Po střelbě v DC je to jasné: Propalestinské hnutí musí být očištěno od násilného extremismu
28. 5. 2025
čas čtení
6 minut
Násilničtí aktéři nedělají nic, aby pomohli palestinskému lidu v době, kdy zoufale potřebuje spojence,
píše Ahmed Fouad Alkhatib.
Nepřekvapilo mě, že podezřelý stojící za zbabělým zavražděním dvou mladých zaměstnanců izraelského velvyslanectví ve Washingtonu D.C. při zadržení křičel "Svobodná, svobodná Palestina".
Jsem palestinský Američan, který vyrostl v Gaze. Pravidelně přednáším na univerzitních kampusech o Hamásu a Gaze, o realitě života pod teroristickým režimem a o tom, jak může propalestinský aktivismus lépe odrážet palestinské nálady v pobřežní enklávě. Mým cílem je prosazovat nový diskurs charakterizovaný radikálním pragmatismem a umírněností, v zoufalé snaze odsunout na vedlejší kolej ten druh extrémních a pro-hamásovských perspektiv, které se staly hlavním proudem v propalestinském hnutí
Podivné a bizarní je, že "propalestinští" protestující bouřlivě přerušují některé z mých přednášek a křičí na mě "svobodná Palestina", jako bych byl někdo, kdo je proti palestinské svobodě a nezávislosti.
Pokud to můžete křičet na obyvatele Gazy, který ztratil desítky rodinných příslušníků v důsledku izraelského bombardování, pak bylo jen otázkou času, než bude tento slogan použit jako zbraň pro zločin z nenávisti a teroristický čin.
Právě v době, kdy extremismus izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho krajně pravicových extremistů a partnerů přitahoval mezinárodní pobouření, tento nemorální akt antisemitské nenávisti vysává kyslík z místnosti a odvádí klíčovou pozornost od palestinského utrpení.
Je načase zbavit propalestinské hnutí násilného extremismu, který ho v posledních letech zachvátil.
Toto všudypřítomné skandování se stalo jedním z nejnesmyslnějších prohlášení podpory Palestincům, prázdným vyjádřením solidarity, které neříká nic o tom, co je svobodná Palestina a jak by měla vypadat. V nejlepším případě je to bojový pokřik špatně a nedostatečně informovaných mas, které mají mlhavé a nedosažitelné cíle. V nejhorším případě se slogan "Svobodná Palestina" bohužel proměnil ve výraz nenávisti a násilí, jak dokládá podezřelý z útoku u Židovského muzea hlavního města (který není palestinského ani arabského původu).
Od tragédie byla sociální média a online komentáře posety podporou útoku, odmítáním této tragédie jako operací pod falešnou vlajkou, pokusy ospravedlnit se slovy "podívejte se, co se děje v Gaze", nebo tvrzením, že všichni Izraelci jsou zapleteni do genocidy, a proto by měli očekávat následky.
Toxická unie vyšinuté krajní levice a extrémní krajní pravice šíří na internetu přehánění a dezinformace, které mají, jak nyní vidíme, smrtící potenciál motivovat násilí, a to vše mobilizované palestinskou věcí těmi nejneužitečnějšími způsoby.
Před několika dny jsem se setkal s mnoha velkými "propalestinskými" účty na X a dalších platformách sociálních médií, které sdílely štvavá a nepřesná tvrzení a rozdmýchávaly protiizraelské nálady neuvěřitelně nebezpečným způsobem. Tvrdili, že Izrael zabil milion Palestinců v Gaze. Opakovaně říkali, že "genocida" v Gaze je "nejhorší v lidské historii", někdy zacházejí tak daleko, že tvrdí, že je ještě horší než holocaust. Jeden bílý "aktivista" s více než 420 000 stoupenci tvrdil, že celá izraelská společnost je "jedinečně zlá a psychopatická".
Některé z nejbrutálnějších pokusů o delegitimizaci, neustálé obtěžování a věrohodných hrozeb mému životu, které jsem zažila od 7. října, nepocházejí od Palestinců, kteří by byli rozhořčeni mými názory. Místo toho přišly od krajně levicových, extremistických online "aktivistů" za sociální spravedlnost.
Jsou to lidé, kvůli kterým je pro mě důležité mít vždy ochranku na akcích, kde mluvím. Ztížili pragmatickým a umírněným palestinským a arabským hlasům snahu vystoupit a podělit se o nové perspektivy cesty vpřed. A inspirují jednotlivce, jako je podezřelý z útoku u Židovského muzea hlavního města.
V zájmu spravedlivých a naléhavých tužeb palestinského lidu po svobodě, nezávislosti a důstojnosti musí hnutí, které tvrdí, že mu záleží na Palestincích, učinit rozhodnutí neupálit se v době, kdy palestinský lid zoufale potřebuje skutečné spojence.
Impulzivní slogany mají své důsledky. Být dobrými strážci palestinského poselství není prospěšné jen pro palestinský lid v Gaze i mimo ni; je také důležité zabránit podněcování násilných šílenců, kteří poškozují celou palestinskou věc a ty, kdo se o ni hluboce zajímají.
Oběti, Yaron Lischinsky a Sarah Milgrimová, se zúčastnily akce mladých a ctižádostivých diplomatů, kteří se zajímali o mezináboženské výměny a angažovanost a byli otevřeni pragmatickým myšlenkám o Gaze i mimo ni. Tato tragédie, stejně jako 7. říjen, zúží počet těch, kdo odmítají extremistické tendence, a pravděpodobně způsobí, že další z nich zatvrdí svou mysl a srdce vůči vyhlídce na mír v soužití.
Mým úkolem je normalizovat více pravd: Můžeme držet prostor pro utrpení Palestinců v Gaze a odmítnutí izraelské nespravedlivé politiky ve válce, a zároveň odmítnout násilný extremismus Hamásu, který poškozuje Palestince i Izraelce. Chci poskytnout nový politický domov Palestincům, Arabům a muslimům a jejich skutečným spojencům, kteří nejsou reprezentováni současným toxickým diskurzem šířeným na univerzitních kampusech, na ulicích, na internetu i jinde.
Existuje-li nějaká naděje na novou cestu vpřed, musí zahrnovat paušální odmítnutí maximalismu, rovnic s nulovým součtem a černobílého myšlení. Propalestinské hnutí musí být očištěno od radikálních extremistů, nenávistných antisemitů a podporovatelů ozbrojeného odporu.
Zdroj v angličtině: ZDE
589
Diskuse