele lehce ztrácí minulost těchto společností ve vztahu ke Kremlu, Pekingu a obchodním partnerům úspěšně se pohybujícím v prostředí autoritářského hospodářství.


1
Vytisknout
6088

Diskuse

Obsah vydání | 2. 6. 2022