Rusko poslalo barmské vojenské juntě šest stíhaček

10. 1. 2025

Myanmaru, který od roku 2021 vede vojenská junta, která provedla státní převrat, bylo celkem předáno šest Su-30SME za 400 milionů dolarů. První dva letouny vstoupily do služby v prosinci 2022, další dva v prosinci 2023. Šéf junty Min Aun Hlaing je pokropil svěcenou vodou a řekl, že posílí vzdušnou převahu režimu. Všechna letadla jsou umístěna na letecké základně Naypyidaw. Ruské ministerstvo obrany dříve tvrdilo, že Su-30SME se stanou "hlavními bojovými stíhačkami myanmarského letectva k ochraně územní celistvosti země a odrážení teroristických hrozeb".

Média junty uvedla, že během ceremoniálu byla objednána i další vojenská letadla a vrtulníky, aniž by upřesnila jejich modely. V projevu na této akci Min Aung Hlaing vyzval ke zlepšení efektivity letectva prostřednictvím neustálého výcviku s cílem maximalizovat schopnosti všech zbraňových systémů.

Od převratu v Myanmaru se junta při leteckých operacích proti silám odporu a etnickým ozbrojeným organizacím zaměřila na obytné oblasti, školy, zdravotnická zařízení, uprchlické tábory a náboženské budovy. Navzdory odsouzení ze strany mezinárodního společenství a skupin pro lidská práva se kampaň v loňském roce zintenzivnila a podle Nyan Lynn Thit Analytica bylo od ledna do srpna 2024 při 1 639 náletech zabito nejméně 814 lidí.

S leteckou převahou však junta ztratila významná území v etnických státech a centrálním Myanmaru, stejně jako stovky svých pozic v Šanském a Arakanském státě. Několik dní před přijetím posledních dvou stíhaček od Ruska režim vyklidil města Maungdo, Taunggap a Gwa, stejně jako velitelství západního velitelství v Rakhine a velitelství v Manerplau, bývalé baště Karenského národního svazu, nejstarší etnické ozbrojené skupiny v Barmě. 10. prosince bylo oznámeno, že rebelové z Arakanské armády získali plnou kontrolu nad hranicí s Bangladéšem o délce 271 km.

V srpnu loňského roku vyzval předseda největší myanmarské Svazové strany solidarity a rozvoje Khin Yee Rusko, aby uznalo ozbrojený konflikt v zemi jako "terorismus" a pomohlo juntě zničit stoupence vlády svržené v roce 2021. Vysoký komisař OSN pro lidská práva klasifikuje to, co se děje v Myanmaru, jako občanskou válku.

Zdroj v angličtině: ZDE