S teroristy se nevyjednává?

25. 5. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Grafika: Pixabay.

V posledních letech často slýcháme tvrzení, že mediální profese údajně vlivem současných technologií a sociálních trendů relativně ztrácejí na významu. Možná to teoreticky platí v demokraciích; nicméně v autoritářských a totalitních systémech zůstává význam aktuální informovanosti veřejnosti v zásadě nezměněn. Víkendový akt státního terorismu, při němž běloruská diktatura zajala zakladatele informační sítě NEXTA, zmíněnou trivialitu opět připomněl všem, kdo jsou vůbec ochotni si všimnout.

Poté, co Lukašenkovi nohsledi po zfalšovaných volbách a vlně demonstrací pozatýkali a poslali do vězení většinu představitelů opozice, NEXTA se stala de facto řídící strukturou protilukašenkovských protestů. Za to nyní zatčenému Ramanu Pratasevičovi může hrozit až trest smrti.

Ovšemže by si Lukašenkův režim nemohl dovolit předstírat bombový útok na palubě civilního dopravního letadla a nutit je k přistání na svém území vojenskými prostředky (hrozbou sestřelením), pokud by za sebou neměl plnou podporu Kremlu. V podmínkách úprku zahraničních investorů z kdysi perspektivního běloruského technologického sektoru by široce pojaté evropské sankce Lukašenka ekonomicky srazily až na dno.

Jenomže když za ním stojí Putin, jehož poskoci smějí beztrestně ponižovat eurokomisaře během návštěvy Moskvy nebo pokládat bomby do skladu v zemi s nejproruštějším prezidentem ve střední Evropě, situace je jiná. Než si byrokrati v Bruselu konečně připustí, že smířlivostí jen utvrzují Kreml v názoru, jak jsou zbabělí, slabí a doslova bezvýznamní, budeme ještě dlouho naslouchat řečem, podle kterých EU "neusiluje o konfrontaci s Ruskem" - zatímco pro Rusko je právě tvrdá konfrontace základním nástrojem zahraniční politiky.

Zejména o německých politicích dosluhující GroKo platí, že když je s realitou nekonfrontovaly ani ruské politické vraždy na jejich vlastním území, špehování Bundestagu, chemický útok na Skripalovy v Británii nebo bombový útok ve Vrběticích, pročež nadále podporují projekt Nord Stream 2 zvyšující evropskou závislost na ruském plynu, velmi pravděpodobně s nimi nehne ani další z teroristických útoků v Evropě.

Ti kdo až do zblbnutí opakují, že vztahy s Ruskem nechtějí vyostřovat, nebudou chtít podstupovat další kolo vzájemného uvalování sankcí a protisankcí, do nějž by se Moskva jistě pustila - natož pak nějaké to harašení zbraněmi, jímž Kreml rutinně reaguje prakticky na cokoliv, co mu nejde pod nos.

Přesto by se nepochybně leccos udělat mělo.

Evropští a američtí dopravci by měli s okamžitou platností vynechat běloruský letecký prostor ze svých letových plánů - a na státní běloruskou leteckou společnost Belavia by měly dopadnout mezinárodní sankce, ne-li rovnou bojkot.

Pro EU coby druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera Běloruska by bylo teoreticky snadné uvalit na Minsk zničující sankce, jejichž zrušení by podmínila propuštěním Ramana Prataseviče. Jen kdyby existovala politická vůle.

Moskva si mimochodem z ekonomického hlediska nemůže dovolit sanovat zhroucené Bělorusko o nic více, než třeba asadistickou Sýrii.

Vše zmíněné by se dalo provést poměrně snadno, kdyby se v Bruselu řídili oblíbeným heslem Miloše Zemana, podle nějž "S teroristy se nevyjednává".

Proruský Hrad nicméně sám bude mezi posledními, kdo se ke kauze zločinného únosu Ramana Prataseviče vůbec veřejně vyjádří.

Koneckonců, jde "jen" o novináře...

4
Vytisknout
5025

Diskuse

Obsah vydání | 27. 5. 2021