Jordánsko se na poslední chvíli snaží zabránit Íránu v odvetě za zabití Haníji

5. 8. 2024

čas čtení 7 minut
Mimořádná  návštěva jordánského ministra zahraničí v Teheránu zřejmě ztroskotá na tom, že Írán trvá na rozhodné reakci
 


Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí se vydal na mimořádnou  návštěvu Íránu, aby jej přesvědčil, aby se zdržel útoku na Izrael v reakci na vraždu politického vůdce Hamásu Ismaila Haníji, k níž došlo minulý týden v Teheránu.

Jordánsko, západní spojenec s početným palestinským obyvatelstvem čelí těžkému balancování, protože čelí domácím výzvám, aby přerušil vztahy s Tel Avivem a přestal ho chránit poté, co na začátku tohoto roku sestřelil íránské rakety namířené na Izrael.

Návštěva se zdá být odsouzena k neúspěchu vzhledem k tomu, že Írán v neděli trval na tom, že neexistuje žádný prostor pro kompromis a že na atentát rázně odpoví. Safadí po schůzce trval na tom, že neveze vzkaz Izraeli ani od něj, a uvedl, že se setká také s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjanem. Obává se, že Írán zaútočí na samotné Jordánsko, pokud se ukáže, že Jordánsko pomáhá bránit Izrael před íránskými útoky.

 
Při předchozím íránském útoku na Izrael v dubnu Jordánsko sestřelilo několik íránských raket letících nad jeho vzdušným prostorem a trvalo na tom, že nedovolí, aby se jeho země stala bojištěm jiných konfliktů. Rovněž udělilo francouzskému námořnictvu povolení k umístění radarů.

Království však také čelí masovým demonstracím na podporu Gazy a zuří na izraelského premiéra Benjamina Natanjahua za atentát na Haníju, který odsoudilo jako "eskalační zločin a hrubé porušení mezinárodního práva". Izrael se k vraždě Haníji odmítl oficiálně vyjádřit, ale jeho role je všeobecně uznávána.

Více než polovina jordánského obyvatelstva jsou Palestinci nebo lidé palestinského původu.

Írán trvá na tom, že atentát překročil příliš mnoho červených linií, a vyzývá ke svolání zasedání Organizace islámské spolupráce (OIC), na kterém by Teherán vyvinul tlak na arabské státy Perského zálivu včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, aby přijaly sankce proti Izraeli.

Safadího návštěva Íránu je první návštěvou jordánského ministra zahraničí za posledních dvacet let a odráží neúspěch telefonického rozhovoru mezi oběma stranami s cílem nalézt diplomatické řešení.

Jeho odsouzení izraelského zacházení s Palestinci bylo v posledních měsících nápadně živé. "Izraelská vláda jedná způsobem, který odráží její rasismus, extremismus a odmítání práva Palestinců žít jako každý jiný národ na této Zemi," řekl nedávno. Jordánsko je však z hlediska své bezpečnosti nesmírně závislé na USA a v dubnu se znovu připojí k alianci, aby minimalizovalo dopady případného íránského útoku.

V Teheránu také probíhá živá debata mezi bývalými diplomaty a politiky o tom, jak reagovat tak, aby to Netanjahuovi nehrálo do karet. Konečné rozhodnutí závisí na nejvyšším vůdci ajatolláhu Alím Chameneím a na radách Sboru islámských revolučních gard (IRGC).

Většina komentářů v Teheránu předpokládá, že Netanjahuův útok měl za cíl podkopat nově zvolenou vládu reformistického vůdce Masúda Pezeškjana a její snahu o lepší vztahy se Západem. Izrael po útocích ze 7. října vyhrožuje, že zabije všechny vůdce Hamásu a jeho zpravodajské služby v minulosti prováděly tajné vraždy uvnitř Íránu.

Írán rovněž zaujaly zprávy amerických médií o tom, že Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu vyčetl Netanjahuovi, že ho uvedl v omyl ohledně svých plánů zavraždit Haníju, který byl zároveň hlavním vyjednavačem Hamásu v rozhovorech o příměří, a že v rozhovorech klade stále nesplnitelnější předběžné podmínky.

Z izraelských médií byly rovněž široce převzaty zprávy, podle nichž Netanjahuovi šéfové zpravodajských služeb a obrany sdělili, že nemohou dosáhnout dohody o příměří na základě parametrů, které jim stanovil.

V Teheránu však panuje skepse, že Bidenova frustrace z izraelského vedení povede k nějakému účinnému tlaku na Netanjahua, aby dal svým vyjednavačům nové pružnější zadání. Rozhovory o víkendu nepřinesly žádný pokrok a předseda íránského parlamentu Mohammad Kalibaf vyzval k rozhodné íránské reakci.

Pezeškjan stále ještě sestavuje vládu, ale jmenoval Džaváda Zarífa svým viceprezidentem pro strategii, což je funkce, která mu může poskytnout větší vliv, než když byl ministrem zahraničí. Zaríf je silně nakloněn větším kontaktům se Západem a v roce 2015 pomohl dokončit jednání, která vedla k uzavření íránské jaderné dohody. Má také dlouholeté zkušenosti se silami uvnitř Íránu, které se ho budou snažit podkopat.
 
Vnitřní debata v Íránu o správné vojenské reakci je také podbarvena často rozhořčenou debatou o tom, zda íránské zpravodajské služby jsou infiltrovány svým izraelským protějškem, Mosadem, nebo jsou naopak jen žalostně neschopné.

Oficiální vysvětlení IRGC zní, že Haníja byl zabit "střelou krátkého doletu", která byla odpálena zpoza jeho obydlí v severním Teheránu.

Izraelský vojenský mluvčí Daniel Hagari předtím novinářům řekl, že "v noci, kdy byl v Libanonu zabit vůdce Hizballáhu Fuád Šukr, nedošlo k žádnému jinému izraelskému leteckému útoku ... na celém Blízkém východě".

Vysvětlení IRGC se liší od tvrzení, že před dvěma měsíci byla v Haníjově ložnici umístěna bomba, která pak byla odpálena, když přijel do Teheránu na Pezeškjanovu inauguraci. Obě vysvětlení vyžadují určitou úroveň znalostí o přesném uspořádání Haníjova spánku v Teheránu, protože terčem útoku byl pouze jeho byt.

Teheránem se šíří zvěsti o zradě zpravodajských služeb, včetně popřených zpráv, že Hasan Karmi, velitel speciálních jednotek Faraja, byl zatčen za špionáž. Abolfazl Zahravand, člen íránské parlamentní komise pro národní bezpečnost, řekl: "Izraelci mají vlivovou síť uvnitř Teheránu a Íránu. Spolupracují s nimi zlé živly, se 'síti Mossad'."

Přesnost protichůdných a často bizarních "exkluzivních" vysvětlení příčin Haníjovy smrti je oslabena snahou různých zpravodajských agentur, západních i íránských, a také některých novin podkopat své soupeře.

Zdroj v angličtině ZDE

2
Vytisknout
2470

Diskuse

Obsah vydání | 8. 8. 2024