Ne, obnovitelné zdroje nezpůsobily globální energetickou krizi; způsobilo ji nedostatečné využívání větrné a solární energie a škrcení íránského plynu

14. 10. 2021

čas čtení 6 minut
Zastánci špinavé energie se snaží obviňovat obnovitelné zdroje z toho, že na podzim v Evropě a Číně skokově zdražily energie, ale to je upřímně řečeno směšné.

Poptávka po energii na jaře 2020 prudce klesla, protože svět se ocitl v útlumu. Velcí dodavatelé omezili své provozy, jako v případě ruského a katarského zemního plynu. Menší dodavatelé zkrachovali a investice vyschly.

Ceny energií, stejně jako všechny ceny, závisí na nabídce a poptávce. Současný nárůst cen je způsoben tím, že se světová ekonomika s odeznívající koronavirovou krizí opět rozjíždí. Poptávka tedy roste. Pokud se nabídka nezvýší stejným tempem, ceny porostou, míní Juan Cole

Nabídka se nezvyšuje stejným tempem. Bude trvat několik měsíců, než se výroba opět zvýší, a vyšší ceny způsobí, že se do provozu vrátí okrajoví výrobci a staré výrobní závody.

Ceny ropy, uhlí a zemního plynu se po celou dobu pohybují jako na horské dráze, kdy ceny rostou a klesají. To platí na každém trhu s primárními komoditami. Většinu primárních komodit lze vyrábět s nižšími nebo vyššími náklady. Když jsou ceny vysoké, producentům s vyššími náklady se výroba vyplatí i přes nižší ziskové marže. To zvyšuje nabídku. Pokud je poptávka stabilní, větší nabídka pak snižuje cenu. Pak si ale výrobci s vysokými náklady nemohou dovolit provozovat svou činnost a ukončí ji. Tím se nabídka sníží, a pokud je poptávka stabilní, cena se zvýší.

Graf federální agentury Energy Information Administration ukazuje, jak vypadá horská dráha cen zemního plynu jen od roku 1997. Ceny po celou dobu dramaticky rostly a klesaly. V období před rokem 2010 byly ceny velice nestálé. Teprve po roce 2015 bylo uvedeno do provozu značné množství energie z obnovitelných zdrojů, což nezvýšilo ceny zemního plynu, které byly stlačeny dodatečnou těžbou v USA prostřednictvím hydraulického štěpení.

Nedává smysl, aby obnovitelné zdroje energie způsobily růst cen zemního plynu. Obnovitelné zdroje nahrazují zemní plyn, takže čím více jich máte, tím méně potřebujete plyn a tím nižší je jeho cena.

Ve skutečnosti ceny zemního plynu výrazně vzrostly a způsobují energetickou krizi. Cena elektřiny z větru a slunce je mnohem levnější a ceny obnovitelných zdrojů jsou stabilní.

Stručně řečeno, Čína a Evropa nedokázaly připravit dostatek energie z obnovitelných zdrojů, aby pokryly současný postpandemický nárůst poptávky. Když si analytici stěžují, že "není dost" elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby se uspokojila současná poptávka, ve skutečnosti říkají, že stát do tohoto odvětví dostatečně neinvestoval. Pouze asi 29% čínské elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů, a to včetně vodních elektráren. USA jsou na tom ještě hůře, pouze 19% pochází z obnovitelných zdrojů, z toho téměř polovina z vodních elektráren. Solární a větrná energie jsou levné a rychle instalovatelné. A daleko více této energie by se již mohlo vyrábět, kdyby vlády přistupovaly ke klimatické nouzi jako ke katastrofě, kterou je.

Jiní se snaží tvrdit, že potřebujeme více jaderné energie. Ale výstavba jaderných elektráren trvá roky, stojí miliardy a ve srovnání s větrnými a solárními elektrárnami vyrábějí elektřinu za vysokou cenu. Jaderné elektrárny také produkují toxický odpad, pro který dosud nebyl nalezen vhodný způsob likvidace, a jako v japonské Fukušimě jsou náchylné ke katastrofám. Jaderné elektrárny nejsou ani tak nízkouhlíkové, jak se někdy uvádí. Kdyby státy vybudovaly více větrných elektráren, solárních elektráren a bateriových úložišť (včetně přečerpávacích vodních elektráren), byly by daleko napřed. Jaderné elektrárny nejsou potřeba. Navíc se nehodí k obnovitelným zdrojům, protože jimi generovanou elektřinu nelze zvyšovat a snižovat, aby nahradila výpadky, jako to umí elektrárny na zemní plyn. Co se týče přerušované výroby, Norsko poskytuje Německu kapacitu přečerpávacích vodních elektráren, aby se vyrovnaly špičky a výpadky solární a větrné energie. Kalifornie se letos v srpnu vyhnula výpadkům díky masivním nákupům bateriových úložišť, jejichž kapacita se má do prosince zdvojnásobit.

Dalším významným důvodem nedostatku zemního plynu je fakt, že USA přiškrtily íránský plynárenský průmysl a zabránily společnostem Total a Shell v jeho rozvoji. USA bránily velké těžbě íránského plynu i poté, co v roce 2015 podepsaly s ostatními členy Rady bezpečnosti OSN jadernou dohodu s Íránem. Přestože USA souhlasily se zrušením jednostranných sankcí, neučinily tak, protože Republikánská strana odmítla uzákonit zmírnění sankcí. Americké ministerstvo financí pokračovalo ve vyhrožování miliardovými pokutami jakékoli společnosti, která bude těžit íránský plyn. Za Trumpovy vlády Spojené státy zcela porušily smlouvu s Radou bezpečnosti OSN a Íránem a uvalily na Írán finanční a obchodní embargo, které dále oslabilo jeho plynárenský průmysl.

Podle EIA činí odhadované prokázané zásoby zemního plynu v Íránu k prosinci 2020 1 200 bilionů kubických stop, což je druhé místo po Rusku..."

Kdyby USA nebrzdily íránskou ekonomiku, mohl by Írán těžit trojnásobek zemního plynu než nyní – a mohl by dohnat Rusko.

Osobně jsem pro to, aby zemní plyn zůstal v zemi. Ale nemůžete většinu íránského plynu – druhé největší zásoby na světě – stáhnout z mezinárodního trhu a pak vinit z nedostatku obnovitelné zdroje.

 

Celý článek v angličtině ZDE

1
Vytisknout
12820

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2021