Vyhrabávání hrůz Asadova režimu. Syřané pátrali v žalářích a mučírnách po nesčetných zmizelých během mnoha desetiletí tyranie
10. 12. 2024
čas čtení
31 minut
Rodiny
hledají své blízké ve věznicích, záchranáři se prokopávají k podzemním
celám, hledají politické vězně. Přes trosky barelových bomb a ruských
raket.
HTS, skupina, která vedla svržení Asadova režimu, se opět snažila uklidnit lidi
udělením amnestie pro všechny syrské brance s tím, že na tyto vojáky se
nesmí útočit.
Dnes večer z Damašku slyšíme obyčejné Syřany, kteří se
radují i bojí toho, co přijde dál. A přinášíme rozhovor s poradcem Joea Bidena v
Bílém domě o tom, co by teď měly západní mocnosti dělat.
Po rychlých událostech z minulého týdne, kdy povstalci obsadili velká města a získali kontrolu nad Sýrií, se dnes ukázala míra brutality Asadova režimu osvobozením nechvalně proslulé věznice v hlavním městě Damašku. Davy příbuzných a přátel tisíců lidí, kteří tam za posledních několik let zmizeli, stály ve frontě, aby našly tvář svých blízkých. A svržený prezident mezitím odcestoval s rodinou do Moskvy, kde mu prezident Putin udělil azyl. Harry Forster přináší reportáž:
Reportér: Napříč tímto starobylým místem se objevily nové poutní cesty k dávno opuštěným domům, k nově vyklizenému prezidentskému paláci. Tato cesta však vede někam úplně jinam, na místo mnohem horší. Věznice Sednaja, místo nejhoršího týrání za dlouhé vlády Asadových rodin. Mezi těmi, jejichž blízcí zmizeli v této brutální, surové stavbě, panuje přesvědčení, že někteří možná ještě žijí v podzemních celách. A tak na ni tlačí a táhnou a kopou v ní, jako by šlo o následky náhlé přírodní katastrofy, a ne o katastrofu, kterou navrhl a po desetiletí prováděl člověk.
Žena: „Mám tam tři syny, tři. Ptali se mě včera všichni sousedé. Kde máte své syny? Jsou už venku? Ne, žádný z nich nevyšel ven. Co mám dělat? Chci vědět, kde jsou moji synové. Už 14 let o nich nemám žádné zprávy.“
Reportér: Takto vypadají vězeňské dokumenty, které se studují, aby se našla jakákoli stopa o osudu blízkých, po celé zemi, přičemž panují obavy, že záznamy o zločinech režimu se mohly ztratit při jeho náhlém pádu.
Aktivista: „Vězeňská stráž ty dokumenty záměrně zničila. Zapálili je. Vyřadili zařízení a odstranili kamery, aby zabránili odhalení svých masakrů a polohy vězňů, kteří jsou stále uvnitř.“
Reportér: Pak ústní historie od těch, kteří vyšli z tohoto pekla, slzy v očích tohoto chlapce a muže, kterého se drží, Mluví o ranních nástupech těch, kteří mají být popraveni, ale ne před bitím a mučením. říká, že to bylo jako 100 smrtí. I ti, kteří přežili, jako on, zemřeli mnohokrát. Pak se poprvé představí strýc a synovec.
Věznice severně od Damašku vznikla před více než 40 lety a stala se známou jako Lidská jatka, tvořená hlavním blokem neboli Červenou budovou, kde byli vězni zadržováni, hladověni a mučeni, a Bílou budovou, kde se nacházela popravčí místnost s několika oprátkami. USA uvedly, že krematorium mohlo být přistavěno, aby se zakryl rozsah zabíjení, podle některých odhadů až 13 000 lidí. Právě tato úroveň státní krutosti po tak dlouhou dobu způsobuje, že se mnozí v této zemi cítí tak radostně z tohoto osvobození, bez ohledu na nejistoty, které s sebou nese.
Muž: „Je mi 60 let a je to poprvé, co tu stojím. Lidé začínají blouznit štěstím. Včerejší den byl skvělý a my čekáme, až se naše děti vrátí domů a užijí si ho.“
Reportér: Nikdo tu však není slepý k rizikům, v neposlední řadě k rizikům plynoucím z opuštěných režimních zbraní, zaplavujících společnost, kde se podle OSN velká část státního sektoru nedostavuje do práce. To je vakuum. Islamističtí bojovníci Haját Tahrír al-Šám, předvoj tohoto povstání, se ho snaží zaplnit v ulicích. Ačkoli jejich vůdce Abu Mohammed al Julani veřejně řídí to, co říká, že bude spořádaným politickým přechodem mezi Asadovým premiérem zde a na krajní pravici stojícím šéfem jeho vlastní civilní správy v severní baště povstalců.
HTS dnes pokračuje ve svém poselství umírněnosti a sděluje, že branci Asadovy armády budou amnestováni, že ženy se budou moci oblékat podle svého přání, ale stále se jedná o síly, které byly kdysi napojeny na ISIS a Al-Káidu, jež USA, OSN a další země zařadily na seznam teroristů a které se stále ohánějí džihádistickou vlajkou.
Sám Jilani hovořil o osobní cestě od globálního džihádismu svého mládí a mnozí analytici vidí, že se to projevilo ve způsobu, jakým HTS v posledních letech spolupracuje s dalšími aktéry v severním Idlibu.
Jiní však poukazují na opakované porušování lidských práv, zadržování a dokonce i popravy používané k potlačení disentu.
Na turecké hranici však pád nenáviděné diktatury přebíjí veškeré obavy z toho, co by mohlo přijít. Jsou to lidé, kteří se zoufale snaží dostat domů, aby se po tolika letech obnovili, aby se znovu spojili.
Muž: „Můj starší bratr byl ve vězení. Neviděl jsem ho 13 let. Věznice se vyprázdnily, tak se jdu podívat, jestli je naživu. Nevím, jestli je. Půjdu se tam podívat. Dá-li Bůh, tak je.“
* * *
Moderátor: Hovořil jsem s Bisan Al Halak, která žije v Damašku, a začal jsem otázkou, zda je optimistická ohledně budoucnosti Sýrie.
Bisan Al Halak: Překypujeme štěstím. Pocity radosti se u nás mísí se strachem. Ale radost je více ohromující.
Bisan Al Halak: Ach, nejvíce a především chaosu. Bojíme se chaosu. Ale dnes se věci obecně začaly vracet do normálu a že se revoluční síly snaží situaci obecně stabilizovat. Druhá věc, které se bojíme, jsou izraelské nálety. Včera začaly útočit na Damašek.
Moderátor: Na co útočí?
Bisan Al Halak: Izrael útočí na zbraně, na strategické zbraně Bašára Asada. Myslím, že se domnívají, že ty zbraně, když byly u Bašára, používal proti svému lidu. Ale teď se bojí, že ti lidé jednou použijí tytéž zbraně proti Izraeli.
Moderátor: Co si myslíte o tomto novém vedení HTS? Věříte jim, že v budoucnu budou mít v Sýrii širokou základnu?
Bisan Al Halak: Věřím jim, ano. Sice nevěřím, že je v životě něco dokonalého, ale myslím si, a také věřím, že cokoli v životě je lepší než šáh, cokoli v životě je lepší než šáh a my jsme optimisté a budeme se snažit být co nejpozitivnější. Jsme opravdu ostražití vůči všem chybám, které byly spáchány během Arabského jara. A chceme se těchto chyb vyvarovat a doufáme, že pro Sýrii to bude lepší.
Moderátor: A co by se podle vás mělo stát s těmi lidmi, kteří byli součástí Asadova režimu a jeho stoupenci?
Bisan Al Halak: Musí být postaveni před soud. Každý zločinec, který se dopustil válečných zločinů, by měl být postaven před soud. To je vše. Pokud jde o civilisty a neozbrojené lidi a nevinné civilisty, nemyslím si, že by jim hrozilo nějaké nebezpečí, protože jsou otevření budování svého státu.
Moderátor: O tom, co se dělo za Asadova režimu, se toho musí ještě strašně moc zjistit. Z věznic vychází tolik lidí, tolik politických vězňů. A my se dozvíme, jsem si jistý, o co skutečně šlo. Jak si myslíte, že se s tím Sýrie a syrský lid dokáže vyrovnat, aniž by hněv překypěl v násilí?
Bisan Al Halak: To nevím. Věřím, že po všech těch záběrech a videích, které jsme viděli z věznice Sednaja, se dá bohužel očekávat cokoli. Ne se vším se lze smířit, ale myslím, že se dá očekávat všechno. Bohužel jsme viděli opravdu otřesné záběry. To, co se stalo v Sýrii, je opravdu zničující. Opravdu zničující. Každopádně chceme, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. Nechceme být necivilizovaní.
* * *
Joe Biden: Nenechte se mýlit, některé z povstaleckých skupin, které svrhly Asada, mají za sebou chmurnou bilanci terorismu a porušování lidských práv. Zaznamenali jsme prohlášení vůdců těchto povstaleckých skupin z posledních dnů a ti nyní říkají správné věci. Jakmile však převezmou větší odpovědnost, budeme hodnotit nejen jejich slova, ale i činy.
Moderátor: Mezitím se Spojené státy, stejně jako další velcí hráči v Sýrii, chopily příležitosti. Americké bombardéry zasáhly asi 75 cílů v Sýrii, o nichž se domnívají, že jsou základnami využívanými ISIS. Turecko, největší hráč v událostech posledních 10 dnů, které povolilo HTS, podporuje některé povstalecké skupiny v severní Sýrii nebo se snaží zatlačit zpět působící kurdské skupiny. Izrael v noci zahájil nálety na zbraňové systémy v Sýrii. Uvedl, že to má zabránit tomu, aby se chemické a další zbraně dostaly do rukou extremistů, a vkradl se za území Golanských výšin, které již okupuje, dále do Sýrie.
Izraelský činitel: „Podnikli jsme některé v některých částech území u hranic, abychom nebyli překvapeni, sedmým říjnen v syrské pohraničí. Zdůrazňuji. Je to velmi omezený a dočasný krok. Podnikli jsme ho z bezpečnostních důvodů.“
Moderátor: Íránský ministr zahraničí, který před 8 dny večeřel v Damašku, Teherán ztratil v prezidentu Asadovi klíčového spojence a čelí v Sýrii formující se konkurenční vládě vedené sunnity. Rusko přesouvá část vybavení ze své letecké základny v Sýrii na svou námořní základnu na pobřeží v posledních dnech. Nemá přístup k Černému moři, který zpochybňuje Ukrajina. Rusko se možná pokusí prozkoumat možnost dohody se syrskými povstalci, které se léta snažil zničit.
Britský analytik: "Budou se naprosto zoufale snažit spojit s novým režimem, ať už to dopadne jakkoli, aby ochránili své základní vojenské zájmy v zemi, je patrné, že jazyk se už v určitých ohledech začíná měnit. Měli jste Sergeje Lavrova, ministra zahraničí, který mluvil o tom, že HTS je v podstatě teroristická organizace. Teď říká, no, jsou to vůdci opozice a podobně. Takže se začínají snažit manévrovat, aby ochránili své zájmy.“
Moderátor: Historie nedávných pádů arabských režimů naznačuje pozitivní výsledky jen zřídka. V Egyptě si resp. armáda udržela určitou kontrolu po pádu Husního Mubaraka o 2 roky později. to šlo všechno zpět. V Libyi po pádu plukovníka Kaddáfího proběhly volby, pak občanská válka a rozdělení. V Jemenu po konci režimu následovala občanská válka a rozdělení. V Tunisku proběhlo 10 let liberalizace, než se země vrátila k vládě jednoho muže.
Moderátor: Pro Sýrii je to okamžik příležitosti i nebezpečí a obrovská výzva pro bývalé Asadovy spojence, nedávno smířené a zapřisáhlé nepřátele jeho režimu.
* * *
Moderátor: Zatímco americké bombardéry útočily na cíle ISIS v Sýrii, prezident Biden říkal, že pád Asadova režimu představuje příležitost. Naše washingtonská zpravodajka Siobhan Kennedyová:
Reportérka: No, Krishnane, je jasné, že se tady ve Spojených státech politikům hodně ulevilo, že Asadův režim padl. Když jsme včera slyšeli prezidenta, hovořil o svých krocích y v regionu a o tom, co jsme viděli o víkendu. Jinými slovy, akce, které USA podnikly na podporu Ukrajiny proti Rusku, což podle něj. vážně oslabilo ruské síly, a také jednoznačná podpora, kterou Amerika poskytla Izraeli, což podle Bidena vážně oslabilo Asadovu podporu ze strany Íránu a zástupných milicí Hizballáhu a zanechalo, říká Joe Biden, Asadovy klíčové spojence, o víkendu neochotné a neschopné podpořit Asada v jeho poslední hodině nouze.
Co se tedy stane dál? No, Biden říká, že USA jsou připraveny nabídnout podporu sousedům Sýrie v regionu, samozřejmě včetně Jordánska, Libanonu, Iráku a Izraele. Nebo pokud by se objevila jakákoli vnitřní hrozba v Sýrii, hlavní z těchto hrozeb je samozřejmě velká obava z případného obnovení/vzniku ISIS v regionu, Joe Biden říká, že se domnívá, že ISIS se pokusí využít vakua. O víkendu jsme již byli svědky 75 úderů na tábory ISIS v Sýrii.
Říká také, že USA budou spolupracovat s OSN a s povstaleckými frakcemi v Sýrii prostřednictvím těch tureckých prostředníků, aby se pokusily o hladký přechod, nakonec samozřejmě to, co tady Joe Biden a americká vláda chtějí, je dobrý vztah s jakoukoli vládou, která teď v Sýrii následuje, což je samozřejmě přesný opak toho, co měla s Asadem.
* * *
Moderátor: Hovořil jsem s poradcem Bílého domu pro komunikaci v oblasti národní bezpečnosti Johnem Kirbym a začal jsem otázkou, zda jsou USA v kontaktu s HTS a zda mají v plánu vyřadit tuto povstaleckou skupinu ze seznamu teroristických skupin.
John Kirby: Nemám k dispozici žádné rozhodnutí ani jednání, které by se dnes týkalo jejich vyřazení ze seznamu teroristických organizací. Pokud jde o přímou komunikaci, řeknu jen, že máme způsoby, jak získávat zprávy a komunikovat se všemi opozičními a povstaleckými skupinami, a tím to nechám.
Moderátor: Jaká je nyní role Spojených států v Sýrii?
John Kirby: Spolupracujeme s našimi partnery v regionu. Pracujeme v OSN. Určitě spolupracujeme s opozičními skupinami, pokud je to vhodné, abychom zjistili, co můžeme udělat pro uskutečnění přechodu, mírového přechodu k takové úrovni vlády v Sýrii, která by splňovala přání syrského lidu. To za prvé, za druhé budeme pokračovat v tlaku na ISIS. Právě včera prezident oznámil, že jsme podnikli přibližně 75 úderů na tábory a zařízení ISIS v Sýrii. Budeme i nadále usilovat o to, aby ISIS nemohl této situace využít k pokusu o oživení.
Moderátor: Izrael, jak jsme viděli, podniká vojenské údery na oblasti, které se zdály být syrskými sklady zbraní. Podílejí se na tom Spojené státy?
John Kirby: Tak my se těchto operací neúčastníme. Nechám k tomu promluvit Izraelce. Oni dali jasně najevo, myslím, že dnes učinili prohlášení, že se jedná o dočasné opatření, opatření založené na jejich vlastní sebeobraně. K tomu by se měli vyjádřit oni. My samozřejmě chceme, aby všichni sousedé v regionu mohli pokračovat s námi a s OSN prostřednictvím tohoto procesu, aby se v Sýrii opět dosáhlo takové úrovně správy, která bude účinná, efektivní a bude odrážet hlasy syrského lidu.
Moderátor: Izrael také rozšiřuje to, co většina světa považuje za nelegální osady kolem Golanských výšin. Jak se k tomu staví Spojené státy?
John Kirby: Myslím, že náš názor na osady je velmi, velmi jasný a konzistentní. Nemám k tomu co dodat. Opět víme, že Izrael má právo na sebeobranu. Nikdo. Žádný národ by nechtěl žít vedle hrozby, která by mohla skutečně ohrozit jeho vlastní lid a jeho suverenitu. A tak opět nechám Izrael mluvit o jejich operacích. Jsme s nimi v kontaktu, jak očekáváte. Chceme se ujistit, že může mít nástroje, aby se mohl nadále bránit, ale také že záleží na tom, jak to dělá. A opět, vedeme tyto diskuse.
Moderátor: Zmínil jste akce Spojených států proti ISIS a vy samozřejmě také podporujete kurdské síly v severní Sýrii. To je teď v rozporu s tureckou vládou a skupinami, které podporuje. Jak se to bude řešit?
John Kirby: Nesouhlasím s touto premisou. Otázkou, že je to tady nějak v rozporu. Obě země sdílíme obavy z teroristické činnosti. Konkrétně na severovýchodě Sýrie, teď samozřejmě máme na SDF názor, který Turci zřejmě úplně nesdílejí. Tomu rozumím. Ale naše mise proti ISIS bude pokračovat. Potřebujeme tu pomoc. Chceme, aby nám syrské demokratické síly i nadále pomáhaly, když půjdeme po ISIS, a to bude pokračovat a my zůstaneme v kontaktu s Turky, abychom vhodně dekonfliktovali, jak bude třeba.
Moderátor: Říkáte, že máte společné cíle, ale Turci považují Kurdy za své nepřátele.
John Kirby: Velmi jasně dali najevo své obavy ze skupin, jako je PKK. To uznáváme, tomu rozumíme. A určitě také uznáváme, že Turecko má legitimní obavy podél této hranice o bezpečnost a ochranu svých vlastních lidí, a proto budeme v těchto diskusích s Turky pokračovat i nadále. Nechceme, aby se přistupovalo k jakýmkoli operacím nebo politikám, které by snižovaly schopnost SDF zaměřit se na ISIS.
Moderátor: V krátkodobém horizontu se zdá, že skutečně oslabuje Írán a jeho schopnost zásobovat Hizballáh a palestinské skupiny na Blízkém východě. Chci říct, jak moc je to pro Spojené státy strategický cíl, který by měly udržovat, když Sýrie hledá svou novou budoucnost?
John Kirby: Když se podíváte na to, co se stalo včera, není pochyb o tom, že je to důsledek velmi asertivní zahraniční politiky, kterou Joe Biden zavedl a kterou realizuje už čtyři roky. A to je zejména pomáhat partnerům, když se dostanou do významného ohrožení, jako se to stalo Izraeli a Ukrajině, a je jasné, že někteří z Asadových největších podporovatelů, Írán a Rusko, nejenže nebyli ochotni mu o víkendu přijít na pomoc, ale ani toho nebyli schopni, protože byli oslabeni a rozptýleni válkami, které vedou na Blízkém východě a samozřejmě na Ukrajině. A nezapomeňte. Írán pomáhal ruskému úsilí na Ukrajině zejména prostřednictvím technologie dronů, ale není pochyb o tom, že když se Írán probudí a podívá se na dnešní region, je to značně odlišný region, než jaký byl za A ještě před několika měsíci a za B jaký doufal, že bude, nebo jaký chce, aby byl do budoucna. Jejich osa odporu byla hluboce, hluboce zraněna a není schopna provádět vlastní hegemonistickou politiku.
Moderátor: Co řeknete těm Syřanům a jejich spojencům, z nichž mnozí věří, že je Spojené státy v průběhu po sobě jdoucích administrativ fakticky opustily, že Obamova červená linie nic neznamenala? Že Trumpovy letecké údery na Sýrii ničeho nedosáhly a že Bidenova administrativa v podstatě čtyři roky nic neudělala.
John Kirby: Samozřejmě jsme operovali uvnitř Sýrie, abychom šli po hrozbě ISIS. To byl limit naší vojenské aktivity. Zůstáváme a budeme v kontaktu s humanitárními organizacemi po celém světě, abychom se ujistili, že potřeby humanitární pomoci jsou uspokojovány, zejména nyní. A budeme i nadále pracovat na procesu vedeném OSN, jak řekl pan prezident, abychom zajistili, že aspirace těchto syrských lidí budou moci být plně uspokojeny vládnoucím orgánem, který je skutečně zastupuje a naslouchá jejich hlasům. A na to se budeme soustředit, aby bylo jasno.
Moderátor: Podle vás HTS nemůže být budoucnosti Sýrie?
John Kirby: To jsem vůbec neřekl, řekl jsem, že budeme spolupracovat s opozičními skupinami, s povstaleckými skupinami, jakož i s partnery v regionu, abychom zajistili, že aspirace syrského lidu budou moci být naplněny. Šéf HTS říká správné věci. Některé další povstalecké skupiny, které jsou nyní v Damašku, protože nejde jen o HTS, také říkají správné věci o tom, že nebudou pronásledovat menšiny a že se budou snažit vytvořit legitimní vládní autoritu, že zmírnily své názory. Uvidíme. Zpět k vaší první otázce ohledně jejich vyškrtnutí ze seznamu. Nemám žádné diskuse, ke kterým bych se vyjadřoval. Budeme sledovat a uvidíme, co udělají. Budeme to pečlivě sledovat a budeme spolupracovat s partnery v regionu, abychom zjistili, co můžeme z pohledu Spojených států prostřednictvím OSN a dalších orgánů udělat pro nastolení takového způsobu správy v Sýrii.
* * *
Moderátor: Pád Asadova režimu vedl nejen k otřesům ve státech, které se Sýrií sousedí, ale také k významným globálním mocenským změnám. Nyní se k nám připojuje naše mezinárodní redaktorka Lindsey Hilsumová. Z jordánského hlavního města Amanu.
Lindsey Hilsumová: Přijela jsem sem přímo z Ukrajiny, ale víte, že to vlastně nejsou dva různé příběhy. Všechno je to součást jedné věci. Protože kdyby nebylo Rusů, ruské války na Ukrajině, Bašár Asad by byl pravděpodobně stále u moci, protože Rusové by měli vojenské kapacity na to, aby ho podrželi, takže je to známka ruské slabosti, že to nedokázali udělat, a je to pro Rusko velká rána, protože Asadovu rodinu podporovali více než půl století. A potenciálně teď přijdou o tuto významnou mocenskou základnu na Blízkém východě, stejně jako o námořní základnu ve Středozemním moři a leteckou základnu. Rusové z toho nebudou mít vůbec žádnou radost, přestože Bašárovi a jeho rodině poskytli exil.
Myslím, že je zcela jasné, že jsme svědky zásadního přeskupení sil v regionu. Hlavními poraženými jsou Írán a Hizballáh, které už oslabil rok bojů s Izraelem, a Benjamin Netanjahu v podstatě řekl, že varoval Írán, že příště si přijdeme pro vás. A pak je hlavním vítězem turecký prezident Erdogan, protože podporoval povstalce, když země Perského zálivu, které je dříve podporovaly, to neudělaly. A země Perského zálivu teď mají trochu dilema, co dělat. Chtěly totiž s Asadem uzavřít nějakou dohodu.
Ale předpokládám, že skutečná otázka zní: Jsou Syřané vítězi? Zřejmě si myslí, že dnes jsou. Všechny ty neuvěřitelně emotivní scény před vězením a na ulicích. Ale víte, byla jsem u toho, když padl Saddám Husajn. Byla jsem u toho, když padl Kaddáfí. Viděla jsem všechnu tu radost. A je to tak ohromující. A samozřejmě se pak stane, že se věci rozpadnou. A tu radost není možné udržet, protože je to země bez institucí. Je to stát narkotik. Byla to jedna rodina, je to mafiánský stát a snaží se vybudovat instituce, aby se z něj stala fungující země. Aby Syřané mohli žít normální život, což bude nesmírně obtížné.
* * *
Moderátor: Profesor Mark Galleotti je odborníkem na současné Rusko a vedoucím spolupracovníkem think tanku Royal United Services Institute zaměřeného na obranu a bezpečnost. Připojuje se k nám nyní z. Kentu, Slyšel jste analýzu Bílého domu, že Rusko nejenže nebylo ochotno Asada zachránit, ale ani toho nebylo schopno. Je to tak?
Mark Galleotti: Je na tom něco pravdy, ale abychom byli spravedliví, musíme si také všimnout, do jaké míry rychlost, s jakou se Asadův režim v podstatě jen rozplynul tváří v tvář revoluci, dala jakékoli mocnosti jen velmi malou možnost skutečně zasáhnout. Nikdy to nebylo, ostatně Rusové tam měli kdysi velké množství pozemních sil. V jednu chvíli tam měli žoldáky, ale teď tam v podstatě měli poskytovat jemn dálkovou leteckou podporu. A pokud se syrské síly nechystají bojovat, tak toho Rusové vlastně moc udělat nemohli.
Moderátor: Takže samozřejmě na Západě je to vnímáno jako něco jako porážka i pro Rusko. Budou to tak vnímat i Rusové?
Mark Galleotti: Ano, myslím, že si musíme ujasnit jednu věc. Rusům je Sýrie v podstatě ukradená. Podle Putina to byl v roce 2015 nezbytný vojenský a geopolitický tah. Ale svět se posunul dál. Pro Rusy jsou klíčové ty námořní a letecké základny, a oni stále zoufale doufají, že se jim podaří dosáhnout nějakého jejich udržení. Ano, uvědomují si, že je to jeden z jejich klientských spojenců, který byl svržen. Vlastně je ani tak netrápí, jestli je z těch základen vytlačíme,pokud to nebude nějaké ponížení typu pádu Saigonu. Pak by si lidé mohli myslet něco jiného. V současné době, i když si myslím, že vlastně Rusové si nejsou úplně jistí, opravdu, co si o tom myslet, upřímně řečeno, je reálné, že Rusové mohou vyjednávat s HTS, aby si ty základny udrželi.
Moderátor: Vždyť to je určitě nemožné.
Mark Galleotti: Já bych docela řekl, že je to nemožné. Chci říct, že si stále myslím, že šance jsou proti, ale přesto se zdá, že je to určitě něco, co ruská vláda považuje za možné. Musíme to uznat, zejména pokud jde o Blízký východ, Rusové jsou neobyčejně dobře, můžete to nazvat pragmatičtí nebo to můžete nazvat cyničtí. Ale v každém případě velmi rádi uzavírají dohody s partnery, kteří ještě včera mohli být jejich nejlepšími zapřisáhlými nepřáteli. HTS nemá celou zemi absolutně pod kontrolou. A když se podíváte na současnou situaci, chci říct, že Sýrie je v hrozném stavu, ale hlavním obchodním partnerem Sýrie je Rusko. Rusové mají co nabídnout, zejména pokud HTS nechce, aby se Sýrie stala jen kolonií Turecka.Budou chtít postoupit dál, teď jde o jejich základnu. Tak se Rusové nečekaně jeví. Neřekl bych optimisticky, ale možná o něco méně depresivně, než by se dalo čekat. Pořád se zdá, že si myslí, že je tu šance, jestli mají pravdu, na to si budeme muset počkat.
Moderátor: A také se docela divíte, proč Rusové dovolili Asadovi tak snadno přijít a poskytnout mu azyl, protože samozřejmě odtud to samo o sobě vypadá pro Putina dost trapně?
Mark Galleotti: Ano, ale mějte na paměti, že Asad byl klient a Rusové mají pocit, že musí stát za svými klienty. Kdo jiný by se jinak v budoucnu s Rusy vlastně spojil? Svým způsobem je to součást balíčku. Pomáháme vám všem zůstat u moci tak dlouho, jak jen můžeme. Pokud to ale už nejde, nebojte se, můžete se připojit k té bizarní sbírce bývalých diktátorů, kteří žijí na tom moskevském předměstí. Takže si myslím, že zčásti, jak jsem řekl, jde jen o udržení víry. Může to být také součástí těch jednání, o kterých někteří lidé říkají, že je vedli s Tureckem, ale je lepší dát Asadovi možnost úniku, než ho nutit k nějaké poslední zoufalé obraně v Damašku s tou hrstkou zbývajících věrných, které by ještě mohl dát dohromady. Takhle ho aspoň prostě, víte, elegantně vyhnali ze země a jeho režim může velmi rychle a jaksi relativně v klidu zatím zmizet.
Moderátor: Teď Amerika, Británie a blízkovýchodní země mluví o jakýchsi mezinárodních procesech a OSN, jako by to byly věci, které budou hrát velkou roli v budoucnosti Sýrie. To ale zdaleka není jisté. Když se na to podíváme právě teď. Ale jakou roli, pokud nějaký mezinárodní proces existuje? Jaký by v něm mělo Rusko cíl? Co by z toho chtělo získat?
2049
Diskuse