Tisková zpráva:

Evropské technologie nebudou sloužit autoritářům, prosadila Gregorová. Europarlamentem prošlo nové nařízení

26. 3. 2021

čas čtení 2 minuty
Autoritářské režimy už nebudou moci využívat moderní evropské technologie k útlaku svých občanů. Evropský parlament dnes schválil aktualizaci nařízení, které reguluje vývoz tzv. zboží dvojího užití, tedy využitelného jak pro civilní, tak vojenské účely. Aktualizace se týkala především kybersledovacích technologií. Hlavní zpravodajkou nařízení byla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která vnímá prosazení regulace jako zásadní politický úspěch.

Pod zbožím dvojího užití si můžeme představit například software, drony a nebo i některé chemikálie. Aktualizace se však zaměřila především vývoj v oblasti nových technologií a reaguje na něj zavedením položky kybersledovacích technologií a jejich seznamu. Legislativa počítá také s tím, že bude možné seznam zboží rozšiřovat podle toho, co se aktuálně děje ve světě. „Jako to mohlo být v případě loňských běloruských protestů. Tam Lukašenko využil technologie tzv. DPI (deep-packet inspection), k omezení internetových služeb a zkomplikoval tak demonstrantům komunikaci. Nyní se taková hrozba může vyhodnotit a vývoz technologií flexibilně omezit,“ vysvětluje Gregorová.

Aktualizace nařízení z roku 2009 se týká především udělování licencí vývozů kybernetických nástrojů, jako jsou například „šmírovací“ technologie. Také rozšiřuje transparentní doložky o výroční zprávu Komise. Tam bude nově uváděno, jaké zboží, kým a kam se vyváží. „Tohle má zásadní význam pro kontrolu občanskou společností. Neziskové společnosti, hlídací organizace, novináři a další se tak už nebudou muset investigativně doprošovat informací jako v případě německé společnosti FinFisher. Ta dovážela do Turecka software k ovládnutí smartphonů, díky němuž potlačovalo odpor vůči režimu  a přišlo se na to jen díky investigativě. Přístup k informacím jim teď rozváže ruce k odhalování problémových firem i oblastí,“ říká europoslankyně.

Gregorová vnímá jako úspěch, že se do nařízení dostala definice kybersledování, od které se odvíjí základní seznam kontrolovaného zboží. „Podařila se mi ale prosadit i tzv. klauzule catch-all, neboli podchycení všeho. Jde o možnost pro odpovědné orgány, aby rozšířily kontrolu o zboží, které není na seznamu podle toho, jaká technologie zrovna ve světě přispívá k represi nebo porušování lidských práv. To povede k větší flexibilitě. Kdybychom měli jenom rigidní seznam, za tři roky už by nebyl aktuální a dal by se obcházet,“ dodává Gregorová.

Nařízení začne platit do několika dní v nezměněné formě ve všech členských státech.

1
Vytisknout
2184

Diskuse

Obsah vydání | 30. 3. 2021