Formální mechanismy ochrany ústavnosti v České republice selhaly

27. 9. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 1 minuta
Sněmovnou ve čtvrtek večer podle očekávání neprošel senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta. Pro hlasovalo jen 58 poslanců, proti 62. Poslanecká sněmovna má přitom v České republice 200 míst - což znamená, že celkem 80 nepřítomným zákonodárcům bylo celé téma dodržování ústavy prezidentem naprosto ukradeno - a dali přednost jinému odpolednímu programu.


Ústavní soudci tedy nebudou mít možnost vyslovit se k osmi vybraným skutkům prezidenta Miloše Zemana, který ústavní systém parlamentní republiky programově posouvá směrem k prezidentskému - s ústavně neodpovědným prezidentem.

V důležité diskusi o ústavnosti Zemanových kroků tak bude úplně absentovat autoritativní expertní názor, zatímco na úrovni laického mínění se budou nadále střetávat dvě vyhrocená tvrzení: "Zeman si z ústavy dělá toaletní papír" a "Prezident má pravdu, protože je prezident".

Argumentace Zemanových příznivců proti ústavní žalobě přitom nedává žádný smysl. Kdyby si skutečně byli natolik jisti, jak tvrdí, nemohlo by je přece potkat nic lepšího než (podle nich) nevyhnutelný soudní verdikt, že prezident základní zákon země neporušuje.

Místo toho si volí stav, kdy verdikt nikdy neměl sebemenší šanci zaznít.

Jejich odpůrci naopak dostali jasný signál, že všechny formální mechanismy ochrany ústavnosti před uzurpátorským prezidentem zjevně selhávají.

Nelze vyloučit, že se nyní objeví občanské iniciativy usilující o převzetí nefungující ochrany ústavnosti do vlastních rukou.

Přejme si mít to štěstí, aby se takové organizace co nejvíce lišily od jim vrcholně nepřátelsky nakloněných maskáčovaných polovojenských spolků, které se chlubí odhodláním hájit "naši civilizaci" až do posledního migranta...

0
Vytisknout
9680

Diskuse

Obsah vydání | 1. 10. 2019