Extrémní ultrapravicový kandidát získal v brazilských prezidentských volbách skoro 47% hlasů

8. 10. 2018 / Fabiano Golgo

čas čtení 6 minut
 


Kontroverzní politik, který má podobný profil jako Donald Trump, Rodrigo Duterte, Putin a Erdogan, okouzlil Brazílii a vyhrál první kolo prezidentských voleb...


Mezinárodní vlna populismu, projevující se jako ultrapravicová politika, dosáhla Brazílie plnou silou. Jair Bolsonaro, bývalý vojenský kapitán, který chválí generála, který v době vojenské diktatury (1964-85) mučil levicové studenty, jako svůj idol, a který říká, že homosexuálové mohou být "vyléčeni", jestliže jsou biti v dětství, a že by ženy měly dostat nižší platy, protože otěhotní, se může  stát brazilským prezidentem.

Symbolem toho, kolik rozbrojů Bolsonaro vytváří mezi Brazilci, bylo, že ho před třemi týdny během předvolební kampaně pobodal levicový aktivista.  Bolsonaro strávil zbytek  kampaně v nemocnici. Útok, který zasáhl Bolsonarova střeva, ho málem připravil o život. Přesto dostal zhruba 47% hlasů.  Hlasovalo 147 306 295 voličů.

V den, kdy bývalý prezident Luiz Inácio da Silva, známý jako Lula, absolvoval 6 měsíců ve vězení za korupci (údajně obdržel byt jako dar od stavební firmy), byla tato volba jakoby referendem o Lulovi. Lula polarizoval zemi, polovina z ní ho považuje za zachránce, který z chudoby dostal 32 milionů Brazilců, jiní ho považují za největšího zločince v dějinách země, vzhledem k tomu, že bylo posláno více než 100 politiků a obchodníků spojených s jeho vládou do vězení za zločiny spáchané s jeho souhlasem a za jeho dohledu.

Na druhém místě je Lulův kandidát Fernando Haddad s 28% hlasů. Protože je Lula ve vězení, jmenoval univerzitního profesora, který ho nahradil. Haddad byl starostou největšího brazilského města São Paulo, ale po čtyřech letech nebyl znovu zvolen. Ostatní části Brazílie ho neznají, všechny jeho hlasy jsou od Lulových fanoušků. Lula byl schopný způsobit zvolení Dilmy Rousseffové, která byla také neznámá a nikdy ve volbách předtím nekandidovala. Lulova síla je stále velmi velká, bez ohledu na to, jaký je jeho status vězně za korupci.

Pro brazilské elity není reálným nebezpečím Bolsonaro,  ale dělnická strana bývalého prezidenta Luly. Ačkoli Lulova strana nikdy nezměnila nízké zdanění velkých příjmů ani neznárodnila soukromé společnosti. A zatímco miliony lidí se vymanily z chudoby, bohatí byli během Lulova  mandátu ještě bohatší. Většina Brazilců je ale přesvědčena, že skrytým programem Luly je  přeměnit zemi na novou Venezuelu.

Fenomén Bolsonara je důsledkem polarizace Brazílie mezi těmi, kteří oslavují úžasný prospěch zemi během 14 let levicových vlád (Lula-Dilma) a těmi, kteří věří propagandě šířené ultrapravicí, která varuje, že se Brazílie  změní na Venezuelu pokud by bylo zvoleno levé křídlo.

Bolsonaro spojil korupci s rostoucí pouliční zločinnností pod širokým zastřešováním právního státu. Je to pozice, která rezonuje v zemi s více než 60 000 vraždami ročně a ekonomikou, která je od roku 2014 v chaosu. Brazílie čelí nejhorší ekonomické recesi od třicátých let minulého století. Čtyři z 10 Brazilců uvádějí nezaměstnanost jako jeden z největších problémů v zemi právě teď (druhým je zdravotní péče).

Brazílie má stále velmi silnou rasistickou a konzervativní kulturu. Je to země, která je postavena historicky na velmi velké nerovnosti, na velmi silných elitách, na diskriminaci černých lidí, chudých lidí, na patriarchálních a rasistických strukturách. To je to, co Bolsonaro představuje. Bolsonaro je postava, která se  k těmto historickým hodnotám připojuje.

Další důležitou věcí je reakce lidí na politiku identity: feminismus, rasismus. Cítí, že jsou ohroženi. Černoši chtějí výsady, homosexuálové chtějí výsady, a co lidé středních třid a běloši? Ti nemají mít žádné výsady? Existuje určitá reakce na tento jev. Cítí se na okraji společnosti.

Ultrapravice "vyšla ze skříně". Bolsonarův politický jazyk je nenávist. Opakovaně požaduje zničení levice. Je to ultrapravicový politik, který kombinuje liberální ekonomické postavení s provokativními prohlášeními proti lidským právům. Je to  antikomunista a apologeta  používání mučení diktaturou. Jeho heslem pro veřejnou bezpečnost je "Dobrý zločinec je mrtvý zločinec". Přestože není stereotypní volič Bolsonara vždy tak sexistický, rasistický a sladěný s krajně pravicovou politikou, pro mnohé znamená hlasování pro Bolsonara obnovení naděje a politickou energii. Někteří je dokonce nazývají "revolučním" nebo "protestním hlasem".

Jeho popularita je tak velká, že jeden z jeho synů, Eduard, získal 4 miliony hlasů a stal se senátorem za Rio de Janeiro, a další syn, Flavio, se stal poslancem s největším počtem hlasů v historii. Eduardo například prosazuje, že pokud otec zabije svého syna za to, že je gay, neměl by být stíhán. Flavio prohlásil, že levicoví studenti by měli být mučeni.

Přesto Bolsonaro není v žádném případě na politické scéně novým jevem. Od roku 1991 byl kongresmanem. Navzdory své historii byl Bolsonaro široce považován v těchto volbách za novinku, za kandidáta, který je synonymem pro obnovu a poctivost. Ačkoli Bolsonaro hromadil politická privilegia a využíval jich, dosud není ohrožen žádnými významnými korupčními skandály. Jeho vojenské zázemí a příslib disciplíny a pořádku jsou uprostřed chaotického politického klimatu atraktivní.

Bolsonaro ví jak využívat sociálních médií a jejich schopnosti šířit dezinformace. Je považován za "zábavného", "autentického" a je obdivován za to, že "říká, co si myslí." Povzbuzuje ostatní k tomu, aby také projevovali  své předsudky. Jeho online kampaň je strojem na šíření falešných zpráv, nepodložených pověstí a pomluv.

Nemůžeme však ignorovat těžkou váhu ekonomické nestability jako faktor, který zvyšuje jeho popularitu. Brazílský ekonomický růst klesl z 7,5% v roce 2010 na -3,77% v roce 2015, čímž se zhoršila politická a institucionální krize, která vyvrcholila v roce 2016 "pučem" proti prezidentce  Dilmě Rousseffové.

Bolsonaro a jeho autoritativní styl získali prostor právě uprostřed tohoto národního limbu a pocitu chaosu.

Je téměř nemožné, aby Jair Bolsonaro prohrál druhé kolo voleb, protože má již 47% hlasů. Druhá strana těžko dosáhne tohoto procenta, protože voliči z pravicových kruhů od jiných, menších stran, nebudou hlasovat pro Lulova kandidáta. Takže je velmi pravděpodobné, že Bolsonaro obdrží 28. října, kdy se uskuteční druhé kolo voleb, kolem 60% hlasů.


0
Vytisknout
8819

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2018