Grónsko: Hlas pro sebeurčení

18. 6. 2025 / Adam Svoboda

 

Aaja Chemnitz Larsen, grónská poslankyně v dánském parlamentu a představitelka politické strany Inuit Ataqatigiit, se stala hlavním hlasem odporu proti těmto návrhům. Na otázku ohledně amerických diskuzí o koupi Grónska uvedla: „Takové nápady nepatří do moderního světa založeného na pravidlech a respektu. Pevně věříme v mezinárodní právo a období kolonialismu je už dávno za námi. Územní celistvost Grónska a naše právo na sebeurčení musí být respektována. Jasně jsme dali najevo, že nechceme být Američany ani Dány — chceme být hrdými Gróňany.“ Její slova vyjadřují hluboké přesvědčení, že Grónsko není předmětem obchodování nebo mocenských her, ale domovem lidí s unikátní kulturou a identitou.

Myšlenka získání kontroly nad Grónskem rozhodně není nová. Poprvé ji Donald Trump vyslovil v roce 2019, což tehdy vyvolalo šok a pobouření. Nicméně v roce 2025 se tato rétorika vrátila s větší intenzitou. Na jednom z dubnových shromáždění Trump zdůraznil, že Grónsko je strategicky důležité pro to, aby Spojené státy mohly předběhnout Čínu a Rusko v arktickém soupeření o zdroje a geopolitický vliv. Larsen však varuje před zjednodušeným přístupem a vyzývá k opatrnosti: „Jakýkoli zájem o koupi nebo anexi naší země bedlivě sledujeme,“ řekla. „Zároveň si však uvědomujeme, že tento návrh nemá mezi americkou veřejností velkou podporu.“ Její slova poukazují na to, že ačkoli jsou prohlášení hlasitá, skutečná podpora takových kroků v USA je omezená, což Grónsku umožňuje hájit své národní zájmy a právo na samostatnost.

Důsledky těchto geopolitických debat jsou však značné a neměly by být podceňovány. Larsen varuje: „Takové prohlášení nevedou ke spolupráci mezi našimi zeměmi, naopak je považuji za neúctivá vůči našemu lidu. Je to smutné, protože máme s USA mnoho společných zájmů a jsme velmi zainteresováni na udržování dobrých vztahů a spolupráce. Ale to musí probíhat na rovnoprávném základě a s respektem k našemu právu na sebeurčení a grónské komunitě.“ Vidí v americké rétorice nejen hrozbu pro Grónsko, ale také potenciální narušení vztahů s Dánskem a mezinárodní důvěry, která je založená na principech rovnoprávnosti a vzájemného respektu.

Evropa vyjadřuje svou solidaritu s Grónskem. Dánská premiérka Mette Frederiksen, která již v roce 2019 označila myšlenku koupě Grónska za „absurdní“, v roce 2025 zopakovala, že Grónsko není komodita k prodeji, ale domov lidí s právem na suverenitu. Evropské vedení vnímá americké kroky jako připomínku starých kolonialistických ambicí a připomíná, že ignorování vůle menších národů může vést k vážným konfliktům. Pro Evropu, která má za sebou bolestivé lekce z dob impérií, je ochrana práva na sebeurčení nejen otázkou politiky, ale především morální hodnotou.

Ekonomická situace Grónska poskytuje další důležitý kontext. Ostrov je ekonomicky závislý na Dánsku, které mu každoročně poskytuje přibližně 3,9 miliardy dánských korun, což tvoří asi 60 % jeho rozpočtu, především formou dotací. Rybářství představuje až 90 % vývozu, nicméně postupné tání arktických ledovců otevírá přístup k novým přírodním zdrojům — ropě, uranu a vzácným kovům. Tyto suroviny přitahují pozornost nejen Spojených států, ale také Číny, která už aktivně investuje do arktických projektů. Grónští lídři, včetně Aaji Chemnitz Larsen, však důrazně trvají na tom, že veškerý rozvoj musí sloužit především místnímu obyvatelstvu. Ve společném prohlášení se senátorkou Lisou Murkowski Larsen zdůraznila: „Grónsko je naším spolehlivým spojencem, ne aktivem k prodeji. Jsme otevření podnikání, ale nejsme na prodej.“

Paradoxem je, že diskuse o „bezpečnosti“ Spojených států vedly k tomu, že se Grónsko stalo méně bezpečným místem. „Nikdo nás nepožádal, abychom se stali horkou geopolitickou oblastí,“ připomněl bývalý premiér Kim Kielsen. Zvýšené napětí také vyvolává vnitřní debaty o budoucí nezávislosti nebo autonomii Grónska, přičemž Larsen jasně uvádí, že jádrem zůstává touha Gróňanů rozhodovat o sobě samých. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že 65 % obyvatel podporuje nezávislost nebo zachování vazeb s Dánskem, zatímco pouhých 8 % je ochotných uvažovat o připojení k USA. Tato data jasně ukazují sílu a odolnost národní identity, kterou vnější tlak pouze posiluje.

Arktida se rychle mění: klimatické změny otevírají nové trasy a přístup k dosud nedostupným zdrojům, což vyostřuje globální konkurenci. Grónsko, se svou jedinečnou kulturou a křehkým ekosystémem, nesmí být pouhou koloniální „komoditou“. Larsen a její podporovatelé vyzývají k rovnoprávnému dialogu a spolupráci. Spojené státy by mohly nabídnout partnerství v oblastech vědy, ekologie a ekonomiky, avšak rétorika o vlastnictví a kontrole tuto možnost vzdaluje. Ignorovat hlas Gróňanů znamená ohrozit nejen stabilitu arktického regionu, ale i důvěru v mezinárodní právo a normy. Grónsko hájí jednoduchou, ale zásadní pravdu: jejich domov není na prodej a jejich budoucnost je v jejich vlastních

p { margin-bottom: 0.1in; direction: ltr; line-height: 115%; text-align: left; orphans: 2; widows: 2; background: transparent }