Jaká bude ruská politika příští německé vlády?

15. 10. 2021

čas čtení 5 minut
  • Pokud ministerstvo zahraničí ve vládě vedené SPD připadne Zeleným, bude to mít na německou politiku vůči Rusku významný, nicméně do jisté míry přece jen omezený vliv. 

Německé parlamentní volby přinesly vítězství sociálním demokratům (SPD). Jak volební výsledky ovlivní německo-ruské vztahy?, ptá se Dmitrij Stratěvskij.

Potenciální členové vládní koalice si sedli k úvodním jednáním nedlouho po zveřejnění exit polls. V tuto chvíli vypadá nejpravděpodobněji spojení mezi SPD, Zelenými a liberální FDP. Proto má nejlepší šance stát se spolkovým kancléřem dosavadní vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz.

Veškerá práce tohoto člověka se soustřeďovala na vnitřní politiku a vládnutí. Poslední globálně orientovanou pozici zastával koncem 80. let, ještě v rámci mládežnické organizace SPD. Jako vicekancléř pravidelně podnikal zahraniční návštěvy v zastoupení Angely Merkelové, naposledy v USA v červenci 2021. Ale jeho vlastní zahraničněpolitické zájmy, jako vztahy s Východní Evropou, byly vždy sekundární. Jako starosta Hamburku se nikdy nepustil do podnikání s ruským byznysem, na rozdíl od svého předchůdce Henninga Voscheraua. Scholz se samozřejmě setkával s ruskými protějšky v ceremoniálních funkcích, protože Hamburk je družební městem Petrohradu. Ale nikdy neprojevil zvláštní zájem o Rusko.

Ovšem politik na jeho úrovni se nemůže prostě vyhýbat vyjádřením k aktivitám Kremlu. Scholzovy komentáře k Rusku z loňského léta ukázaly, že se nechystá k oteplení vztahů s Moskvou ve stopách Gerharda Schroedera. Když hovořil ve vlivném think tanku Rada pro zahraniční vztahy, kandidát zdůraznil potřebu "multilaterálního přístupu" k Rusku. Rusku je třeba sdělit, "pokud se bojíte otevřených společností na Západě a v Evropské unii, protože si myslíte, že se mohou šířit jako virus, pak vám nemůžeme pomoci".

Ujistil Rusko, že "Evropa neuvažuje o jiném scénáři než mírové spolupráci" a vyjádřil naději, že ruští občané sami přinesou do své země demokracii. V rozhovoru pro Deutsche Welle vyzval Rusko, aby se "vrátilo k právnímu státu, protože moc není v právu". Dále řekl, že "potřebujeme novou politiku vůči Východu". Scholz zůstává silným zastáncem jednotné Evropy a podporuje delegování silných zahraničněpolitických pravomocí do Bruselu. V roce 2018 se vyslovil pro posílení EU, vytvoření "celoevropské Ostpolitik" a rozvíjení mechanismu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) jako "nástroje kolektivní bezpečnosti".

V září 2020 týdeník Die Zeit oznámil, že ministr financí Scholz nabídl americkému protějšku Mnuchinovi dohodu o vybudování dvou terminálů na americký zkapalněný plyn na náklady Berlína, pokud se Washington smíří s výstavbou plynovodu Nord Stream 2. Německo by investovalo až miliardu eur. Zelení kandidáti Scholzovi za tuto údajnou nabídku během kampaně myli hlavu. Spolková vláda existenci takového návrhu nikdy nepotvrdila.

Pokud budeme informaci Die Zeit považovat za důvěryhodnou, pak tento krok nebyl vlastní Scholzovou iniciativou. Museli by se k věci vyjádřit kancléřka, další ministři, koaliční rada a parlament. Ale Scholz spolu s končící vládou podporuje ruský plynovod. Na druhé straně varoval Rusko před využíváním plynovou k ekonomickému nátlaku na Kyjev. Naznačil, že v případě problémů na Ukrajině by byl projekt zastaven.

Pokud jednání úspěšně povedou k nový vládě vedené sociálními demokraty, Zelenými a liberály, pak mohou Zelení usilovat o post ministra zahraničí, který v Německu tradičně připadá menšímu koaličnímu partnerovi. Protože si Zelení zajistili takřka o 3 % hlasů více než liberálové, těší se privilegiu výběru pozic ve vládě.

Zelení jsou jedinou stranou v Bundestagu, která sestává výhradně z odpůrců výstavby a zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Může zelený ministr zahraničí mít silný vliv na německou politiku vůči Rusku?

Pouze do určité míry. Německý politický systém zahrnuje systém brzd a protivah, který brání tomu, aby proces politického rozhodování spadl do rukou jediné instituce. Zahraniční politika není výjimkou. Bundestag, zejména zahraniční výbor, má v této oblasti primární význam. Žádné vážné strategické rozhodnutí nemůže být přijato bez rozpravy v parlamentu, který často uplatňuje pravomoc blokovat vládní iniciativy.

Post předsedy výboru tradičně připadá lídrovi strany, která utvořila koalici, takže nejspíše půjde o člena SPD. Také spolkový kancléř má na zahraniční politiku významný vliv. Úřad spolkového kancléře (Kanzleramt) má direktorát pro zahraniční politiku, bezpečnost a mezinárodní rozvojovou politiku. Ten kdo mu stojí v čele slouží jako kancléřova pravá ruka a nejbližší zahraničněpolitický poradce. V rámci tohoto úřadu existuje oddělení pro východní a střední Evropu, jehož ředitel zprostředkuje mezi kancléřstvím a ministerstvem zahraničí.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2182

Diskuse

Obsah vydání | 19. 10. 2021