Co je oproti pandemii legitimizace společenských systémů, kde život neznamená nic

Atraktivní dezinformace jako příležitost pro neužitečné idioty a mediální clickbait

25. 3. 2021 / Bohumil Kartous

čas čtení 13 minut

"Pokud bychom přistoupili na to, že našimi vzory jsou Rusko a Čína se svými často děsivými životními podmínkami či řízeným porušováním lidských práv až na úroveň vražd nepohodlných politických oponentů či asimilace nepohodlných etnik, rozměr takové genocidy podporované dezinformacemi daleko přesahuje rozměr pandemie COVID-19. Na to bychom měli myslet."

Dezinformace o COVID-19 zasahují celou společnost, i dezinformace na relativně okrajová témata se ale recyklací dostanou ke statisícům lidí

Novináři se občas ptají, jak velké procento populace zasahují dezinformace. To je otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Významně se to liší dle tématu. Například nějaká dezinformace o COVID-19 či o tématu s tím souvisejícím, jako jsou bezpečnostní opatření či vakcinace, se dostala pravděpodobně ke každému v české společnosti, kdo není doslova izolován od veřejné diskuse. Podobně to bylo třeba v případě dlouhotrvající dezinformační kampaně týkající se imigrace. Je to dáno tím, že se toto téma bytostně dotýká každého z nás. Je to ale také dáno i tím, že části dezinformačních narativů v těchto tématech přebírají veřejně známé figury, které je legitimizují a povyšují na úroveň “serióznosti”. Dobrým příkladem může být bývalý prezident Klaus, který svou rétorikou kopíruje jednu dezinformační linii, zpochybňování závažnosti situace, bezpečnostních opatření. Prostřednictvím těchto figur se jednak dostává část narativů do veřejné diskuse mimo hranice dezinfo scény a zároveň se tak rozostřuje hranice mezi informací a dezinformací. Vedle toho se jiná témata, například anexe Krymu Ruskem, sestřelení civilního letu MH17 nad Ukrajinou či dezinformace o probíhajícím válečném konfliktu v Sýrii dostanou spíše jen k těm, kdo je aktivně vyhledávají na dezinformačních webech nebo jsou pasivními příjemci prostřednictvím řetězových emailů či v tematicky zaměřených skupinách na sociálních sítích. Podle našich odhadů se ale i v případě těchto dezinformací bavíme o nižších statisících dospělých Čechů.


V případě témat s masivním dopadem, jako je imigrace nebo COVID-19, se na šíření dezinformací podílejí užiteční idioti, kteří následně vytvářejí clickbait

Narativy dezinformací se proměňují (rozšiřují) s vývojem celé pandemie a dobře zrcadlí proměnu infodemického toku, jenž pandemii provází. Měli bychom si uvědomit, že je to první globální událost svého druhu, která má svou infodemickou vrstvu, jež se odehrává ve virtuální dimenzi našeho společenského života. To samo o sobě umocňuje dopad a samozřejmě také mění pravidla společenské reakce na krizi. Primárním cílem řízených dezinformací je rozdělovat společnost a jakákoliv krize k tomu logicky poskytuje významnou potenci. Proto je COVID-19 masivně zneužíván k vytváření konspirací a dezinformací, které průběžně reagují na vývoj pandemie. Na začátku, se samotným objevem viru a jeho postupného šíření, šlo zejména o to, zda vznikl přirozeně či laboratorně, zda se rozšířil záměrně či nezáměrně, kdo je možným beneficientem záměrného šíření. Vzhledem k tomu, že dezinformatoři, ať už jde o ruský aparát, který produkuje dezinformační narativy, nebo lokální jedince a skupiny, které dezinformace zneužívají k podpoře svých politických či ekonomických zájmů, útočí na liberálně demokratické hodnoty a jejich reprezentaci, viníky byli od počátku lidé či instituce spojené s demokratickou částí světa. Byť se nikdy nepodařilo nic takového prokázat, i čínská oficiální propaganda začala tvrdit, že byl virus do Wu-chanu zavlečen občany USA. Tato konspirační kategorie si žije svým vlastním životem dále, posledním “hitem” je obvinění francouzských vědců, kteří mají údajně rozšíření viru na svědomí.

I zde je dobré si uvědomit, že některé figury, které se ze dne na den staly veřejně známými, jako třeba paní Peková, svým nepodloženým přesvědčením přispívají k upevňování podobných narativů, jelikož jim poskytují částečnou oporu. A pochopitelně média, která ve snaze kapitalizovat zájem pomíjejí bazální standardy gatekeepingu, tedy že nepodloženým bludům nedáváme prostor. Paní Peková se tak stává tváří na titulce Reflexu, pan Klaus je vážně zpovídán v DVTV atp.

Postupně, v průběhu roku 2020 a počátku roku 2021, se narativy týkající COVID-19 měnily, začaly zrcadlit bezpečnostní situaci snahou vykreslit ji jako spiknutí elit snažících se omezovat pod záminkou ochranu proti dopadům pandemie základní práv a svobody. Vedle toho se odvíjela nit zpochybňování samotných bezpečnostních opatření jako neúčinných či kontraproduktivních, například v souvislosti s nošením roušek, jejich údajné prudké škodlivosti či neefektivity při šíření viru. Jeden komplexní narativ, jenž byl minoritní a postupem času slábl, tvrdil, že nový typ koronaviru vůbec neexistuje, že jde o jakousi globální lež, řízenou elitami. 

Poslední měsíce se pak nesou jednoznačně ve jménu vakcinace. Vakcína se jako motiv pro šíření pandemie objevovala už v počátcích celé krize, kdy byly obviňovány některé farmaceutické firmy z toho, že jde o jejich snahu vydělat na obří zakázce, kterou pandemie vyvolá. Toto tvrzení se do značné míry stále drží na hladině dezinformačních toku a mísí se s dezinformacemi o vývoji západních vakcín, jejich účinnosti či nebezpečnosti, dále s vychvalováním ruské vakcíny Sputnik V navzdory chybějícímu potvrzení její účinnosti a bezpečnosti. Opět typické pre dezinformační snahy, na jejich pozadí, či dokonce na jejich ”forbíně” stojí zaostalé, chudé a despotické Rusko jako výkladní skříň řešení současných problémů i jako vize budoucnosti. Nutno upozornit, že s vývojem situace a intenzitou, s jakou se pandemie dotýká společenského dění i osobního života lidí, variuje množství dezinformací. S jejich propadem v průběhu léta 2020 ostře kontrastuje mnohonásobný nárůst v posledních měsících, právě v souvislosti s tématem vakcinace.


Nejčastěji šířené dezinformace kopírují aktivity prezidentské kanceláře

Fakt, že Miloš Zeman a jemu podřízení úředníci volí k šíření svých výpovědí i dezinformačně aktivní média (Sputnik, Parlamentní listy), je sice banálním opakováním, nicméně v souvislosti s COVID-19 je nutné ho zopakovat. Mezitím, kdy pan prezident píše dopis (neznámého obsahu) do Kremlu s žádostí o neprověřenou ruskou vakcínu, totiž dezinformační scéna přináší korespondující alternativu. Vybírám z posledního reportu Českých elfů: Dominantním tématem zůstává vakcína proti covidu, konkrétně zpochybňování účinnosti očkovacích látek produkovaných západními společnostmi a propagandistické vychvalování neprověřené ruské vakcíny Sputnik V. Zde bych rád upozornil na další figury, které pomáhají tento dezinformační narativ upevňovat, zejména prezident Zeman svou nevyžádanou agilitou směrem k Ruské federaci. V celkovém kontextu jde v tomto narativu o zpochybňování EU (např. tvrzením, že EU je pod tlakem farmaceutické lobby) a absurdní vyzdvihování Ruska, jehož kapacitní možnosti pro vlastní obyvatelstvo jsou zoufale omezené a výrobní postupy při zpracování vakcíny velmi pochybné, jelikož neprověřitelné.

Dále se na české dezinformační scéně objevuje řada útoků na politickou reprezentaci kvůli nezvládání krize, a to jak na vládu, tak na část opozice, primárně na Piráty. S důležitou výjimkou: dezinformace se v zásadě nijak negativně nedotýkají SPD nebo Trikolóry, tedy krajně populistických uskupení. Naopak, tato uskupení jsou dlouhodobě beneficienty dezinformací, přičemž kauzalita může být i taková, že jejich politický marketing prostě reaguje na dezinformační dění a jednotlivá témata adoptuje. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že když Facebook omylem zveřejnil profily administrátorů spravujících jednotlivé stránky na této sociální síti, ukázalo se, že existuje silné personální propojení mezi českými populisty a dezinfo scénou.

Pokračuje vykreslování pandemie jako spiknutí světových politických a ekonomických elit.

Mimo dezinformace přímo se týkající pandemie koronaviru dezinformátoři stále přehřívají přímé útoky na EU, někteří se vytrvale věnují obhajobě pravicových radikálů, kteří 6. 1. zaútočili na po iniciaci bývalého prezidenta Trumpa na americký Kongres, pokračují též útoky na ČT, kde se propojuje dezinformační dění s děním v Radě ČT prostřednictvím některých jejích členů, jako je paní Lipovská, zaměstnankyně Václava Klause, nebo pan Veselý, jehož mediální produkce se dá směle označit za “bridge”, most mezi dezinfo scénou a seriózní informační produkcí. Kontinuum můžeme najít ve snaze karikovat liberálně demokratické hodnoty západu, například přihříváním tématu migrace, popíráním klimatických změn, útoky na některé představitele těchto hodnot, jako je třeba papež František.

Útoky na zdravotníky a integrovaný záchranný systém jako hmatatelný projev snahy o destrukci společenské soudržnosti

Všechny systematické dezinformační snahy, byť se tváří jako "odhalení pravdy", jsou ve skutečnosti motivovány snahou destruovat společenskou soudržnost demokratických struktur. Více či méně úspěšné jsou proto, že demokratické struktury uctívají svobodu slova a nejsou schopny reagovat na amplifikaci "slova" v digitálním prostoru. Je nutné si uvědomit, že lidé, kteří vytvářejí a záměrně šíří dezinformace, nemají žádné zábrany. Klidně zneužití zoufalé situace imigrantů a stejně tak budou ohrožovat lidi v rizikových skupinách ohrožených COVID-19. Není tedy divu, že se na dezinformační scéně objevují útoky na ty, kdo pomáhají v první linii. Útoky na zdravotníky a profesionály z integrovaného záchranného systému kvůli tomu, že se údajně podílí na onom spiknutí elit. Netvoří sice v celkovém, objemu dezinformací spojených s COVID-19 významný podíl, nicméně jejich samotný výskyt je varovný. Ukazuje, že dezinformátoři se neštítí zneužívat žádného tématu a že jsou ochotni ve snaze rozkládat společenskou soudržnost prostřednictvím jakýchkoliv prostředků. je nutné si uvědomit, že pokud někdo uvěřil, že jde o spiknutí, že opatření proti šíření koronaviru jsou zavedena s cílem omezit práva, svobodu a ekonomicky decimovat část společnosti, nebo že vakcína zabíjí staré lidi, pak nutně musí považovat zdravotníky či policisty za podílníky takového “zločinu”. Když se to prolne s ojedinělými excesy, jako například zásah strážníků v Uherském Hradišti proti muži bez roušky, vzniká velmi nebezpečný názorový a postojový koktejl. S nadsázkou řečeno, můžeme vzít jed na to, že populisté budou chtít tento toxický sentiment zneužít ve svůj politický prospěch. To, že budou legitimizovat vztahy s totalitními a autoritářskými státy, jako je Čína a Rusko, je očekávaný collateral damage, oslabení demokracie, stojící na samém počátku snah o šíření dezinformací. 


Dezinformace mohou zabíjet nejen během pandemie

Může působit komicky, že se v souvislosti s COVID-19 šíří bludy o přenosu viru na sítnici z obrazovky počítače nebo snaha vytvořit souvislost mezi stavbou 5G sítí a šířením pandemie. Nebo že vakcíny obsahují mikročipy, které slouží k sledování očkovaných a k řízení jejich vědomí. Mimo kategorii “covid” může bavit snaha přesvědčovat české občany o tom, že EU chce zrušit písmeno “ř”, neboť se v jiných jazycích nevyskytuje, a dále že EU chce zrušit či omezit tradiční aranžmá Vánoc či Velikonoc, neboť si na jejich podobu stěžují muslimové. Můžete jít do kolen, když ve výčtu těchto údajných omezení najdete i líbání pod rozkvetlou třešní, které údajně odporuje genderové rovnoprávnosti. Některé dezinformace působí jako záměrná dezinformační recese. Jakoby je někdo konstruoval proto, aby na dezinformace upozornil. Problém ale je, že i tyto bizarní bludy zřejmě v onom informačním chaosu najdou své důvěřivé adresáty. Tito adresáti pak činí rozhodnutí, která mohou ovlivňovat jejich životy i životy druhých.

Dezinformace v době pandemie mohou zabíjet. Pokud jsme schopni určit, kolik lidí na základě důvěry v dezinformace ignoruje bezpečnostní chování, pravděpodobně jsme schopni zjistit jejich podíl na růstu počtu nakažených. A z toho lze následně jednoduchým procentuálním podílem odhadnout, nakolik takové chování zvyšuje počet obětí COVID-19. 

Dezinformace mohou ovšem nepřímo “zabíjet” i v případě jiných dezinformačních témat. Pokud bychom přistoupili na to, že našimi vzory jsou Rusko a Čína se svými často děsivými životními podmínkami či řízeným porušováním lidských práv až na úroveň vražd nepohodlných politických oponentů či asimilace nepohodlných etnik, rozměr takové genocidy podporované dezinformacemi daleko přesahuje rozměr pandemie COVID-19. Na to bychom měli myslet.

0
Vytisknout
7992

Diskuse

Obsah vydání | 30. 3. 2021