"Říšský Němec" v socialistickém Československu I.
27. 10. 2021 / Uwe Ladwig
Za oponu a zpět
Toto je začátek série epizod, kterými chci čtenářům BL poskytnout určitý vhled do mých každodenních zážitků západního Němce, který žil v v druhé polovině 60. a 70. let mezi Hamburkem a Prahou, v době přísně střežených státních hranic. (UL)
Co předcházelo
V roce 1951 jako Hamburčan jsem s otcem poprvé navštívil jeho rodiče, kteří žili ve východním Berlíně. Bylo to po měnové reformě provedené Západním Německem jako prostředek k oddělení Západního a Východního Německa a v důsledku reakce na blokádu Berlína ruskou armádou. Tehdy – v roce 1951 – existovaly SRN a NDR sotva dva roky, ale až v roce 1961 byla postavena zeď, která uzavírala Západní Berlín, a mezi oběma německými státy ještě tehdy neexistoval žádný pás smrti. Bylo to před povstáním východoberlínských dělníků (1953) a před oficiálním založením Bundeswehru (1955) a východoněmecké Národní lidové armády (1956). Při pozdějších návštěvách jsem jezdil přes přísně střežené nádraží v Berlíně-Friedrichstrasse a dozvěděl jsem se o takzvaném "Paláci slz", o hale odjezdů o tamním hraničním přechodu. Znal jsem tato místa dostatečně dobře, když jsem v Hamburku v roce 1966 potkal jednu Češku...