Maďarsko chce omezit funkční období premiérů na osm let a zabránit tak Orbánovu návratu

22. 5. 2026

 

Návrh novely byl předložen ve středu, něco málo přes týden po nástupu nové vlády do úřadu. Znamenal první krok Magyara a jeho strany Tisza k demontáži ústavy, která byla jednostranně přepsána a více než tucetkrát novelizována, zatímco Orbán a jeho strana Fidesz pracovali na proměně Maďarska v to, co nazývali „Petriho miskou pro neliberalismus“.

Během více než dvou let, kdy Magyar vedl volební kampaň, opakovaně sliboval zavedení omezení počtu funkčních období a popisoval je jako součást širšího úsilí o obnovení demokratických kontrolních mechanismů v zemi.

Zatímco jeho strana oslavovala drtivé vítězství v minulých volbách, analytici rychle poznamenali, že nová vláda stojí před obrovským úkolem obnovit chátrající veřejné služby a stagnující ekonomiku, což je ještě zhoršeno přítomností mnoha loajalistů Fideszu kteří zůstávají ve státní správě, médiích a soudnictví.

Návrh novely se jeví jako pokus odvrátit hrozbu, že Orbán využije situace k návratu na politickou scénu, a uvádí, že omezení počtu funkčních období je „nezbytné“ pro obnovení právního státu. „Osoba, která zastávala funkci předsedy vlády po dobu celkem nejméně osmi let, včetně případných přerušení, nemůže být zvolena předsedou vlády,“ uvádí se v něm.

Tento výpočet by se vztahoval na všechna funkční období premiéra od demokratizace země v roce 1990, což znamená, že Orbán, který od roku 1998 zastával funkci premiéra pětkrát, celkem 20 let u moci, by byl vyloučen. Úprava však zdaleka není neprodyšná, protože jakýkoli budoucí vůdce s dvoutřetinovou nebo nadpoloviční většinou by mohl předložit návrh na prodloužení svého funkčního období.

Další část návrhu novely, která by měla být schválena vzhledem k Tiszaově vlastní nadpoloviční většině v parlamentu, připravuje půdu pro zrušení kontroverzního úřadu na ochranu suverenity.

Tento úřad, zřízený během Orbánových posledních let u moci, byl široce obviňován z toho, že se snaží umlčet kritiky jeho vlády tím, že umožňuje maďarským zpravodajským službám přístup k informacím o jednotlivcích a organizacích bez soudního dohledu.

Zatímco se nová vláda snaží uvolnit miliardy zmrazených prostředků EU, návrh novely se zabývá také dlouhodobým bodem neshod s Unií tím, že si nárokuje nadace, které byly za Orbánovy éry využívány k financování téměř dvou desítek univerzit a think-tanků, jako je Mathias Corvinus Collegium.

Za předchozí vlády byla správní radám těchto nadací, z nichž mnohé byly obsazeny Orbánovými loajalisty, svěřena úplná kontrola nad těmito aktivy. To „eliminovalo demokratickou kontrolu“ nad těmito veřejnými aktivy a vedlo k „zneužití zákonodárné moci“, uvádí návrh novely.

Návrh stanoví, že stát by mohl tyto nadace zrušit. „Novela jasně stanoví, že ačkoli jsou nadace … soukromými subjekty, jejich aktiva jsou národním majetkem,“ uvádí se v ní.

O návrhu novely se má jednat příští týden, až zasedne národní shromáždění.

V týdnech od svého volebního vítězství se Magyar snažil zdůraznit odklon své vlády od minulosti, slíbil pozastavit vysílání státních médií, která fungovala jako Orbánovy hlásné trouby, vyzval osoby jmenované za Orbánovy éry k rezignaci a omluvil se učitelům, novinářům a veřejným osobnostem, které byly během Orbánova působení u moci státem pomlouvány.

Jeho vláda také dala jasně najevo, že tento radikální obrat se týká i zahraničních vztahů. V polovině května nová ministryně zahraničí Anita Orbánová uvedla, že si předvolala ruského velvyslance v Maďarsku kvůli masivnímu útoku dronů na Ukrajině, čímž došlo k obratu oproti zdánlivě podlézavým vztahům jejího předchůdce s Moskvou.

Na sociálních sítích uvedla: „Řekla jsem ruskému velvyslanci, že pro Maďarsko je zcela nepřijatelné, že nyní útočí na Zakarpatí, domov maďarské menšiny. Zdůraznila jsem, že Rusko by mělo udělat vše pro okamžité příměří a co nejrychlejší mírové a trvalé ukončení války.“

Zdroj v angličtině ZDE