 
Jair Bolsonaro odsouzen k 27 letům vězení za pokus o státní převrat
12. 9. 2025
/
Fabiano Golgo
čas čtení
6 minut
Rozsudek
 brazilského Nejvyššího federálního soudu z 11. září 2025, kterým byl 
bývalý prezident Jair Bolsonaro odsouzen k 27 letům a 3 měsícům vězení, 
je jednou z největších politických událostí v dějinách země a okamžikem,
 který zasahuje daleko za hranice Brazílie. Abychom pochopili, co se 
stalo, a proč tento proces vzbuzuje takovou pozornost, je nutné vrátit se
 o několik let zpět, k samým kořenům současné brazilské krize.
 
 
  
Bolsonaro,
 bývalý armádní kapitán a dlouholetý poslanec, byl v roce 2018 zvolen 
prezidentem na vlně frustrace z korupčních skandálů, vysoké kriminality a
 hospodářských potíží. Sliboval tvrdý pořádek, nostalgicky vzpomínal na 
vojenskou diktaturu (1964–1985) a svou kampaň založil na ostrých útocích
 proti levici, médiím a justici. V roce 2022 se ucházel o znovuzvolení, 
ale ve druhém kole těsně prohrál s levicovým veteránem Luizem Ináciem 
“Lulou” da Silvou. Už během kampaně však opakovaně zpochybňoval 
spolehlivost elektronického volebního systému a naznačoval, že výsledek 
nemusí uznat. Po porážce se odmítl veřejně vzdát funkce a kolem něj se 
začala formovat skupina politiků, vojáků a poradců, která podle obžaloby
 plánovala, jak zabránit nástupu Luly k moci.
Právě z těchto 
příprav vzešla obžaloba, kterou projednával Nejvyšší federální soud. 
Podle vyšetřovatelů Bolsonaro a jeho nejbližší spojenci od roku 2021 
pracovali na scénářích, jak „neutralizovat“ volební výsledek – od šíření
 dezinformací přes tlak na armádu a bezpečnostní složky až po přípravu 
výjimečného stavu. Kulminací byla série událostí na přelomu let 2022 a 
2023: 8. ledna 2023, jen týden po nástupu Luly do úřadu, vtrhly tisíce 
Bolsonarových příznivců do budov Kongresu, prezidentského paláce a 
Nejvyššího soudu v hlavním městě Brasília. Záběry rozbíjených oken, 
zničeného nábytku a vandalizovaných historických sálů obletěly svět a 
okamžitě připomněly útok na americký Kapitol 6. ledna 2021. Tehdy 
Bolsonaro pobýval na Floridě, kam odletěl ještě před koncem svého 
mandátu, ale vyšetřovatelé později doložili, že jeho nejbližší tým 
koordinoval kroky směřující k vyvolání chaosu a případnému zásahu 
armády.
První senát Nejvyššího federálního soudu nyní dospěl k 
závěru, že nejde o nahodilé excesy, ale o organizovanou a ozbrojenou 
zločineckou činnost. Poměrem čtyři ku jednomu soudci uznali Bolsonara 
vinným z pěti trestných činů: účasti na ozbrojené zločinecké organizaci,
 pokusu o státní převrat, pokusu o násilné zrušení demokratického řádu, 
poškození veřejného majetku a zničení památkově chráněných budov. 
Předseda senátu Cristiano Zanin ve svém hlasu hovořil o „koordinovaném 
útoku na samotný základ brazilské republiky“. Podobně hlasovali i další 
soudci, kteří se opírali o desítky dokumentů, záznamy z porad, výpovědi 
bývalých spolupracovníků a veřejná prohlášení obžalovaných. Jeden z pěti
 soudců, Luiz Fux, sice navrhoval částečné zproštění viny, ale zůstal v 
menšině.
Verdikt se netýká jen Bolsonara. Spolu s ním byli 
odsouzeni i jeho nejbližší ministři a vojenští představitelé – bývalý 
šéf tajné služby Alexandre Ramagem, exministr spravedlnosti Anderson 
Torres, bývalý velitel námořnictva Almir Garnier, exministr obrany Paulo
 Sérgio Nogueira a další. Soud je uznal vinnými v různých kombinacích 
stejných trestných činů. U všech nyní probíhá takzvaná dosimetrie, tedy 
stanovení konkrétní délky trestu. Protože celkový součet u Bolsonara 
přesahuje osm let, musí si trest odpykat v nejpřísnějším vězeňském 
režimu. Přestože obhájci mohou podat odvolání, samotná právní 
kvalifikace už představuje historický precedent: nikdy v moderní 
historii Brazílie nebyl bývalý prezident odsouzen za pokus o svržení 
demokracie.
Rozsudek okamžitě vyvolal mezinárodní reakce, a to i v
 zemích, kde podobná populistická hnutí nabývají na síle. Nejvýrazněji 
se ozval americký prezident Donald Trump, který s Bolsonarem dlouhodobě 
udržuje přátelské vztahy a který sám čelí několika obžalobám 
souvisejícím s pokusem zvrátit volby roku 2020. „Je to velmi podobné 
tomu, co se snaží udělat mně,“ prohlásil Trump před novináři při cestě 
do New Yorku a dodal, že je „překvapen“ tak tvrdým postupem brazilské 
justice. Už v létě navíc poslal Trump dopis prezidentu Lulovi, v němž 
vyhrožoval obchodními sankcemi a mluvil o „honu na čarodějnice“ proti 
Bolsonarovi. Bílý dům dokonce naznačil, že je připraven „bránit svobodu 
projevu všemi prostředky“, což brazilské ministerstvo zahraničí ostře 
odmítlo jako nepřípustný zásah do vnitřních záležitostí.
Trumpova
 slova a jeho dlouhodobá podpora Bolsonara dávají celé věci globální 
rozměr. Oba muži sdílejí podobnou politickou logiku: zpochybňují volební
 procesy, označují své soudní kauzy za politickou perzekuci a své 
stoupence mobilizují proti „systému“. Události v Brazílii tak nelze 
chápat jen jako izolovanou krizi latinskoamerické země, ale jako součást
 širší vlny, která v posledních letech zasáhla Spojené státy, Maďarsko, 
Polsko či Turecko.
Pro Českou republiku a Evropu je brazilský 
případ dvojím varováním i nadějí. Varováním, protože ukazuje, jak rychle
 se může demokratická kultura erodovat, když vůdce začne systematicky 
podrývat důvěru ve volby a instituce. Nadějí, protože brazilské 
instituce – soudy, volební orgány, část armády a občanská společnost – 
nakonec prokázaly, že jsou schopny odolat i prezidentovi, který se 
snažil pravidla přepsat. Rozhodnutí soudu neznamená konec bolsonarismu; 
Bolsonaro má stále miliony příznivců a politické napětí přetrvává. Ale 
samotný fakt, že demokratický stát dokázal postavit bývalého prezidenta 
před soud a přidělit mu trest odpovídající zločinům proti republice, je 
zásadní moment, který posílá signál do celého světa: pravidla hry platí i
 pro ty, kdo se je snaží zničit.
1769
 
Diskuse