Pouze sedm zemí na světě splňuje směrnice WHO o znečištěném ovzduší, ukazuje studie
11. 3. 2025
Téměř ve všech zemích světa je vzduch špinavější, než doporučují lékaři, zjistila zpráva
Podle analýzy švýcarské technologické společnosti IQAir splnilo v loňském roce doporučení Světové zdravotnické organizace pro malé toxické částice známé jako PM2,5 pouze sedm zemí.
Austrálie, Nový Zéland a Estonsko patřily k hrstce zemí, jejichž roční průměr nepřesáhl 5 µg PM2,5 na metr krychlový, spolu s Islandem a některými malými ostrovními státy.
Nejvíce znečištěnými zeměmi byly Čad, Bangladéš, Pákistán, Demokratická republika Kongo a Indie. Podle zprávy byly hodnoty PM2,5 ve všech pěti zemích v roce 2024 nejméně desetkrát vyšší než doporučené limity, přičemž v Čadu sahaly až 18krát nad doporučené hodnoty.
Lékaři konstatují, že neexistují žádné bezpečné úrovně PM2,5, které jsou dostatečně malé na to, aby vklouzly do krevního oběhu a poškodily orgány v celém těle, ale odhadují, že dodržováním jejich pokynů by se mohly každoročně zachránit miliony životů. Špinavý vzduch je po vysokém krevním tlaku druhým největším rizikovým faktorem úmrtí.
„Znečištění ovzduší nás nezabíjí okamžitě - trvá možná dvě až tři desetiletí, než se projeví dopady na zdraví, pokud není velmi extrémní,“ řekl Frank Hammes, generální ředitel společnosti IQAir. „[Vyhýbat se mu] je jednou z těch preventivních věcí, na které lidé myslí až příliš pozdě.“
Výroční zpráva, která se vydává již sedmým rokem, poukázala na některé oblasti, v nichž došlo k pokroku. Zjistila, že podíl měst, která splňují normy pro PM2,5, vzrostl z 9 % v roce 2023 na 17 % v roce 2024.
Znečištění ovzduší v Indii, kde se nachází šest z deseti nejznečištěnějších měst na světě, kleslo v letech 2023 až 2024 o 7 %. Kvalita ovzduší v Číně se rovněž zlepšila, což je součástí dlouhodobého trendu, kdy extrémní znečištění PM2,5 v této zemi kleslo mezi lety 2013 a 2020 téměř o polovinu.
Kvalita ovzduší v Pekingu je nyní téměř stejná jako v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. To bylo podle zprávy již druhým rokem po sobě nejznečištěnějším městem v Evropě.
Zorana Jovanović Andersenová, environmentální epidemioložka z Kodaňské univerzity, která se na zprávě nepodílela, uvedla, že výsledky poukazují na některé mrazivé skutečnosti týkající se znečištění ovzduší.
„Obrovské rozdíly jsou patrné i v rámci jednoho z nejčistších kontinentů,“ řekla. „Občané východoevropských a balkánských zemí, které nejsou členy EU, dýchají nejznečištěnější vzduch v Evropě a mezi nejvíce a nejméně znečištěnými městy je dvacetinásobný rozdíl v úrovni PM2,5.“
Vlády by mohly vyčistit ovzduší pomocí politik, jako je financování projektů obnovitelných zdrojů energie a veřejné dopravy, budování infrastruktury podporující chůzi a jízdu na kole a zákaz spalování zemědělského odpadu.
Při sestavování žebříčku vědci zprůměrovali údaje o znečištění ovzduší v reálném čase, měřené na úrovni terénu, v průběhu kalendářního roku. Přibližně třetina jednotek byla provozována vládami a dvě třetiny neziskovými organizacemi, školami a univerzitami a soukromými osobami se senzory.
Hůře se kvalita ovzduší monitoruje v některých částech Afriky a západní Asie, kde bylo několik zemí z analýzy vyloučeno. Chudé země mají obvykle špinavější ovzduší než bohaté, ale často jim chybí měřicí stanice, které by informovaly jejich občany nebo podněcovaly změny v politice.
Diskuse