24. 7. 2016
Bez ohledu na to, co bylo motivem k násilným útokům, k nimž došlo v Evropě za posledních necelých čtrnáct dní, rychle rostoucí populistické a protiimigrantské evropské politické strany, které už tak využívají úzkosti obyvatelstva, vyvolané dlouhodobou ekonomickou stagnací, vlnou uprchlíků a migrantů a masakry v Paříži a v Bruselu, vidí v těchto útocích velký volební potenciál, píše v týdeníku Observer Jon Henley.
Marine Le Pen, šéfka francouzské ultrapravicové Front National, reagovala na masakr v Nice obviněním Hollandeovy socialistické vlády z toho, že prý "neudělala nic, vůbec nic" na ochranu francouzských občanů. Požadovala, aby vláda "vyhlásila válku" extremistům a zajistila "naprosté vyhlazení" fundamentalismu.
Jen několik hodin po střelbě v Mnichově zveřejnil Christian Lüth, mluvčí německé populistické strany Alternative für Deutschland, na Twitteru výzvu, kterou posléze vymazal: "Volte AfD! Výstřely v nákupním středisku Olympia: lidé mrtví v Mnichově. Policie říká, že vznikla akutní teroristická situace".
Z průzkumu veřejného mínění, provedeného minulý týden, vyplynulo, že britské hlasování pro brexit posílilo podporu Evropanů pro Evropskou unii, alespoň v krátkodobé perspektivě. Avšak nejistota důsledků referenda ohledně budoucnosti Evropské unie a jejího směřování posílila všeobecný pocit nejistoty.
Evropa se obrací stále více jen do sebe. Průzkum washingtonského Pew Research Centre z minulého měsíce zjistil, že v průměru 56 procent respondentů a většina v sedmi z deseti zkoumaných zemí, včetně Itálie, Španělska, Francie, Německa, Švédska, Holandska a Británie, zastává názor, že jejich země by měly "řešit své vlastní problémy", než budou pomáhat jiným.
Z jiného průzkumu tento měsíc vyplývá, že více než 50 procent respondentů v osmi z těchto deseti zemích má pocit, že "uprchlíci zvyšují riziko terorismu". V pěti zemích si jasná většina myslí, že "uprchlíci by nám odebrali zaměstnání a sociální benefity". Nejméně 25 procent obyvatelstva ve zkoumaných zemí má záporný postoj vůči muslimům.
V nadcházejících 12 měsících se mají konat volby a referenda v Rakousku, v Holandsku, v Německu a ve Francii. Nedůvěra, deziluze a často stoprocentní odmítnutí politického establishmentu, které se prohlubuje s každým dalším násilným aktem - by mohly ohrozit politické základy evropského kontinentu.
Všude po Evropě jsou tradiční mainstreamové politické strany na ústupu. Začátkem října se budou opakovat prezidentské volby v Rakousku. V tomtéž měsíci bude italský centristický premiér Matteo Renzi riskovat svou politickou budoucnost v referendu o způsobu vlády a ústavních reformách, vzhledem k nedávným volebním úspěchům euroskeptického pětihvězdičkového hnutí a klesající Renziho popularitě, která v červnu 2014 byla 74 procent a nyní je sotva 40 procent.
V říjnu se také bude konat referendum v Maďarsku, jehož cílem je odmítnout povinné kvóty pro uprchlíky, které požaduje Brusel jako součást zoufalých pokusů Evropské unie zvládnout migrační krizi. V Holandsku bude zřejmě nejúspěšnější politickou stranou protiislámská a protiimigrační Strana svobody Geerta Wilderse. Ve Francii se očekává, že Marine Le Penová porazí mainstreamového kandidáta a dostane se příští rok v květnu do druhého kola prezidentských voleb.
I v Německu by strana Alternative für Deutschland, která tvrdí, že islám není slučitelný s německou ústavou a která má nyní podporu 14-15 procent obyvatelstva, mohla ukončit politickou stabilitu dvou hlavních politických stran, která existovala od ukončení druhé světové války.
Podrobnosti v angličtině ZDE
Diskuse