Český prezident vyzývá NATO, aby reagovalo rázně na ruské provokace

23. 5. 2026

 

Tento 64letý generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO má v porovnání s ostatními evropskými lídry mimořádné zkušenosti z oblasti obrany. Díky svým dlouholetým zkušenostem s jednáním s Moskvou v rámci pozastavené Rady NATO-Rusko se stal vlivným hlasem v otázkách budoucnosti aliance a hrozeb, kterým čelí.

Vyjádřil frustraci z „nedostatečné odhodlanosti Spojených států vyvíjet tlak na Rusko“, ačkoli se vyhnul přímé kritice Donalda Trumpa, přestože americký prezident nadále zpochybňuje budoucnost závazků Washingtonu vůči alianci.

Pavel  dříve pro česká média uvedl: „Trump za posledních několik týdnů udělal pro podkopání důvěryhodnosti NATO více, než se za mnoho let podařilo Vladimíru Putinovi.“

Otázky týkající se tohoto výroku odmítl s tím, že si nemyslí, že by „v této chvíli pomohla jakákoli přímá kritika Spojených států“.

Místo toho se zaměřil na nutnost tlačit na členy NATO, aby zaujaly vůči Rusku pevný postoj. Po nelegální anexi Krymu od Ukrajiny v roce 2014, řekl, se Moskva naučila, jak NATO funguje, a „vyvinula styl chování, který téměř dosahuje prahu pro článek 5, ale vždy se drží mírně pod touto úrovní.“

Článek 5 smlouvy NATO stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členovi je považován za útok proti všem členům.

Pavel uvedl, že ruští vojenští velitelé se někdy smáli rozhodovací paralýze aliance.

„Když jsem se jich zeptal, proč provádějí tyto provokativní akce ve vzduchu, blízká setkání nebo přelety nad válečnými loděmi v Černém moři nebo Baltském moři, jejich odpověď zněla: ‚Protože můžeme.‘ To je přesně ten druh chování, který jsme jim dovolili,“ řekl.

Stíhačka NATO sestřelila tento týden nad Estonskem dron a podobné incidenty narušily každodenní život v Lotyšsku a Litvě. Ve většině případů se má za to, že se jedná o ukrajinské jednotky zaměřené na Rusko, které byly rušeny a přesměrovány na území NATO pomocí elektronického boje.

Rusko také obviňuje pobaltské státy ze spolupráce s Ukrajinou při provádění útoků dronů z jejich území, což tyto státy důrazně popírají.

„Po anexi Krymu jsme mnohokrát diskutovali o možném pokračování agrese, ale mou největší obavou nebyla otevřená vojenská agrese proti členské zemi NATO, ale spíše provokace pod hranicí článku 5,“ řekl.

Pokud někteří evropští lídři „vždy upřednostňují diplomatické řešení, i když Rusové neprojevují žádnou ochotu k němu“, riskuje NATO rozkol a neschopnost jednat, uvedl.

„Rusko bohužel nerozumí zdvořilému jazyku. Rozumí hlavně jazyku síly, ideálně doprovázenému činy… pokud porušování vzdušného prostoru NATO bude pokračovat, budeme muset přijmout rozhodnutí sestřelit buď bezpilotní, nebo pilotované letadlo.“

Pavel uvedl, že aliance by měla zvážit také „asymetrická“ opatření, „která nezabíjejí lidi, ale jsou dostatečně citlivá, aby Rusku dala najevo, že touto cestou se vydat nemělo“.

„Například odpojení internetu nebo satelitů – viděli jste, jaký [rozdíl] udělal Starlink na bojišti – nebo odříznutí ruských bank od finančního systému.“

V návaznosti na nedávná varování polského premiéra Donalda Tuska Pavel uvedl, že „pokud nebudeme reagovat na porušování, kterým dnes čelíme, Rusko pravděpodobně přitvrdí“.

„Myslím, že cokoli jim dovolíme, budou se snažit jít stále dál a dál,“ řekl.

EU roky mluvila o ruské stínové flotile, ale když konečně zasáhla, „najednou byla celá flotila přesměrována do jiných regionů“, řekl.

Pavel trval na tom, že Ukrajina potřebuje „větší tlak a odhodlání ze strany Spojených států“. Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner by měli být vůči Rusku pravděpodobně tvrdší a spojit zmírnění sankcí s potenciálním mírovým urovnáním, řekl.

Kritizoval také neschopnost Evropy definovat svou politiku vůči Rusku a to, jak by mohlo vypadat potenciální poválečné bezpečnostní ujednání.

„Místo toho většinou čekáme, co přijde z Washingtonu,“ řekl. „A dokonce i USA by možná uvítaly, kdyby byla Evropa aktivnější.

„Pokud nepřijdeme s vlastními návrhy, vypadáme slabí nebo dezorientovaní.“

Pavel se domníval, že nejvhodnější okamžik k většímu tlaku na Rusko byl loni, kdy se potýkalo s ekonomickými a vojenskými problémy, ale americko-izraelská válka proti Íránu Moskvě pomohla zvýšením jejích příjmů z ropy.

Rusko však zůstává v obtížné pozici a Evropa a USA by měly vyvinout „poslední tlak“ prostřednictvím sankcí, aby ho donutily k jednání.

„Pokud se chcete zbavit sankcí, což oni chtějí; pokud chcete zahájit debatu o evropské bezpečnosti, což jste několikrát naznačili, jsme na to připraveni. Podmínka je však jasná – příměří a jednání o míru na Ukrajině,“ řekl.

Na domácí scéně je Pavel zapleten do hořkého ústavního sporu s populistickým českým premiérem Andrejem Babišem, kterého porazil v prezidentských volbách v roce 2023, ohledně toho, kdo by měl zemi zastupovat na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.

Tento nejnovější střet navazuje na sérii neshod s vládou, mimo jiné ohledně jeho odmítnutí jmenovat kontroverzního koaličního politika ministrem, což v únoru přivedlo do ulic tisíce Čechů, aby vyjádřili svou podporu Pavlovi.

Navzdory kritikům, kteří ho obviňují z toho, že se chová jako opozičník před možnou kampaní za znovuzvolení v roce 2028, Pavel trvá na tom, že neshoda je „záležitostí principu“ ohledně role prezidenta a že by byl připraven obrátit se v případě potřeby na Ústavní soud.

„Věřím, že stále existuje prostor pro kompromis, který jsem nabídl premiérovi,“ řekl a navrhl, že se zúčastní neformálních debat na summitu, zatímco diskuse o výdajích na obranu ponechá na vládě.

Jako vášnivý motorkář a fanoušek rockové hudby minulý měsíc na veřejném setkání žertoval, že pokud by byl ze setkání vyloučen, mohl by místo toho jít na koncert ZZ Top v Pardubicích. Ale rád by se ho vzdal, aby se mohl zúčastnit summitu, řekl.

Zdroj v angličtině ZDE