Nesnižujte výdaje na vzdělávání!

31. 1. 2022

čas čtení 3 minuty

Think-tank Vzdělávání21 vyzývá vládu České republiky, aby při snaze najít úspory při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022 nesnižovala výdaje na vzdělávání.

 

Veřejné výdaje na vzdělávání v České republice jsou při srovnání se zeměmi OECD i EU stále podprůměrné jak ve vztahu k hrubému domácímu produktu[1], tak ve vztahu k celkovým vládním výdajům[2]. Medián výdělku učitelů v regionálním školství stále nedosahuje mediánu výdělku vysokoškolsky vzdělaných osob pracujících v platové sféře, učitelé též mají výrazně vyšší podíl tarifní složky na celkovém výdělku[3]. Ve mzdové sféře jsou výdělky vysokoškolských učitelů nižší než výdělky jiných pracovníků, kteří rovněž dosáhli vysokoškolského vzdělání, a to při srovnání jak průměrného, tak mediánového výdělku. Výdělky odborných asistentů a vědecko-výzkumných pracovníků na vysokých školách zaostávají výrazně[4]. Učitelé na vysokých školách tedy pobírají méně než jejich absolventi.

 

 

Vzdělání obyvatelstva má přitom zcela zásadní dopad na socio-ekonomickou úroveň. V mezikrajském srovnání výsledky žáků v šetření PISA souvisejí se socio-ekonomicko-kulturním statusem[5], úroveň vzdělání dlouhodobě souvisí i s úrovní regionálního hrubého domácího produktu[6].

 

V České republice zároveň výrazně roste rozdíl v ekonomické úrovni jednotlivých krajů[7]. Případné snížení výdajů na vzdělání se pak může negativně promítnout do prohlubování regionálních disparit.

 

Jsme přesvědčeni, že šetření v oblasti vzdělávání není na místě. Bohatství naší země spočívá ve vzdělaných a schopných lidech, neboť právě ti budou naši zemi v příštích letech a desetiletích rozvíjet.


[1] OECD, Education at a Glance 2021, s. 245, data za rok 2018.

[2] Tamtéž, s. 268, data za rok 2018.

[3] Informační systém o průměrném výdělku, platová sféra, tabulky PLS-M2 a PLS-M8, data za rok 2020. Platová sféra zahrnuje ekonomické subjekty odměňující platem (§ 109 odst. 3 zákoníku práce). Kromě jiných sem patří i učitelé v regionálních školách zřizovaných krajem, obcí či svazkem obcí.

[4] Tamtéž, mzdová sféra, tabulky MZS-M2, MZS-M8 a MZS-M8r, data za rok 2020. Mzdová sféra zahrnuje ekonomické subjekty odměňující mzdou (§ 109 odst. 2 zákoníku práce). Kromě jiných sem patří i soukromé a veřejné vysoké školy.

[5] PISA 2009 (obr. 5.10) a PISA 2018 (obr. 4.8), čtenářská gramotnost.

[6] Srov. např. Mazouch, P., Fischer, J. 2011. Lidský kapitál – měření, souvislosti, prognózy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck. a Kupková, B. 2019. Hodnocení regionální struktury vzdělanosti v kontextu makroekonomických ukazatelů. Bakalářská práce, FIS VŠE.

[7] Fischer, J. Diskriminace na českém trhu práce v socioekonomickém kontextu. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2021, s. 14-18.

1
Vytisknout
2881

Diskuse

Obsah vydání | 3. 2. 2022