Jak koronavirus promění vztah mezi státem a trhem? Pohled na ropu, potraviny a finance.

Černá smrt zahubila feudalismus. Co provede Covid-19 s kapitalismem?

7. 5. 2020

Koronavirová krize vyvolala celosvětovou ekonomickou zástavu srdce. Prvním náznakem byl prudký pokles akciového trhu, ke kterému došlo na konci února. Poté, co Spojené státy zahájily karanténní opatření, se trh práce zhroutil a stovky milionů lidí se rázem ocitly bez zaměstnání. Některé věci najednou nebyly k dostání - roušky, ventilátory, toaletní papír.

Státy po celém světě nyní utrácejí biliony dolarů, aby podpořily svou ekonomiku: na záchranu bank, podniků a na pomoc nezaměstnaným. Jednotlivé země zahájily kontrolu vývozu klíčových komodit. Stejně jako za války vlády instruují výrobce, aby produkovali životně důležité zboží a aby naplnili neočekávanou poptávku. 

Jedná se však o nouzový režim. Tržní fundamentalisté se těší na den, kdy budou zrušena karanténní opatření a lidé se vrátí do práce; kdy trh s akciemi bude zase ve formě a kdy se neviditelná ruka trhu opět vrátí na scénu, píše John Feffer.

 

Jenže některé pandemie zásadně mění ekonomiku. V takových mimořádných situacích si lidé uvědomují, že ekonomiku lze zrekonstruovat. Nacházíme se nyní v takovém okamžiku i my? Změní koronavirus natrvalo vazby mezi státy a trhy? 

Podívejme se na tři klíčové trhy - ropu, potraviny a finance – abychom mohli analyzovat dopady pandemie a vyhlídky na možnou transformaci. 

Země, které těží a vyvážejí ropu, se po letech zvyšování dodávek v polovině dubna dohodly na snížení produkce o 10 procent – hovoříme asi o 10 milionech galonů denně. Jinými slovy, státy se rozhodly nechat ropu v zemi. Jde ale o polovičaté opatření, protože poptávka klesla jen o 35 procent. Producenti ropy čekají na konec recese, kdy se lidé, kteří jsou nyní v karanténě, vrátí zpět do práce. Zkrátka a dobře: čekají na návrat k normálu. Měli bychom však směřovat ke světu, který bude využívat čistou energii. 

Trh s fosilními palivy není „normálem“. Představa, že neviditelná ruka ekonomiku nastartuje udržitelným směrem, je nesmysl.

Změna klimatu vyžaduje zásah do energetického trhu, a to dotacemi na čisté energie, jako je solární energie, či vládními výdaji na nákup elektrických vozidel. Návrat k „normálu“ poté, až pandemie skončí, jednoduše není schůdnou možností. 

Pandemie odhalila veškeré problémy, které již dlouho trápily ty, kdo zásobují obyvatelstvo potravinami. 

Za prvé existuje nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. Asi 820 milionů lidí na celém světě nemělo v roce 2018 dostatek potravin, což je číslo, které po dobu posledních třech let narůstalo a které je v kontrastu s dalším údajem: Na světě je 672 milionů obézních lidí. Ve Spojených státech se každoročně plýtvá 40 procenty potravin. Neviditelná ruka trhu tedy při dosahování tržní rovnováhy zjevně dělá špatnou práci.

Za druhé: navzdory rostoucí konzumaci potravin z místních zdrojů, potravinový systém i nadále spotřebuje velké množství energie. Konzumace rostlinné potravy přitom vykazuje nižší uhlíkovou stopu než konzumace masa a mléčných výrobků.

Za třetí: proces, jakým je potrava v průmyslovém světě produkována, tj. agrobyznysem a nadnárodními korporacemi, je doprovázen úsporami a mizernými pracovními podmínkami. Tuto činnost vykonávají zaměstnanci, kteří dostávají podprůměrnou mzdu. Návrat k tomuto potravinového systému by byl opravdu nepříjemný. Je proto nutné podporovat silné vládní intervence.

Finanční krize v letech 2008/2009 odhalila křehkost a zásadní nerovnosti globálního finančního systému. Bankéři, burzovní makléři a finanční guruové vybudovali systém podobný kasinu, který občas rozdělí pár centů obyčejným lidem, ale na každém kroku obohacuje jedno až dvě procenta populace.

Finanční krize ukázala, jak špatnou hru finančníci rozehráli. Za nezákonnou činnost nakonec nebyli posláni do vězení a až na několik výjimek nebyli za svá selhání potrestáni. Byli „příliš velcí na to, aby padli“ a – „příliš bohatí a mocní na to, aby je vláda nechala padnout“.

Trumpova vláda nyní prožívá milostný románek s finančníky. Ještě před tím, než pandemie udeřila, Trumpova daňová reforma poskytla šesti americkým bankám daňové úlevy ve výši 32 miliard dolarů. To je více peněz, než bylo rozděleno během finanční krize v roce 2008. Akciový trh také těžil z bezprecedentního nárůstu zpětného odkupu akcií – šlo dohromady o dva biliony dolarů - které obohatily akcionáře na úkor běžných zaměstnanců.

Je na čase ukončit americkou milostnou aférku s finančním sektorem. To by v krátkodobém horizontu znamenalo uvalení vyšších daní na nejbohatší segment populace – ve všech záchranných balíčcích zavést omezení na výplaty výkonných ředitelů a oživit všechny rozumné návrhy na reformu finančního sektoru.

Globální ekonomika je i nadále zaměřena na trh, přestože se množí důkazy o tom, že tyto trhy selhávají. Vyladění tohoto modelu není dost možné. Potřebujeme nového Koperníka, který přijde s novou teorií, jež by odpovídala naší realitě; novou ekonomiku zaměřenou na životní prostředí, která nebude založena na maximalizaci zisku, ale která bude fungovat ku prospěchu živých věcí.

Celý text v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
4289

Diskuse

Obsah vydání | 12. 5. 2020