Šest důvodů, proč Ukrajina ve válce proti Rusku vyhrává

6. 5. 2022

čas čtení 6 minut
Ukrajina vítězí a válku proti Rusku vyhraje. Mnoho problémů, které sužují ruskou armádu, ukazuje na neúspěch donbaské ofenzívy, napsal Taras Kuzio.

Před ruskou invazí zastávala většina západních expertů stejně optimistický názor jako Kreml, podle nějž se Ukrajina měla rychle vzdát a hlavní město Kyjev padnout do dvou dnů. Prokázalo se, že se mýlili.

Existuje šest důvodů, proč by se měl Západ připravit na ruskou porážku.

Prvním faktorem je korupce. Ačkoli je korupce na Ukrajině pravidelně terčem zájmu západních médií, bledne ve srovnání s kleptokratickým mafiánským státem, který Putin vytvořil za více než dvě desetiletí u moci.

Západní experti nedokázali zohlednit, jak masivní korupce shora dolů v ruské armádě podkopala většinu vojenských reforem, které byly provedeny po ruské invazi do Gruzie v roce 2008. Velmi drahé ruské vojenské vybavení uvízlo v bahnitých polích, protože byly zakoupeny levnější čínské pneumatiky, které neunesly těžký náklad. Nákladní vozy ruské armády byly také nakoupeny levně, a proto nebyly dostatečně silné, aby převážely vojenskou techniku ​​nebo fungovaly v terénu.

Korupce těžce ovlivnila logistiku, páteř každé armády, a znemožnila zásobování ruských invazních sil. Dodávky potravin pro vojáky, které dodal Jevgenij Prigožin, šéfkuchař Kremlu, byly sedm let prošlé. Vyhladovělí ruští vojáci okupující oblast Kyjeva byli nuceni jíst mrtvé psy. Lékařské soupravy dodávané vojákům byly z roku 1978, zastaralé sovětské zásoby se staly nepoužitelnými při prevenci zranění na bojištích.

Druhým faktorem je, že ukrajinští důstojníci byli cvičeni ve vojenských akademiích NATO více než dvě desetiletí od vstupu Ukrajiny do programu Partnerství pro mír (PfP) v roce 1994.

Od krize v roce 2014 poskytlo osm členů NATO praktický výcvik ukrajinským instruktorům, kteří výcvik internalizovali a sami vedli výcvik doma. Prostřednictvím kurzů a cvičení, kterých se ročně účastnilo nejméně 10 000 vojáků po dobu více než osmi let, NATO a jeho členové pomohli bojující zemi přejít od rigidních velitelských struktur sovětského typu k západním standardům, kde se vojáci učí myslet za pohybu.

Výcvik NATO vytvořil poddůstojníky (NCO), které ruské síly tradičně nemají. Poddůstojníci poskytují životně důležité spojení mezi vyššími důstojníky, kteří jsou na bitevním poli vidět jen zřídka, a seržanty a vojáky. Při absenci poddůstojníků byli ruští generálové nuceni více se zapojit do každodenních bojů a několik z nich bylo ve válce na Ukrajině zabito.

NATO také zavedlo úkolové rozkazy (mission command), v nichž jsou bojové cíle vyšší úrovně přenášeny níže v řetězci velení a přitom přijímány flexibilním způsobem. Ruské síly jsou mnohem více hierarchické a nepružné, což z nich dělá snadné cíle pro ukrajinské přepady.

Ruská vojenská taktika se od dob Sovětského svazu nijak výrazně nerozvinula, a proto je předvídatelná. Naproti tomu ukrajinské síly operují překvapivým způsobem a útoky a přepady zasévají do ruské armády chaos, paniku a defétismus. Vojenské vybavení NATO, jako jsou NLAW, Stingery, Javeliny a turecké bezpilotní letouny Bayraktar, se ideálně hodí pro autonomní a agilní vojenské jednotky a speciální jednotky, které je mohou použít k tomu, aby způsobily vysoké ztráty a zničily velké množství ruské vojenské techniky.

Ázerbájdžán ve válce s Arménií v roce 2020 a nyní Ukrajina jsou prvními zeměmi, které ve válkách zásadním způsobem používají drony. Ve srovnání s tureckým Bayraktarem jsou ruské drony horší v optické schopnosti lokalizovat cíle a mají horší vojenské možnosti. Ukrajina a Turecko také společně vyrábějí vojenskou techniku, včetně dronů.

Západní vojenská technika je rozšířena o ukrajinskou. Střela Neptun, která potopila vlajkovou loď Moskva Černomořské flotily, se ztrátou 500 členů posádky, je vyrobena na Ukrajině. Ukrajina byla důležitou součástí sovětského vojensko-průmyslového komplexu a největší továrna na jaderné zbraně na světě sídlila v ukrajinském městě Dněpropetrovsk.

Třetím faktorem je, že Ukrajinci zabránili Rusku ovládnout vzduch. Turecko vycvičilo Ukrajince v obsluze dronů Bayraktar.

Ukrajinští piloti, kterých je mnohem méně než ruských, navíc dostali větší autonomii a prokázali, že se vyrovnají většímu ruskému letectvu.

Čtvrtým faktorem jsou speciální jednotky. Ukrajinská vojenská a bezpečnostní služba (SBU) byla vycvičena podle standardů NATO a vybavena nejmodernějším vybavením. Tento výcvik byl rozšířen o osm let zkušeností v boji proti ruským silám za použití různých forem hybridní války na východní Ukrajině. Ukrajinské speciální jednotky a námořní pěchota nadále drží přístav Mariupol.

Pátým faktorem je Ukrajina s desetiletími zkušeností v kybernetice a rozsáhlým IT sektorem, která excelovala v zachycování ruské vojenské komunikace. Ta byla výjimečně špatná a někdy se spoléhala na mobilní telefony. SBU, vojenská rozvědka a dobrovolníci nabourávají ruskou vojenskou komunikaci a informace se používají k plánování útoků. Ukrajinské zpravodajství je rozšířeno o zpravodajství poskytované satelity NATO a USA.

Šestým faktorem je, že výcvik NATO a demokratizace Ukrajiny vzbudily úctu k vojákům, která v sovětské a ruské armádě nikdy neexistovala. Ukrajinská morálka je vysoká. Ruští vojáci si nejsou jisti, proč bojují na Ukrajině, což vede k nízké morálce a kriminalitě, jako je rozsáhlé rabování.

Sovětská a ruská armáda nikdy neměla vojenské známky, protože počty obětí nebyly důležité. Ukrajina je zavedla po roce 2014. Ruská armáda se o své mrtvé na bojišti nezajímá a odmítá své mrtvé vojáky sbírat z ukrajinských márnic. Města a vesnice ve velkém počtu uctívají zabité ukrajinské vojáky.

Ukrajina vede válku 21. století proti ruské armádě 20. století. To je důvod, proč Ukrajina vítězí a Rusko porazí.

Zdroj v angličtině: ZDE

2
Vytisknout
5807

Diskuse

Obsah vydání | 10. 5. 2022