Slovní válka německých intelektuálů o Ukrajině odhaluje generační rozdíly

6. 5. 2022

čas čtení 5 minut
Skupina zastánců dodávek zbraní Kyjevu je výrazně mladší než zastánci opačného názoru

Válka na Ukrajině obnažuje generační rozpory v otázce, jaké poučení by si Německo mělo vzít z vlastní historie vedení krvavých konfliktů. Někteří z předních německých umělců a intelektuálů se v sérii otevřených dopisů vyslovili pro nebo proti dodávkám zbraní Kyjevu.

První z nich, zveřejněný minulý týden v pátek ve feministickém časopise Emma, několik dní poté, co německá vláda oznámila, že na Ukrajinu pošle asi 50 samohybných protiletadlových děl Gepard, vyzval kancléře Olafa Scholze, aby se zdržel přímého či nepřímého přispívání dalšími systémy těžkých zbraní do konfliktu.

Dopis, který podepsalo 26 významných umělců a intelektuálů včetně feministické nakladatelky Emmy, Alice Schwarzerové, spisovatelů Martina Walsera, Juli Zeha a Roberta Seethalera, filmařů Andrease Dresena, Alexandera Klugeho a Helke Sanderové a herce Larse Eidingera, odsuzoval ruskou agresivní válku jako "porušení základních norem mezinárodního práva".

Nicméně dopis tvrdil, že je chybou předpokládat, že odpovědnost za to, že válka Vladimira Putina potenciálně přerostla v jaderný konflikt, "by ležela čistě na původním agresorovi, a ne také na těch, kteří mu s otevřenýma očima nabídli motiv k potenciálně zločinnému jednání".

Signatáři vyzvali Scholze, aby vzal v úvahu "historickou odpovědnost Německa" a pomohl oběma stranám najít "kompromis, který mohou přijmout obě strany".

Dopis vyvolal několik rozhořčených reakcí, mimo jiné od ukrajinského velvyslance v Německu. Ministr hospodářství Robert Habeck obvinil Schwarzera a jeho spolusignatáře z "vulgárního pacifismu".

"Jaký je závěr takové argumentace?" zeptal se politik Zelených. "V podstatě jde o to, že trocha okupace, znásilňování a poprav by měla být přijatelná a že by Ukrajina měla rychle kapitulovat. To si nemyslím, že je správné."

Další otevřený dopis, zveřejněný ve středu v týdeníku Die Zeit, tento protiargument rozšířil a vyzval Scholze, aby pokračoval v podpoře obrany Ukrajiny vojenskou technikou.

V dopise, který inicioval bývalý politik Zelených Ralf Fücks a který podepsalo 58 umělců a intelektuálů včetně nositelky Nobelovy ceny za literaturu Herty Müllerové, klavíristy Igora Levita a předsedy německého PEN klubu Denize Yücela, se uvádí, že zabránit ruskému vítězství na Ukrajině "je v zájmu Německa".

"Ti, kdo chtějí vyjednat mír, který by nevedl k podřízení se Ukrajiny ruským požadavkům, musí zvýšit obranyschopnost [Ukrajiny] a co nejvíce oslabit bojovnost Ruska," uvádí se v dopise.

Na Bookera nominovaný německý spisovatel Daniel Kehlmann, který byl dalším ze signatářů dopisu Zeit, řekl deníku Guardian, že ho k připojení svého jména k výzvě motivovalo to, že viděl "hluboký šok a zděšení" mezi svými východoevropskými přáteli při čtení dopisu zveřejněného v časopise Emma.

"Zdálo se, že vyzývá Ukrajinu, aby co nejrychleji kapitulovala a ukončila válku," řekl Kehlmann. "To mohl být pochopitelný názor první nebo druhý den invaze. Nyní je realita jiná: existuje šance, že Ukrajina může tuto válku vyhrát, a my musíme její obranné úsilí podpořit veškerým způsobem, a to jak z morálních, tak z taktických důvodů."

Kehlmann řekl, že cítí jisté pochopení pro německou váhavost při přijímání válečné rétoriky ve světle vlastní násilně agresivní minulosti. "Když Scholz oznámil, že zvýší vojenské výdaje, i já jsem se instinktivně cítil divně při pomyšlení na podporu německého zbrojení," řekl.

Ve stejný den jako dopis Emmě zveřejnil   Süddeutsche Zeitung dlouhou esej, v níž sociolog a filozof Jürgen Habermas definoval německou debatu o vývozu zbraní jako generační rozkol v otázce uplatňování "agresivně sebevědomého" a "křečovitého" jazyka ve vojenském konfliktu.

Mladší generace, kterou pro Habermase zosobňuje 41letá německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, byla podle něj "vychována k citlivosti v normativních otázkách" a na válku se dokáže dívat pouze "optikou vítězství nebo porážky". Jeho vlastní generace, zdá se, naznačil 92letý filozof, "ví, že válku proti jaderné mocnosti nelze 'vyhrát' v tradičním slova smyslu".

Řekl, že "široké pro-dialogové a mírové zaměření německé politiky" je "těžce vydobytou mentalitou" vzhledem k tomu, že Německo je agresivně militaristickým státem, a že bylo historicky odsuzováno zprava.

Kritiku však vyvolala i schopnost některých Němců nahlížet na válku na Ukrajině výhradně optikou svých zkušeností z druhé světové války.

Devadesátiletý Kluge v rozhlasovém rozhovoru prohlásil, že byl šťastný, když v roce 1945 viděl, jak americká vojska vpochodovala do jeho rodného města, a že tedy "na kapitulaci není nic špatného, pokud ukončí válku". Rozhovor se setkal s všeobecnou nedůvěrou, protože zaměňoval historické poučení agresorského národa a států, které se staly obětí německého útlaku.

Signatáři dopisu v listě Die Zeit mají průměrný věk 54 let a jsou o  poznání mladší a mají multikulturnější zázemí než signatáři předchozího dopisu v časopisu Emma, kteří mají průměrný věk 76 let.

"Jedním z poučení německých dějin musí být, že fašismus nelze porazit ustupováním," řekl Kehlmann. Spisovatel, jehož prarodiče byli židé, dodal: "Je pozoruhodné, že argument pro přísně pacifistickou zahraniční politiku jen zřídkakdy předkládají Němci, jejichž příbuzní zahynuli v holocaustu."

Zdroj  ZDE  

0
Vytisknout
5441

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2022