Další vraždění Izraele v Gaze. Al Džazíra obviňuje Izrael, že záměrně střílí na novináře

10. 10. 2024

čas čtení 17 minut


Po izraelském útoku na školu přeměněnou v úkryt zemřelo 27 osob a více než 50 bylo zraněno

Palestinská společnost Červeného půlměsíce (PRCS) uvedla, že reagovala na 27 mrtvých a 54 zraněných po izraelském útoku na školu přeměněnou na úkryt v Deir al-Balah


Palestinští zdravotníci již dříve uvedli, že při útoku zahynulo ve čtvrtek nejméně 21 lidí a počet obětí se pravděpodobně zvýší. 

Izraelský letecký útok na bývalou školu v Gaze, která poskytovala útočiště vysídleným osobám, byl ve čtvrtek zaměřen na bojovníky, kteří operovali v areálu, uvedla podle agentury Reuters izraelská armáda.

„Před úderem byla podniknuta řada kroků ke zmírnění rizika poškození civilistů, včetně použití přesné munice, leteckého sledování a dalších zpravodajských informací,“ uvedla armáda.

Palestinští zdravotníci uvedli, že úder ve čtvrtek zabil nejméně 21 lidí a počet obětí se pravděpodobně zvýší. Palestinská společnost Červeného půlměsíce (PRCS)  uvedla, že po úderu na školu přeměněnou na úkryt v Deir al-Balah reagovala na 27 mrtvých a 54 zraněných.


Od 7. října 2023 bylo při izraelské vojenské ofenzivě v Gaze zabito více než 42 065 Palestinců a 97 886 jich bylo zraněno, uvedlo ve čtvrtek ve svém prohlášení ministerstvo zdravotnictví Gazy.


Humanitární organizace včetně Amnesty International, Oxfam a War on Want vyzvaly vládu Spojeného království, aby zastavila veškeré dodávky zbraní Izraeli, protože bombardování Libanonu a Gazy se po více než roce konfliktu zhoršuje.

 


„Eskalace izraelských útoků na Libanon podtrhuje naše obavy a potřebu, aby vláda Spojeného království okamžitě pozastavila všechny zbrojní licence Izraeli a zajistila, že se nebude podílet na zvěrstvech,“ píše se v dopise. Dále se v něm uvádí:

Navzdory částečnému pozastavení zbrojních licencí Izraeli ze strany Spojeného království pokračují izraelské síly v páchání zjevně nezákonných činností proti Palestincům v pásmu Gazy i na Západním břehu Jordánu.“

Mezi dalšími signatáři jsou mimo jiné organizace Action Aid UK, Campaign Against Arms Trade (CAAT) a International Centre of Justice for Palestinians.

V září Spojené království zavedlo částečný zákaz vývozních licencí do Izraele poté, co ministerstvo zahraničí v rámci přezkumu zjistilo „jasné riziko“, že britské zbraně mohly být použity v rozporu s humanitárním právem. Pozastavení se týkalo komponentů pro vojenská letadla, vrtulníky, bezpilotní letouny a zaměřovací zařízení.

Organizátoři kampaně však kritizovali rozhodnutí vlády vyloučit všechny britské součásti pro program stíhacích letounů F-35, které podle signatářů tvoří 15 % všech letadel používaných Izraelem.


Hizballáh tvrdí, že zničil izraelský tank postupující na jižní hranici Libanonu
Libanonská militantní skupina Hizballáh uvedla, že ve čtvrtek zničila izraelský tank postupující na jižní hranici Libanonu, informuje agentura France-Presse (AFP).

Íránem podporovaná skupina vypálila rakety na „izraelský tank, který postupoval směrem k Ras al-Naqura, což vedlo k jeho spálení a zničení“, uvedla skupina a přihlásila se ke ztrátám na životech. 



Diplomatická komunikace se v posledních hodinách zintenzivnila, a to před zasedáním Rady bezpečnosti OSN, která bude jednat o situaci na Blízkém východě, uvedl ve čtvrtek libanonský premiér Nadžíb Mikátí ve svém prohlášení na Twitteru, informuje agentura Reuters.

„Probíhají kontakty mezi Spojenými státy a Francií s cílem oživit prohlášení o příměří na určité období, aby se obnovilo hledání politického řešení,“ citoval ho.


Irský premiér po včerejším hodinovém setkání s Joem Bidenem ve Washingtonu uvedl, že doufá v příměří na Blízkém východě.

Simon Harris uvedl, že mu americký prezident řekl, že měl s Benjaminem Netanjahuem „velmi dlouhý“ rozhovor a že ho nenechal „na pochybách, že to byl rozhovor věcný a hluboký, pokud jde o kroky, které Izrael musí podniknout, pokud jde o pomoc, humanitární pomoc, pokud jde o dosažení příměří“.

Je dobře, že se dnes večer setkal s prezidentem Spojených států v Oválné pracovně. Připomněli jsme si 100 let diplomatických vztahů mezi našimi zeměmi.

Taoiseach novinářům řekl, že je mu jasné, že „proporcionalita byla Netanjahuovou vládou zcela a naprosto ztracena“ a počet civilistů včetně dětí, kteří „zbytečně umírají“, je „nepřijatelný“.

Uvedl také, že poděkoval prezidentovi, s nímž hovořil v pondělí večer, za jeho zásah v souvislosti s umístěním izraelského dělostřelectva v sousedství irského mírového stanoviště na modré linii, faktické hranici mezi Libanonem a Izraelem.

Hovořili také o „Putinově hrdlořezství“ a Severním Irsku.


Izraelská armáda uvedla, že „zlikvidovala“ člena Hizballáhu v Sýrii, který podle ní předával zpravodajské informace proti Izraeli na Izraelem okupovaných Golanských výšinách, informuje agentura Reuters. Syrská média mezitím ve čtvrtek informovala, že izraelské nálety zasáhly cíle v Sýrii.

Syrská státní televize ve čtvrtek brzy ráno uvedla, že Izrael provedl nálety zaměřené na průmyslový areál v syrském městě Homs a vojenský objekt na venkově poblíž města Hamá, přičemž způsobil „určité materiální škody“.


Podle agentur OSN a skupin pro lidská práva zůstávají v Gaze stovky tisíc civilistů uvězněny v důsledku nejnovější izraelské ofenzívy, která se soustředí na uprchlický tábor Džabalíja.

„V oblasti je uvězněno nejméně 400 000 lidí,“ napsal ve středu na X Philippe Lazzarini, šéf palestinské agentury OSN pro uprchlíky Unrwa, uprostřed svědectví o tělech, která kvůli obnoveným bojům leží nesklizená v ulicích.

Lazzarini uvedl, že některé úkryty a služby Unrwa byly poprvé od začátku války nuceny zavřít a že vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici téměř žádné základní zásoby, se na severu Gazy opět šíří hlad. „Tato nedávná vojenská operace také ohrožuje realizaci druhé fáze kampaně očkování dětí proti obrně,“ uvedl.

Tanker plující pod liberijskou vlajkou byl zasažen neidentifikovaným projektilem v Rudém moři asi 73 námořních mil (135 km) jihozápadně od jemenského přístavu Hodeidah, uvedla ve čtvrtek britská bezpečnostní firma Ambrey, informuje agentura Reuters.

Al-Džazíra obviňuje Izrael ze záměrného útoku na novináře po smrti reportéra a zranění dalších osob

Al-Džazíra obvinila Izrael ze záměrného útočení na novináře poté, co byl ve středu jeden z jejích kameramanů zastřelen a těžce zraněn izraelským odstřelovačem, zatímco fotoreportér jiné stanice byl zabit a třetí rovněž zraněn, když pokrýval obléhání tábora Džabalíja v severní Gaze.

Ve svém prohlášení  uvedla:

Izraelské okupační síly se dnes odpoledne zaměřily na několik novinářů pracujících v táboře Džabalíja v pásmu Gazy a jeho okolí, přičemž zabily jednoho z kameramanů a vážně zranily kameramana arabského kanálu Al-Džazíry Fádího al-Vahídího, kterému při pokrývání útoku na tábor způsobily kritické zranění krku ...

Tento incident je dalším závažným zásahem proti novinářům v Gaze, kde se izraelské síly chovají vůči pracovníkům médií stále nepřátelštěji.“

Televizní kanál al-Aksá napojený na Hamás na Telegramu uvedl, že jeden z jeho fotoreportérů, Mohammad al-Tanani, byl ve středu zabit při izraelském útoku v uprchlickém táboře Džabalíja, zatímco jeho novinář Tamer Labad, byl zraněn.

O dva dny dříve byl při izraelském útoku na nemocnici v severní Gaze těžce zraněn také další kameraman Al-Džazíry, Ali Al-Attar.

Hossam Shabat, jeden z mála zbývajících novinářů v oblasti, uvedl, že jeho kolegové Al Wahidi a Labad jsou v kritickém stavu. „Jsou v kritickém stavu a není zde pro ně k dispozici mnoho léčebných prostředků. Prosím, modlete se za ně i za nás,“ napsal v příspěvku na Twitteru.

Fadi Alwahdi a Tamer Lobod jsou novináři, kteří se dnes stali terčem útoku na severu země. Jsou v kritickém stavu a není pro ně zde k dispozici mnoho léčebných prostředků. Prosím, modlete se za ně i za nás.

USA vyzývají Izrael, aby urychleně řešil „katastrofální podmínky“ v Gaze

Spojené státy sdělily Radě bezpečnosti OSN, že Izrael musí urychleně řešit „katastrofální podmínky“ mezi palestinskými civilisty v pásmu Gazy a přestat „prohlubovat utrpení“ omezováním dodávek pomoci.

Velvyslankyně OSN Linda Thomasová-Greenfieldová v Radě bezpečnosti OSN uvedla:

"Tyto katastrofální podmínky byly předpovězeny již před několika měsíci, a přesto stále nebyly řešeny. To se musí změnit, a to hned.“

Varovala také Izrael před snahou trvale vyhnat Palestince z Gazy nebo se zmocnit jakéhokoli území pro sebe. „V pásmu Gazy nesmí dojít k žádným demografickým ani územním změnám, včetně jakýchkoli akcí, které by zmenšily území Gazy,“ uvedla Thomas-Greenfieldová.


„Statisíce lidí jsou opět tlačeny k přesunu na jih, kde jsou životní podmínky nesnesitelné,“ řekl Philippe Lazzarini, šéf palestinské agentury OSN pro uprchlíky (Unrwa).

Dodal, že:

„Obyvatelé Gazy se opět ocitli na pokraji hladomoru způsobeného člověkem.“

OSN si již dlouho stěžuje na překážky, které během války brání přísunu pomoci do Gazy a její distribuci. Agentura Reuters minulý týden uvedla, že dodávky potravin do Gazy v posledních týdnech prudce poklesly, protože izraelské úřady zavedly nové celní pravidlo pro část humanitární pomoci a samostatně omezují dodávky organizované podniky.

Izraelský velvyslanec v OSN Danny Danon hájil výsledky své země:

Izrael neukládá žádná omezení na humanitární pomoc. Ve skutečnosti bylo schváleno a realizováno 82 % všech žádostí o humanitární koordinaci.“


Biden naléhá na Netanjahua, aby „minimalizoval škody způsobené civilistům“ v Libanonu
Joe Biden a Benjamin Netanjahu spolu ve středu poprvé po několika týdnech hovořili v souvislosti s očekáváním brzkého izraelského úderu na Írán. K hovoru se připojila i viceprezidentka Kamala Harrisová.

Bílý dům záznamu hovoru uvedl, že americký prezident zdůraznil „potřebu minimalizovat škody na civilním obyvatelstvu, zejména v hustě obydlených oblastech Bejrútu“.

Zpráva se přímo nezmiňuje o možné odvetě za íránský raketový útok, ale uvádí, že Biden útok Teheránu „jednoznačně“ odsoudil a přislíbil „železnou“ podporu Izraeli.

Prezident potvrdil svůj pevný závazek vůči bezpečnosti Izraele. Jednoznačně odsoudil íránský útok balistickou raketou proti Izraeli z 1. října.

Pokud jde o Libanon, prezident zdůraznil potřebu diplomatické dohody, která by umožnila bezpečný návrat libanonských i izraelských civilistů do jejich domovů na obou stranách modré linie. Prezident potvrdil právo Izraele chránit své občany před Hizballáhem, který jen za poslední rok vypálil na Izrael tisíce raket a střel, a zároveň zdůraznil potřebu minimalizovat škody na civilním obyvatelstvu, zejména v hustě obydlených oblastech Bejrútu.

Pokud jde o Gazu, vedoucí představitelé jednali o naléhavé potřebě obnovit diplomacii s cílem propustit rukojmí držená Hamásem. Prezident rovněž jednal o humanitární situaci v Gaze a o nutnosti obnovit přístup na sever, mimo jiné okamžitým oživením koridoru z Jordánska.“

Načasování a rozsah izraelské odvety je stále nejasný a chybný odhad by mohl Írán a Izrael přivést do plnohodnotné války, kterou si podle svých slov ani jedna strana nepřeje. Spojené státy, věrný spojenec Izraele, se obávají, aby nebyly zataženy do bojů, a obávají se otřesů cen ropy.

Bidenova administrativa by ráda zvážila izraelské plány a vyhnula se překvapením, jako bylo izraelské zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha, ačkoli deník Wall Street Journal uvedl, že Izrael zatím odmítl sdělit podrobnosti.

V posledních několika týdnech izraelské smrtící bombardování napříč Libanonem zabilo nejméně 1 200 civilistů a zároveň nuceně vysídlilo 1,2 milionu obyvatel. Po celé zemi uprchly v posledních dnech do Sýrie kromě libanonských obyvatel také tisíce syrských uprchlíků, kteří se snažili uniknout izraelským náletům.

Bidenova administrativa již dříve požádala Izrael také o minimalizaci civilních obětí v Gaze, kde izraelské síly zabily více než 43 000 Palestinců a zároveň vyhnaly z tohoto území téměř 2 miliony lidí. Bidenova administrativa také od loňského října vydala na vojenskou pomoc Izraeli rekordních 17,9 miliardy dolarů.

Členové rady bezpečnosti OSN  varovali Izrael před pokračováním v zákoně, jehož cílem je omezit činnost agentury OSN pro palestinské uprchlíky (Unrwa).

Izrael je s Unrwa dlouhodobě ve sporu a tvrdí, aniž by předložil jakékoliv důkazy, že 12 z tisíců jejích zaměstnanců se podílelo na útocích Hamásu ze 7. října.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) zveřejnil bleskovou aktualizaci nejnovější situace v Libanonu, podle níž je nyní čtvrtina libanonského území pod izraelským vojenským příkazem k vysídlení. Ve zprávě se uvádí, že „humanitární krize v Libanonu se zhoršuje alarmujícím tempem“, protože „izraelské nálety nejen zesílily, ale také se rozšířily“ a „stále častěji se zaměřují na kritickou civilní infrastrukturu“.

Pět členů libanonské civilní obrany bylo zabito při izraelském náletu na jejich základnu ve městě Dardghaya v jižním Libanonu v noci na středu. Na snímcích z útoku jsou vidět ohořelá auta s nápisem civilní obrana, zmačkaná silou výbuchu, zatímco stále probíhá snaha o nalezení přeživších a těl.

Kanada poskytne 15 milionů kanadských dolarů na humanitární pomoc libanonským civilistům, kteří byli postiženi pokračujícími izraelskými údery po celé zemi. V prohlášení, o kterém ve středu informovala agentura Reuters, to uvedla kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová: „Kanada je hluboce znepokojena rychlou eskalací krize v Libanonu. Mobilizujeme se, abychom zajistili, že Kanada bude na místě a poskytne libanonskému lidu tolik potřebnou pomoc.“

Guvernér města Akkar na dalekém severu Libanonu uvedl, že existují překážky pro doručení pomoci lidem, kteří zde hledají útočiště poté, co byli vnitřně vysídleni v důsledku izraelských úderů.

Hizballáh uvedl, že jeho bojovníci vypálili rakety a dělostřelecké granáty, „když se izraelské jednotky snažily postupovat v oblasti Majs al-Džabal z několika směrů“. Skupina dodala, že „střety pokračují“.

Izraelské údery zabily pět lidí a zranily nejméně 12 osob v libanonském městě Wardiniyeh, asi 40 km jižně od Bejrútu, uvedla Al Jazeera s tím, že tato oblast nepatří k těm, které se Izrael snažil vyprázdnit od jejich obyvatel.

Philippe Lazzarini, šéf hlavní humanitární organizace OSN v Gaze, v rozhovoru pro BBC uvedl, že Gaza byla v uplynulém roce zpustošena izraelskými útoky: „Začínáme být beze slov.“ Lazzarini dodal: „Brzy vyčerpáme veškerou naši slovní zásobu, abychom se pokusili popsat to, co se stalo pustinou... oblastí, kde se nedá žít.“

Palestinská tisková agentura Wafa oznámila, že počet Palestinců zabitých při izraelských útocích uvnitř pásma Gazy ve středu vzrostl na 60. Patří mezi ně i incident, při němž bylo podle ní „dnes zabito 15 civilistů, když izraelské okupační síly bombardovaly stany vysídlených osob v Džabalíji“. Novinářům se nepodařilo nezávisle ověřit údaje o počtu obětí, které byly během konfliktu zveřejněny.

Izraelské obranné síly (IDF) opět nařídily uzavření několika nemocnic v severní Gaze, včetně nemocnic Kamal Adwan, Indonesia a al-Awda. Centrum pro lidská práva Al Mezan na sociálních sítích popsalo situaci jako „deja vu“ a dodalo: „Všichni víme, jaké hrůzy následují po takových rozkazech“.

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) varoval, že po roce konfliktu může být v Gaze až 51 000 dětí bez doprovodu nebo odloučených od svých rodičů či opatrovníků.

Dva Izraelci byli zabiti v Kirjat Šmoně na severovýchodě Izraele poté, co byla údajně zasažena raketovou palbou Hizballáhu. Izraelská armáda uvedla, že zničila odpalovací zařízení použité k útoku.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1469

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2024