Macron před setkáním s Putinem doufá v "historické řešení" ukrajinské krize

7. 2. 2022

 

Rusko popřelo, že by plánovalo invazi na Ukrajinu, ale v blízkosti hranic svého souseda má desítky tisíc vojáků, což přimělo USA vyslat asi 3 000  vojáků k posílení východního křídla NATO v Polsku a Rumunsku.
 
Bílý dům se domnívá, že Moskva shromáždila nejméně 70 % palebné síly, kterou potřebuje k tomu, aby Vladimíru Putinovi poskytla možnost rozsáhlé vojenské operace. Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan v neděli uvedl, že k invazi by mohlo dojít "již zítra".

Macron však v neděli listu Journal du Dimanche řekl, že cílem Ruska "není Ukrajina, ale vyjasnění pravidel ... s NATO a EU".

Proto bylo "naléhavě nutné pokročit směrem k novému uspořádání, které naše Evropa hluboce potřebuje a které spočívá na kardinální zásadě suverénní rovnosti mezi státy", řekl listu.

Uvedl, že jeho dialog s Putinem bude pravděpodobně stačit k tomu, aby navzdory pesimistickým hodnocením v mnoha západních hlavních městech zabránil vypuknutí vojenského konfliktu.

"Intenzita dialogu, který jsme s Ruskem vedli, a tato návštěva Moskvy mají za cíl tomu zabránit," řekl Macron.

"Pak budeme jednat o podmínkách deeskalace. Musíme být velmi realističtí. Nezískáme jednostranná gesta, ale je nezbytné zastavit zhoršování situace."

Macron, jehož diplomacii posílilo to, že Francie v současnosti předsedá Evropské unii, uvedl, že "vždy vedl s prezidentem Putinem hluboký dialog a naší odpovědností je vybudovat historické řešení" problému evropské bezpečnosti. "Věřím, že prezident Putin je pro to k dispozici," řekl Macron.
 
Francouzský lídr, který v dubnových prezidentských volbách čelí výzvě krajně pravicových kandidátů, v úterý odcestuje do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
 
Zatímco Macron bude v Moskvě, německý kancléř Olaf Scholz bude v pondělí ve Washingtonu jednat s Joem Bidenem s cílem zmírnit rozdíly mezi americkým a německým přístupem ke krizi. Někteří spojenci v NATO kritizují Berlín za to, že nedodává Ukrajině zbraně.

"Existují přísná vývozní kritéria, kterými se řídíme, pokud jde o vývoz zbraní do krizových regionů," řekl Scholz v předvečer své návštěvy Bílého domu deníku Washington Post a poukázal na další způsoby, jimiž Německo pomáhá Ukrajině, včetně ekonomické pomoci ve výši 2 miliard dolarů během sedmi let.

Poznamenal také, že jeho vláda přispívá k úsilí NATO o posílení východního křídla aliance, přičemž stovky vojáků jsou rozmístěny v Litvě a stíhačky v Rumunsku a plánuje vyslat další bojové letouny do Pobaltí.

Mezi Washingtonem a Berlínem však stále existují rozpory ohledně reakce v případě, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. USA prohlásily, že plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Německa nebude otevřen. Scholzova vláda tak kategorická nebyla a německý kancléř uvedl, že situace vyžaduje "strategickou nejednoznačnost".

"Pochopte prosím, že se nebudu pouštět do žádných podrobností, ale naše odpověď bude jednotná a rozhodná," řekl.

Američtí představitelé varovali, že plný útok by mohl vést k rychlému dobytí Kyjeva a potenciálně by mohl mít za následek 50 000 mrtvých nebo zraněných civilistů, stejně jako až 25 000 mrtvých ukrajinských vojáků a 10 000 ruských. Podle nich by mohly miliony lidí uprchnout v rámci uprchlické krize do Evropy.

Uvedli, že ruská armáda nyní rozmístila poblíž Ukrajiny 83 "praporních taktických skupin", z nichž každá má 750 až 1 000 vojáků. Toto číslo se zvýšilo z 60 praporních skupin před dvěma týdny, dodali.

Bývalý ukrajinský ministr obrany Andrij Zagorodňuk uvedl, že nevěří, že ruská invaze je nevyhnutelná. Řekl, že bezohledné navyšování ruských vojsk probíhá podle učebnic, ale že záměry a strategie Kremlu zůstávají neprůhledné.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se v neděli snažil zlehčit "apokalyptické předpovědi" o hrozící ruské invazi s tím, že jeho země je silná a má bezprecedentní mezinárodní podporu.

Podrobnosti v angličtině ZDE