Právoplatně o ženách: Forenzní analýza vědeckého časopisu Reflex a Českého olympijského výboru

3. 5. 2018 / Bohumil Kartous

čas čtení 1 minuta

"Opravdu děkuji, že mi "konečně" někdo vysvětlil, jak to my ženy na světě máme... Že budeme číst takovéhle bláboly v 21. století, toho bych se bohdá nenadála," píše Sylvie Pýchová na adresu článku místopředsedy Českého olympijského výboru Zdeňka Haníka v nízkoprofilovém časopisu Reflex. Obdivuhodně dlouhý výlev oddaného sportovce je místy velmi upřímný, když popisuje degeneraci sportu na jednostranně zaměřené služebnictví, v tyršovském pojetí sportu jako "války", aby se autor začal zaobírat tím, na co je skutečný odborník, tedy ženami. Respektive ženou jako objektem svého celoživotního pozorování. "Žena je mužovo druhé já, které se k nám chová, jak se chováme my k němu," píše zaníceně místopředseda olympionik. Snížit ženy v jedné větě na jakési "ono", které reaguje jako nějaký organismus s méně vyvinutou nervovou soustavou na podněty "člověka - muže", to je úctyhodný výkon, jakého pravděpodobně není schopen jen tak lecjaký misogyn. Je možné, že se ve zbytku textu snaží autor cosi upřímně vysvětlit, obávám se ale, že po tom úvodu je to - řečeno sportovní hantýrkou - ztracený mač. "Dívky v sobě prý nemají chlapeckou rivalitu, ale když jednu pochválíte, ostatní závidí a začnou ji pomlouvat. Nemohli by si ti mudrci, co chtějí ženy a muže nacpat do škatulek, udělat nějaký kurz racionální argumentace?" reaguje pravděpodobně na tentýž text Saša Uhlová. Hele, Sašo, jako von ten sport je hlavně vo emocích. A vo tom vy ženy nemůžete nic vědět... Btw. Pán je absolvent jakési vysoké školy.

0
Vytisknout
8523

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2018