Mezitím v Absurdistánu 86:

Pokuta za urážku náboženství

16. 10. 2018 / Tomasz Oryński

čas čtení 13 minut
Foto: Polský komentátor dostal za urážku náboženství za zveřejnění tohoto snímku pokutu 720 000 Kč

Dobrá zpráva pro všechny!  Pokud všechno dopadne dobře, brzo budeme mít v Polsku nový svátek. Dolní komora polského parlamentu schválila Národní den paměti nezlomných kněží  a poslala ho do Senátu. Bude to den na oslavu všech těch kněží, kteří bojovali za svobodu Polska, a právem, protože lidé, kteří byli výjimeční, by oslavováni být měli.

A jistě však kněží, kteří podporovali svobodu Polska, jednali proti přání instituce, k níž patřili, protože o církvi bylo známo, že byla po dlouhá stalení na straně nepřátel Polska - od Kateřiny Veliké přes okupanty v devatenáctém století až po nacistické Německo. Vatikán, například, byl jedním z posledních států, který uznal v roce 1918 nezávislost Polska, ale překvapivě rychle uznal německou nadvládu nad Polskem r. 1939. A přesto jsou Poláci přesvědčeni, že církev vždycky byla na straně Polska. Že by to byl nějaký ten stockholmský syndrom?

Stát, na druhé straně, nikdy církev nepřestal ochraňovat. Několik dní teď máme nového šampióna v oboru "urážení náboženských citů", což, navzdory tomu, že už máme jednadvacáté století, je v Polsku stále ještě trestným činem. Jerzymu Urbanovi - osobě, která je nenáviděná za to, že byla cynickým vládním mluvčím v době stanného práva v osmdesátých letech po potlačení hnutí Solidarita, ale také jeden z nejchytřejších a nejúpornějších komentátorů polského politického života v posledních desetiletích - nařídil soud, aby zaplatil rekordní pokutu 120 000 zlotých (720 000 Kč) plus soudní výdaje.    To je třikrát více, než co požadovala žaloba, asi 24 krát více než předchozí rekordní případ a 120 kráv více, než kolik mu nařídil zaplatit soud první instance. Jeho zločin? Obrázek překvapeného Ježíše ilustrující článek o celosvětovém úpadku náboženství.


Státní podpora církve v jejím boji se společenskými změnami se za vlády strany Právo a spravedlnost zintenzivňuje. V Lublinu zakázal pochod homosexuálů Pride March, který se měl v této ultrakatolické části Polska odehrát poprvé, primátor Krzysztof Żuk z opoziční strany Občanská platforma,  což přivítal hejtman toho regionu Przemysław Czarnek  ze strany Právo a spravedlnost (což zase jednou dokazuje, že zatímco se Občanská platforma snaží předstírat, že je to pokroková strana, když jde o sociální otázky, ve skutečnosti mezi ní a stranou PiS v podstatě neexistuje velký rozdíl). Soud to rozhodnutí zvrátil. To rozzuřilo Czarneka, který se vyjádřil, že "lituje, že soud uznává práva menšiny". Přesto se pochod homosexuálů konal, ale policie musela použít slzného plynu a vodních děl k rozptýlení davu radikálních ultrapravicových extremistů, kteří se mu snažili zabránit.




Mimochodem, právě v tuto dobu navštívil Polsko mimořádná velvyslankyně OSN pro kulturní práva. Chtěla jednat o právech menšin, ale bohužel se s ní nebyl ochoten setkat nikdo významnější. Poukázala na to, že nejenže polská vláda akceptuje hate speech, ale aktivně se na ní podílí (poukázala na to, že ministr Błaszczak charakterizoval Pochod rovnosti v Poznani jako "přehlídku sodomitů"). Vyjádřila obavu, že se v Polsku stávají takové názory přijatelné a stávají se normalizovanou součástí veřejného diskursu. Vládní činitel odpovědný za otázky rovnosti jí vyčetl, že tím, že to konstatovala, "urazila polský národ".

Opravdu? Nebo má pravdu? Právě nedávno jeden prominentní polská aktivistka požadující zákaz potratů označil v živém vysílání v televizi  irského premiéra za "devianta", což samozřejmě se doneslo až do samotného Irska.  Patryk Kobyłko, kandidát pro komunální volby za extremně pravicovou stranu “Wolność” ("Svoboda") v Lublinu, vyobrazený zde:


Foto: Kuba Gawron

pohrozil   účastníkům pochodu homosexuálů smrtí. Nebylo to od něho poprvé, protože v minulosti napsal jedné lesbické dívce: "Ty duhová špíno, pohrdám tebou i tvou osobou. Jednoho dne se o mě dozvíš, budu mít ruce zakrvácené krví vaší duhové chátry, všechno to prolhané, hnusné, bolševické duhové kurevnictví bude jednoho dne rozsekáno na kusy", a tak dále, a tak dále.    Kobyłko se mezitím své kandidatury vzdal.

Tohle ale není jediný skandál, týkající se nějakého extremně pravicového kandidáta. V městě Rzeszów se musel Artur Hippe taky vzdát  svých pokusů stát se místním radním, když vyšlo najevo, že je ve své čtvrti dobře znám tím, že se snaží balit nezletilé dívky a posílá jim neslušné esemesky.   Mimochodem, přestože oba zastupují každý jinou ministranu, oba mají vazbu na Janusze Korwina-Mikkeho, pravicového podivína a miláčka teenagerů, který je znám tím, že zakládá nové strany a je z nich okamžitě vykopnut, jakmile jeho stoupenci trochu povyrostou a zjistí, co je to za blbce. I on měl svých pět minut slávy, když během debaty před volbou varšavského primátora   řekl, že až se stane primátorem Varšavy, přesune maratony, pochody homosexuálů a "další pochody sodomitů a zoofilů" z ulic na železniční koleje, aby nemuseli řidiči trpět dopravními zácpami. Také charakterizoval řidiče automobilů jako "nejutlačovanější sociální skupinou lidí", stěžoval si, že jim varšavský primátor nedovolí na kruhových objezdech odbočovat doleva, a popřel existenci smogu. Tvrzení, že smog škodí zdraví, označil za spiknutí, jehož cílem je donutit chudé lidi, aby přestali topit uhlím a začali topit plynem a elektřinou, aby museli platit větší daně.

Naštěstí, jako obvykle, je velmi nepravděpodobné, že by získal větší podporu. Hlavními kandidáty jsou Rafał Trzaskowski z Občanské platformy a Patryk Jaki ze  strany Právo a spravedlnost. Bohužel ale Jaki v té debatě nevypadal o moc víc inteligentněji než Korwin-Mikke. To nikoho nepřekvapilo, protože Jakiho předvolební kampaň je jedním nekonečně dlouhým proudem chyb a trapností, nepovedených triků PR a prázdných slibů. Jeho strana nemá žádný konkrétní program, a tak se rozhodla voliče vydírat - Aktivisté ze strany PiS   i sám Jaki tvrdili, že jestliže se Trzaskowski stane varšavským primátorem, vláda strany Právo a spravedlnost nebude ochotna financovat investice do infrastruktury v hlavním městě. Po této katastrofě se Jaki zoufale snažil ukázat se jako kandidát, který je na straně Právo a spravedlnost nezávislý, a během televizní debaty prezentoval podepsanou rezignaci na členství ve své straně (ne Právo a spravedlnost, ale jedné z jejích přidružených straniček) a požadoval, aby Trzaskowski také vystoupil ze strany Občanská platforma. To se ukázalo být dalším jeho vlastním gólem, protože Trzaskowski to použil k argumentu, že Jakiho rezignace je důkazem, že je ostudou být členem vládnoucího tábora. A skutečnost, že hned po té debatě nastoupil Jaki do autobusu, na němž bylo obrovské logo strany Právo a spravedlnost,  jen prohloubila jeho ponížení.

Protože samozřejmě Jakiho rezignace na členství v jeho straničce má asi takovou hodnotu jako rezignace prezidenta Dudy, který je asi tak nezávislý na straně Právo a spravedlnost jako nově zvolení soudci. Nový šéf Národní rady soudnictví například říká k záležitosti vyšetřování Evropské unie týkajícího se "reformy" polského soudnictví, které provádí strana Právo a spravedlnost, že "bude konzultovat vládu ohledně toho, jak reagovat na budoucí rozhodnutí evropských tribunálů".  Jinými slovy: soudci se zeptají vlády, jestli mají verdikt soudů EU respektovat, anebo mají rozhodovat proti němu. Tolik dělba  moci.

Mezitím ovšem není pravda, že by polské soudy reformu nepotřebovaly. Mlýnská kola spravedlnosti v Polsku melou opravdu pomalu (s výjimkou procesů vedených proti oponentům strany Právo a spravedlnost, například proti soudci Tuleyovi, který byl postaven před disciplinární komisi za to, že kritizovat soudní "reformu" strany Právo a spravedlnost). Odepřeli mu právního zástupce.  Mnoho pracovníků policie se také musí dnes věnovat sledování příslušníků opozice. Ovšem v jiných oblastech své práce jsou policie a soudy, jak se zdá, bezmocné. Jako je tomu v případě subkultury řidíčů, kteří organizují na varšavských ulicích ilegální závody a ohrožují tak životy všech (a ne, tentokrát tím nemíním řidiče vládních limuzín). Jeden z nich se cítil tak sebejistý, že umístil na internet videozáznam z jednoho takového závodu:



Policii se podařilo ho najít a sebrala mu řidičský průkaz, jenže to mu nezabránilo v tom, aby dál jezdil stejně a přitom se policii na sociálních sítích otevřeně posmíval. O čtyři roky později byl tento člověk shledán vinným z více než 100 dopravních přestupků, včetně některých, za něž se odsuzuje do vězení, avšak své chování nezměnil. Nedávno ho policie znovu přistihla za volantem, navzdory tomu, že má zakázáno řídit auto. Dostal předvolání k soudu, ale taková předvolání ignoruje.  Mezitím se stal celebritou, ale i když si ho mnozí idolizují, většina Poláků zuří, že se takový silniční kriminálník prostě doslova soudnictví vysmívá. Proto, když někteří jeho kolegové (též dobře známí polské dopravní policii) způsobili na Slovensku smrtelnou nehodu, když tam spolu na veřejné silnici závodili, většina Poláků kvituje se zadostiučiněním, že tam byli okamžitě zatčeni a čelí na Slovensku soudnímu řízení. Zdá se, že Poláci důvěřují soudům na Slovensku daleko víc než soudům polským...

Idiotští řidiči nejsou jedinou skutečností, která polské milovníky automobilismu vzrušuje. V rámci vlny nového polského vlastenectví vznikají různé firmy, které tvrdí, že jsou ochotny "znovuvybudovat polský automobilový průmysl". Což by byl docela úkol, pokud si uvědomíme, že jediný masově vyráběný polský automobil od roku 1939 byla syrena - auto, vedle něhož je trabant jedním z nejsofistikovanějších automobilů své éry. Po roce 1989 Polsko většinou jen skládalo dohromady automobily vyráběné na Západě a dělalo nesčetné pokusy oživit už naprosto zastaralé automobily Maluch a Polonez. Polským vlastencům to ovšem k hrdosti nestačilo a ani nenávist vůči škodovkám a výsměch vůči Čechům, že "Škodu prodali Němcům" jim moc nepomohlo. Není divu, že jakákoliv zmínka o novém polském automobilu způsobuje, že polská srdce začnou bušit rychleji a různí podnikatelé se snaží vydělávat přísliby nových, "originálních polských automobilů". Sága superautomobilu Hussarya Arrinera už trvá léta a nyní je hodně zřejmé, že je to jen skořápka, jejímž cílem je přilákat investice.

Podobně nedávná prezentace automobilu "Nowa Warszawa", auta, které se snažilo využít nostalgie po prvním automobilu vyráběném v poválečném Polsku, skončila skandálem, když firma Ford popřela tvrzení výrobce,  že pro toto vozidlo bude poskytovat motory a převodovky. Teď vznikl nový skandál, protože protikorupční úřad vyšetřuje výrobce,  který dostal vládní grant 4 milionů zlotých (24 milionů Kč) a přislíbil vytvořit automobil jménem “Nowa Syrenka”. Dva roky po lhůtě, do kdy měl být představen veřejnosti, je jediné, co máme, primitivní konstrukci rámu svařeného v garáži, pokrytého vrškem z umělé hmoty a řízeného motorem z vozu Opel Corsa... Ale neměljte starost, i když zkrachují, s vládním programem elektromobility nebude žádný nedostatek firem ochotných ucházet se o vládní peníze. Například AK Motor Polska, firma, která si koupila práva na jméno "Syrena" poté, co se jí nepodařilo jej přivést zpátky na trh (jak se dalo očekávat, nebudou existovat žádní lidé ochotní zaplatit obrovské peníze za Audi TT s karosérií napodobující starou syrenu, když za cenu o 30 procent nižší si každý může koupit původní Audi TT, které, na rozdíl od  automobilu Syrena firmy AK Motor, je na polských silnicích legálním vozidlem), nyní nabízí novou verzi syreny, která prý bude elektromobil.  Nemohu se ani dočkat obrázků vysoké kvality, prototypů velikosti 1:1 a vlny článků od vlasteneckých novinářů, že "tentokrát opravdu se polský automobilový průmysl staví na nohy".

Ale co se dá dělat, ti lidi prostě nemají vůbec žádné technické nadání. Nedávno jeden známý pravicový blogger vzal vážně čísi vtip a přeposlal na twitteru obrázek Dysonových sušičů rukou prostřednictvím "vzduchového ostří"  a ptal se, jak se do těch záchodů čůrá...Naštěstí byla hned k dispozici poslankyně strany Právo a spravedlnost Krystyna Pawlowicz a ta mu vysvětlila,  že se do nich nečůrá, protože to jsou buď pračky na prádlo, anebo stroje na svařování pytlů... Opravdu se nemohu dočkat zpráv o technickém rozvoji polského automobilového průmyslu, řízeného touto stranou a napsané dvěma těmito výtečníky!

0
Vytisknout
15053

Diskuse

Obsah vydání | 18. 10. 2018