Izraelská genocida je velký byznys – a tvář budoucnosti

21. 7. 2025

 

Je pozoruhodné, že vláda Keira Starmera se rozhodla zakázat Palestine Action po lobbování izraelského výrobce zbraní Elbit Systems, jehož továrny ve Velké Británii se staly terčem akcí Palestine Action. Elbit dodává Izraeli zabijácké drony a další zbraně, které jsou klíčové pro izraelský genocidní útok v Gaze.

Tyto informace vyšly najevo poté, co zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albanese zveřejnila zprávu s názvem „Od ekonomiky okupace k ekonomice genocidy“, která odhaluje rozsáhlé zapojení velkých korporací do izraelských zločinů v Gaze a jejich zisky z nich.

V rozhovoru s americkým novinářem Chrisem Hedgesem Albanese, expertka na mezinárodní právo, dospěla k závěru: „Genocida v Gaze neskončila, protože je lukrativní. Je výnosná pro příliš mnoho lidí.“

Albanese uvádí desítky velkých západních společností, které jsou hluboce zapojeny do izraelského útlaku palestinského lidu.

Jak poznamenává, nejde o nový jev. Tyto firmy již roky, v některých případech dokonce desítky let, využívají obchodních příležitostí spojených s násilnou okupací palestinských území Izraelem.

Přechod od izraelské okupace Gazy k současné genocidě neohrozil zisky, ale naopak je zvýšil. Nebo jak to formuluje Albanese: „Zisky vzrostly, když se ekonomika okupace transformovala v ekonomiku genocidy.“

Zvláštní zpravodajka byla v posledních 21 měsících masakru v Gaze trnem v oku Izraeli a jeho západním sponzorům.

To vysvětluje, proč Marco Rubio, Trumpův ministr zahraničí, krátce po vydání její zprávy oznámil, že uvalí sankce na Albanese za její snahu odhalit zločiny izraelských a amerických úředníků.

Je příznačné, že její výroky – zakotvené v mezinárodním právu – označil za „ekonomickou válku proti Spojeným státům a Izraeli“. Albanese a systém univerzálních lidských práv OSN, který za ní stojí, zřejmě představují hrozbu pro západní spekulanty.

Okno do budoucnosti

Izrael fakticky slouží jako největší podnikatelský inkubátor na světě – ve svém případě však nejen tím, že podporuje začínající firmy.

Globálním korporacím nabízí možnost testovat a zdokonalovat nové zbraně, stroje, technologie, procesy sběru dat a automatizace na okupovaných územích. Tyto vývojové trendy jsou spojeny s masovým útlakem, kontrolou, sledováním, vězněním, etnickými čistkami – a nyní i genocidou.

Ve světě ubývajících zdrojů a rostoucího klimatického chaosu budou takové inovativní technologie podrobení pravděpodobně mít kromě zahraničního i domácí uplatnění. Gaza je laboratoří korporátního světa a oknem do naší vlastní budoucnosti.

Ve své 60stránkové zprávě Albanese píše, že její výzkum „odhaluje, jak se věčná okupace stala ideálním testovacím polem pro výrobce zbraní a velké technologické firmy... zatímco investoři a soukromé i veřejné instituce volně profitují“.

Její tvrzení podtrhla izraelská zbrojní firma Rafael, která zveřejnila propagační video svého dronu Spike FireFly, který lokalizuje, pronásleduje a zabíjí Palestince v takzvané „městské válce“ v Gaze.

Jak poukazuje zvláštní zpravodajka OSN, zcela nezávisle na otázce genocidy v Gaze mají západní společnosti od loňského léta právní a morální povinnost přerušit vztahy s izraelským okupačním režimem.

Tehdy nejvyšší soud světa, Mezinárodní soudní dvůr, rozhodl, že desetiletí trvající okupace Izraele je zločinným podnikem založeným na apartheidu a nuceném přesídlení – nebo, jak to Albanese nazývá, na politice „vysídlení a nahrazení“.

Místo toho však korporátní sektor – a západní vlády – pokračují v prohlubování své účasti na zločinech Izraele.

Z genocidního ničení Gazy a okupace Západního břehu a východního Jeruzaléma neprofitují jen výrobci zbraní.

Zapojily se také velké technologické, stavební a materiálové firmy, agropodnikání, cestovní ruch, sektor zboží a služeb a dodavatelské řetězce.

To vše umožňuje finanční sektor – včetně bank, penzijních fondů, univerzit, pojišťoven a charitativních organizací –, který má zájem pokračovat v investicích do této architektury útlaku.

Albanese popisuje mozaiku společností spolupracujících s Izraelem jako „ekosystém udržující tuto nelegálnost“.

Únik před kontrolou

Pro tyto korporace a jejich pomocníky představuje mezinárodní právo – právní systém, který Albanese a její kolegové z OSN mají za úkol hájit – překážku v honbě za ziskem.

Albanese poznamenává, že podnikatelský sektor se může vyhnout kontrole tím, že se schovává za jiné aktéry.

Izrael a jeho vysocí představitelé jsou podezřelí z páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Když Albanese napsala 48 společnostem, aby je varovala, že se podílejí na této trestné činnosti, odpověděly buď, že je to odpovědnost Izraele, nikoli jejich, nebo že regulace jejich obchodních aktivit je věcí států, nikoli mezinárodního práva.

Albanese poukazuje na to, že korporace mohou dosáhnout svých největších zisků v „šedých zónách zákona“ – v zákonech, které samy pomáhaly vytvořit.

Stíhačky F-35 společnosti Lockheed Martin, jejichž „beast mode“ (režim bestie) předvedl Izrael při ničení Gazy, jsou závislé na asi 1 600 dalších specializovaných firmách působících v osmi různých státech, včetně Británie.

Na konci minulého měsíce britský  Nejvyšší soud sice připustil, že britské komponenty použité v letounech F-35 pravděpodobně přispívají k válečným zločinům v Gaze, ale rozhodl, že „velmi citlivá a politická“ rozhodnutí o vývozu těchto dílů jsou na Starmerově vládě.

Britský ministr zahraničí David Lammy naopak řekl parlamentnímu výboru, že není na vládě, aby posuzovala, zda Izrael páchá v Gaze válečné zločiny s použitím britských zbraní, že je to „rozhodnutí soudu“.

Lockheed Martin se připojil k přehazování odpovědnosti. Mluvčí řekl: „Prodej zbraní do zahraničí je transakcí mezi vládami. Diskuse o těchto prodejích je nejlepší svěřit americké vládě.“

Tajná dohoda velkých technologických firem

Albanese také poukazuje na to, že přední technologické firmy se rychle a hluboce zapojily do nelegální okupace Izraele, mimo jiné tím, že odkoupily izraelské start-upy, které využívají znalosti získané při útlaku Palestinců.

Společnost NSO Group vyvinula špionážní software Pegasus, který se nyní používá ke sledování politiků, novinářů a aktivistů za lidská práva po celém světě.

V loňském roce podepsala Bidenova administrativa smlouvu s další izraelskou firmou zabývající se špionážním softwarem, Paragon. Dozvíme se jednoho dne, že USA použily přesně tento druh technologie ke špehování Albanese a dalších expertů na mezinárodní právo pod záminkou, že vedou takzvanou „ekonomickou válku“?

IBM školí izraelský vojenský a zpravodajský personál a hraje klíčovou roli ve shromažďování a ukládání biometrických údajů o Palestincích. Hewlett Packard Enterprises dodává technologie izraelskému okupačnímu režimu, vězeňské službě a policii.

Microsoft vybudoval v Izraeli své největší centrum mimo USA, odkud vytváří systémy pro izraelskou armádu, zatímco Google a Amazon mají kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na dodávku technologické infrastruktury.

Prestižní výzkumná univerzita MIT, Massachusetts Institute of Technology, spolupracuje s Izraelem a společnostmi jako Elbit na vývoji automatizovaných zbraňových systémů pro drony a zdokonalování jejich rojových formací.

Společnost Palantir, která izraelské armádě dodává platformy umělé inteligence, oznámila v lednu 2024, na počátku izraelského masakru v Gaze, prohloubení strategického partnerství v oblasti, kterou agentura Bloomberg označila jako „Battle Tech“.

Během posledních 21 měsíců Izrael zavedl nové automatizované programy řízené umělou inteligencí – jako „Lavender“, „Gospel“ a „Where’s Daddy?“ – které vybírají obrovské množství cílů v Gaze s minimálním nebo žádným lidským dohledem.

Albanese to nazývá „temnou stránkou start-upové země, která je tak zakořeněná a úzce spjatá s cíli a zisky vojenského průmyslu“.

Není překvapením, že technologické firmy se uchylují k dobře známým pomluvám proti zvláštní zpravodajce a OSN za to, že odhalili jejich aktivity. Washington Post uvedl, že v návaznosti na   zprávu Albanese spoluzakladatel Googlu Sergey Brin v chatu na fóru pro zaměstnance označil OSN za „transparentně antisemitskou“.

Koncentrační tábor

Ve zprávě Albanese je dlouhý seznam dalších známých jmen: Caterpillar, Volvo a Hyundai jsou obviněny z dodávek těžké techniky na ničení domů, mešit a infrastruktury v Gaze a na Západním břehu.

Přední banky, jako BNP Paribas a Barclays, upsaly státní dluhopisy, aby posílily důvěru trhu v Izrael během genocidy a udržely jeho příznivé úrokové sazby.

BP, Chevron a další energetické firmy profitují z existujících ložisek plynu ve východním Středomoří a z plynovodů, které procházejí palestinskými vodami u Gazy. Izrael vydal průzkumné licence na vlastní nevyužité ložisko plynu u pobřeží Gazy krátce po zahájení genocidního masakru.

Nejnovější izraelský plán vytvořit, podle jeho vlastních slov, „koncentrační“ tábor uvnitř Gazy, kde budou palestinští civilisté přísně střeženi ozbrojenými strážemi, se nepochybně bude opírat o obchodní partnerství podobná těm, která stojí za falešnými „distribučními centry pomoci“, která Izrael již zavedl pro obyvatele enklávy.

Izraelští vojáci svědčili, že dostávají rozkaz střílet do davů hladovějících Palestinců, kteří čekají na jídlo v těchto centrech – což vysvětluje, proč jsou každý den po celé týdny zabíjeny desítky Palestinců.

Tato centra, provozovaná zavádějícím názvem Gaza Humanitarian Foundation, byla částečně nápadem Boston Consulting Group, stejné poradenské společnosti, která byla tento měsíc přistižena při plánování přeměny Gazy na Trumpovu „Riviéru Blízkého východu“ bez Palestinců.

Izraelský plánovaný koncentrační tábor postavený na troskách města Rafah – opět zavádějícím názvem „humanitární zóna“ – bude vyžadovat, aby všichni, kdo do něj vstoupí, byli před uvězněním „bezpečnostně prověřeni“ pomocí biometrických údajů.

O vnitřním chodu tábora budou nepochybně pomocí převážně automatizovaných systémů rozhodovat další dodavatelé, dokud nebude podle slov izraelské vlády možné realizovat „emigrační plán“ na vyhnání obyvatel Gazy.

Albanese poukazuje na řadu precedentů, kdy soukromé společnosti stály za některými z nejhrůznějších zločinů v historii, od otroctví po holocaust.

Albanese vyzývá právníky a aktéry občanské společnosti, aby se v zemích, kde jsou tyto firmy registrovány, domáhali jejich postihu. Spotřebitelé by měli v rámci svých možností vyvíjet tlak bojkotem těchto korporací.

Závěrem doporučuje, aby státy uvalily na Izrael sankce a zbrojní embargo.

Dále vyzývá obléhaný Mezinárodní trestní soud – jehož čtyři soudci jsou stejně jako ona pod sankcemi USA – i vnitrostátní soudy, „aby vyšetřily a stíhaly vedoucí pracovníky a/nebo právnické osoby za jejich podíl na páchání mezinárodních zločinů a praní výnosů z těchto zločinů“.

Psychopatická kultura

To vše je zásadní pro pochopení toho, proč západní metropole pokračují ve spolupráci s Izraelem při jeho masakrech, i když odborníci na holocaust a genocidu – z nichž mnozí jsou Izraelci – dospěli k jednoznačnému konsensu, že jeho činy představují genocidu.

Vládnoucí strany v západních zemích, jako jsou USA a Británie, jsou do značné míry závislé na velkém byznysu, a to jak na svém volebním úspěchu, tak po vítězství ve volbách na udržení popularity prostřednictvím prosazování „ekonomické stability“.

Keir Starmer se dostal k moci ve Velké Británii poté, co zavrhl populární model financování ze strany občanské společnosti svého předchůdce Jeremyho Corbyna a místo toho si naklonil korporátní sektor sliby, že strana bude v jeho kapse.

Jeho ujištění byla také klíčová pro to, aby média vlastněná miliardáři – která se proti Corbynovi zuřivě obrátila a neustále ho hanobila jako „antisemitu“ za jeho demokratické socialistické a pro-palestinské postoje – uhlazovala Starmerovi cestu do Downing Street.

V USA mají miliardáři dokonce jednoho ze svých lidí u moci, Donalda Trumpa. Ale i jeho kampaň závisela na financování od velkých dárců, jako je Miriam Adelsonová, izraelská vdova po kasinovém magnátovi Sheldonu Adelsonovi.

Adelsonová patří mezi řadu nejvýznamnějších dárců, kteří financují obě hlavní strany a netají se tím, že jejich politickou prioritou číslo jedna je Izrael.

Jakmile se strany dostanou k moci, jsou pak v podstatě vydírány velkými korporacemi v mnoha oblastech domácí i zahraniční politiky.

Finanční sektor musel být zachráněn daňovými poplatníky – a stále je prostřednictvím takzvaných „úsporných opatření“ – poté, co jeho bezohledné excesy na konci prvního desetiletí tohoto století způsobily globální hospodářský kolaps. Západní vlády považovaly banky za „příliš velké na to, aby zkrachovaly“.

Podobně je i Izrael – největší inkubátor zbrojního a sledovacího průmyslu na světě – příliš velký na to, aby mohl zkrachovat. I když se dopouští genocidy.

Kritici vzestupu globalizovaných korporací v posledních padesáti letech, jako je slavný lingvista Noam Chomsky a profesor práva Joel Bakan, již dlouho poukazují na inherentně psychopatické rysy korporátní kultury.

Korporace jsou ze zákona povinny usilovat o zisk a upřednostňovat hodnotu pro akcionáře před všemi ostatními zájmy. Omezení jejich svobody v tomto směru jsou po vlně deregulace ze strany zkorumpovaných západních vlád téměř neexistující.

Bakan pozoruje, že korporace jsou lhostejné k utrpení nebo bezpečnosti druhých. Nejsou schopny udržovat trvalé vztahy. Postrádají jakýkoli pocit viny nebo schopnost sebeovládání. A lžou, podvádějí a klamou, aby maximalizovaly zisky.

Tyto psychopatické tendence se projevují v jednom skandálu za druhým, ať už jde o tabákový nebo bankovní průmysl, farmaceutické nebo energetické společnosti.

Proč by se velké podniky měly chovat lépe při honbě za zisky spojenými s genocidou v Gaze?

Bakan se obrací na ty, kteří jeho argumenty zaměňují za konspirační teorii. Psychopatické chování korporací je pouze odrazem právních imperativů, které na ně jako instituce kladou – toho, co Bakan nazývá jejich „logickou dynamikou“ – maximalizovat zisky a vytlačit konkurenty, bez ohledu na důsledky pro širší společnost, budoucí generace nebo planetu.

Tloustnutí na genocidě

V sázce v Gaze je pro západní vlády hodně, právě proto, že je hodně v sázce pro byznysový svět, který tloustne na genocidě Izraele.

Vlády a korporace mají obrovský společný zájem na tom, aby Izrael nebyl podroben kontrole a kritice: slouží jim jako koloniální útočný pes na ropném Středním východě a jako dojná kráva pro zbrojní, sledovací a vězeňský průmysl.

To vysvětluje, proč Trump a Starmer na jedné straně a univerzitní správy na straně druhé investovaly tolik politického a morálního kapitálu do potlačení prostorů, zejména v akademické sféře, kde by měla být svoboda projevu a protestu nejvíce ceněna.

Univerzity nejsou zdaleka nezainteresovanou stranou. Než byla jejich tábořiště na kampusech rozbita policií,  i demonstrující studenti se snažili poukázat na to, jak silně jsou univerzity zapojeny do ekonomiky okupace a genocidy, a to jak finančně, tak prostřednictvím výzkumných partnerství s izraelskou armádou a izraelskými univerzitami.

Potřeba chránit Izrael před kontrolou také vysvětluje rychlé kroky Západu, který se snaží přisoudit „antisemitismus“ každému pokusu o to, aby Izrael nebo jeho genocidní armáda byly volány k odpovědnosti.

Zoufalé kroky, k nimž jsou vlády ochotny přistoupit, byly k vidění tento měsíc, když britští představitelé a mainstreamová média vyvolali bouři pobouření poté, co punková kapela na festivalu v Glastonbury skandovala „Smrt, smrt IDF!“ – narážku na genocidní armádu Izraele.

A protože síla obvinění z antisemitismu oslabila v důsledku zneužívání, západní metropole nyní přepisují své zákony, aby označily za „terorismus“ jakýkoli pokus o narušení genocidní ekonomiky, například sabotáž zbrojních továren.

Morálka a mezinárodní právo jsou rozmetány na všechny strany, aby se zachovala nejdůležitější koloniální odnož Západu jako zdroj peněz.

Obchod jako obvykle

Nezbytnost Izraele pro korporátní sektor a podmaněnou západní politickou třídu sahá daleko za hranice malé Gazy. Izrael hraje nadměrnou roli jako inkubátor válečného průmyslu na globálním bojišti, na kterém se Západ snaží zajistit si pokračující vojenskou a ekonomickou převahu nad Čínou.

Minulý měsíc se globální obchodní elita – složená z technologických miliardářů a korporátních titánů, k nimž se připojili političtí vůdci, mediální redaktoři a představitelé armády a zpravodajských služeb – opět sešla na mediálně utajeném summitu Bilderberg, který se letos konal ve Stockholmu. [https://www.declassifieduk.org/wes-streeting-mixes-with-tech-billionaires-at-bilderberg-summit/ ]

Významné místo zaujali generální ředitelé významných dodavatelů „obranných“ technologií a výrobců zbraní, jako jsou Palantir, Thales, Helsing, Anduril a Saab.

Vojenské drony, které jsou inovativním způsobem využívány klíčovými vojenskými zákazníky, jako jsou Izrael a Ukrajina, byly hlavním bodem programu. Zdá se, že hlavním tématem diskusí byla větší integrace umělé inteligence do dronů.

Podtextem letošního setkání, stejně jako v posledních letech, byla údajná rostoucí hrozba ze strany Číny a související „autoritářská osa“ tvořená Ruskem, Íránem a Severní Koreou. Tato hrozba je vnímána především z ekonomického a technologického hlediska.

V květnu Eric Schmidt, bývalý šéf Googlu a člen představenstva Bilderbergu, napsal s obavami v New York Times: „Čína je na stejné úrovni nebo předstihuje Spojené státy v celé řadě technologií, zejména na poli umělé inteligence.“

Dodal, že Západ soupeří s Čínou o brzký vývoj superinteligentní umělé inteligence, která by vítězi dala „klíče k ovládnutí celého světa“.

Schmidt, stejně jako ostatní stálí účastníci Bilderbergu, předpovídá, že energeticky náročná super AI povede k stále intenzivnějším energetickým válkám, aby si Západ udržel vedoucí pozici.

Nebo jak shrnula náladu z konference zpráva deníku Guardian: „V tomto zoufalém závodě o klíče k světu, ve kterém se „geopolitika energie“ stává stále důležitější, se elektrárny – spolu s datovými centry, která zásobují – stanou vojenským cílem číslo jedna.“

Izraelské masakry v Gaze jsou považovány za klíčový moment, který otevřel „bojiště“.

Stejné korporace, které profitují z genocidy v Gaze, budou těžit z liberálnějšího prostředí – právního i vojenského –, které Izrael vytvořil pro budoucí války, ve kterých budou masakrovaní civilisté považováni pouze za „náhodné oběti“.

Článek z dubna v časopise New Yorker popsal výzvu, před kterou stojí američtí vojenští plánovači, kteří se od 80. let považují za omezeni vzestupem komunity zabývající se lidskými právy, která si nezávisle na vlastním výkladu Pentagonu vybudovala odborné znalosti v oblasti válečného práva.

Výsledkem je, jak s lítostí konstatují američtí generálové, „obecná averze k riziku vedlejších škod“, tedy zabíjení civilistů.

Vojenské plánovače Pentagonu láká využít masakr v Gaze jako precedens pro vlastní genocidní násilí při potlačování budoucích ekonomických rivalů, jako jsou Čína a Rusko, kteří ohrožují oficiální doktrínu USA o „globální dominanci v celé šíři“.

Časopis The New Yorker tento způsob uvažování vysvětluje takto: „Gaza nejenže vypadá jako generální zkouška boje, kterému mohou čelit američtí vojáci. Je to také test tolerance americké veřejnosti vůči míře zabíjení a ničení, které tento druh války přináší.“

Podle tohoto časopisu genocidní násilí rozpoutané Izraelem otevírá „právní manévrovací prostor“ – prostor potřebný k páchání zločinů proti lidskosti před zraky všech.

Odtud pochází velká část impulsu v západních hlavních městech normalizovat genocidu – prezentovat ji jako běžnou věc – a démonizovat její odpůrce.

Zbrojařské a technologické společnosti, jejichž pokladny se díky izraelské genocidě v Gaze naplnily, mohou vydělat ještě větší jmění na podobně ničivé válce proti Číně.

Ať už nám prodávají jakýkoli scénář, nadcházející bitva nebude mít nic společného s morálkou nebo existencí. Jako vždy půjde o bohaté lidi, kteří chtějí být ještě bohatší.