4. 1. 2022
/
Jan Čulík
čas čtení
6 minut
Lidé jsou stvořeni k obrazu Božímu, a proto mají nekonečnou hodnotu,
hodnotu, která přesahuje jejich ekonomickou nebo utilitární funkci. Na každém člověku absolutně záleží, nejen na těch, které považujeme za přijatelné.
Česká média svorně propadla otřesné xenofobii, když jednotně informovala o tom, že jakýsi pachatel trestného činu na Karlovarsku byl cizinec. To se prostě nedělá, etnicky či národnostně je nepřípustné bezdůvodně profilovat pachatele trestných činů, protože idioti ihned usoudí, že kriminálníky jsou všichni příslušníci této společenské skupiny.
Tahle neodpovědná novinářská práce má obrovské dopady ve společnosti. Podobně jako nesmyslně vyvolala česká média nenávist a strach z neexistujících uprchlíků od roku 2015, i tenhle typ zpravodajství prohlubuje rasismus a nenávist ve společnosti. Není to jen český jev, nedávný průzkum v Británii ukázal, že kdykoliv napíše pravicový tisk něco o vědeckých odbornících na pandemii, stávají se okamžitě terčem nenávistných kampaní antivaxerů, kteří na ně dokonce útočí i v místech jejich bydliště. Neodpovědné vyvolávání nenávisti může končit násilím.
Vraťme se ještě jednou k rekapitulačnímu pořadu britského rozhlasu z Nového roku
Pick of the Year (Výběr roku). Zaujalo mě, jak diametrálně odlišný postoj mají novináři z BBC stále ještě k lidem kolem sebe - samozřejmě, i v Británii existuje množství nenávisti a xenofobie vůči "lidem, kteří nejsou stoprocentně jako my". (I když ultrapravicové útoky proti záchranným člunům vedly k
rekordnímu nárůstu finančních darů pro organizaci záchranných člunů, v létě 2021, když Nigel Farage útočil na to, že záchranné čluny v kanálu La Manche zachraňují uprchlíky, finanční dary veřejnosti pro organizaci RNLI, která zachraňuje lidi na moři,
stouply o 3000 procent.)
Jenže média aspoň proti tomu bojují,. možná nepříliš úspěšně, ale snaží se. Ne že by naopak šířila xenofobii, kterou samozřejmě už prohlubují sociální sítě.
Citujme (JČ):