Původní Hagia Sofia – dnes opět místem muslimské modlitby?

25. 7. 2020 / Miloš Dokulil

 


Na 31 kilometrů dlouhé a hodně těsné vodní hranici mezi Evropou a Asií na její jižní části, kde se na obou březích dnes vyčleňuje Istanbul, do roku 1453 (a už od roku 330 n. l.) to byl nemálo velkolepý Konstantinopolis (jako „Město Konstantinovo“), a předtím hodně dlouho Byzantion, tam včera (24. 7. 2020) rovněž – na podnět tureckého prezidenta – došlo po 86 letech v bývalé „Hagia Sofia“ poprvé k muslimskému náboženskému obřadu, při němž jako iniciátor tohoto aktu zároveň sám turecký prezident Erdogan četl z Koránu.
Z muslimského světa ohlas byl okamžitý a jednoznačně pozitivní. (Prezident Erdogan na ten svůj inscenovaný obřad dokonce pozval papeže Františka z Říma! Přitom Erdogan již předtím ohlásil, že vážně uvažuje o opětném uplatnění této sakrální stavby jako mešity. Už také vydal v tomto směru vládní výnos.)

Upozorňovali jsme v BListech na to, co se tehdy již chystalo, 20, července. Snad vizte: Podle vzoru „Velkého Pána Turků“?

Původně křesťanský chrám „Hagia Sofia“ (z řečtiny, doslova jako „Svatá Moudrost“; běžně se do národních jazyků uvádí jako „Boží Moudrost“) byl nejen v době své výstavby zcela jedinečným projektem. Centrální klenba má průměr 32 metrů a klene se ve výšce 55,6 metrů; nesou ji čtyři mohutné pilíře. Muzeem se pozdější mešita (po roce 1453) stala teprve po první světové válce (roku 1934), když v čele nástupnického Turecka stál Kemal Atatürk, který chtěl stát co nejvíce zmodernizovat, mimochodem rovněž jeho sekularizací. Tayyip Erdogan zřejmě především uvažuje o tom, jak svými rozhodnutími zajistit, aby co nejdéle zůstal bezpečně a spolehlivě u moci.












0
Vytisknout
2425

Diskuse

Obsah vydání | 3. 8. 2020