Německo do roku 2029 zdvojnásobí vojenský rozpočet

30. 7. 2025

čas čtení 2 minuty
Německé úřady se v reakci na rostoucí ruskou agresi v Evropě rozhodly zvýšit roční obranný rozpočet ze současných 86 miliard na 162 miliard eur.

Podle vysokého vládního úředníka by této částky mělo být dosaženo do roku 2029. Zvýšení bude postupné. V roce 2026 by vojenské výdaje měly činit 118 miliard eur, v roce 2027 130 miliard a v roce 2028 146 miliard eur.

Německo v současné době vynakládá na obranu 2 % HDP. Pokud vezmeme v úvahu, že částka bude téměř dvojnásobná, pak se nové číslo bude rovnat 4 % HDP. Německý kancléř Friedrich Merz již dříve slíbil, že promění Bundeswehr v "nejsilnější armádu v Evropě", která bude čelit hrozbě z Ruska. Na začátku roku německá vláda upustila od předchozích omezení půjček v obranném sektoru, čímž otevřela cestu k bezprecedentnímu nárůstu vojenských výdajů. V červnu ministr obrany Boris Pistorius oznámil plány na zvýšení velikosti ozbrojených sil země na 460 tisíc lidí, včetně záloh. Nyní má německá armáda asi 183 tisíc aktivních vojáků.

Jedním z největších problémů pro Německo bude skutečné utrácení dodatečného vojenského rozpočtu, ve světle akutních problémů s výrobou, dlouhými čekacími listinami a neustálým zpožděním u velkých nákupních objednávek. Nyní šéf ministerstva obrany a generálové Bundeswehru zvažují možnost pořízení až 2 500 bojových obrněných vozidel GTK Boxer a až 1 000 tanků Leopard 2 jako součást společného evropského úsilí o vytvoření nových brigád NATO. Náklady na zakázku mohou dosáhnout až 25 miliard eur.

V roce 2024 Německo utratilo více než 31 miliard eur za nákup zbraní pro armádu. Celkem bylo uzavřeno asi 12 tisíc smluv, prioritami se staly systémy protivzdušné obrany a munice, uvedla Annette Lönigk-Emden, šéfka Spolkového úřadu pro vybavení, informační technologie a technickou podporu Bundeswehru.

Generální inspektor německých ozbrojených sil Carsten Breuer opakovaně prohlásil, že Rusko by mohlo zaútočit na NATO již v roce 2029. Šéf německé vojenské rozvědky (BND) Bruno Kahl zase připustil, že ruský prezident Vladimir Putin zahájí invazi z pobaltských zemí a bude se schovávat za "ochranu rusky mluvícího obyvatelstva", analogicky ke scénáři anexe Krymu v roce 2014.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
637

Diskuse

Obsah vydání | 30. 7. 2025