5. 8. 2024
Poté co si Pákistán v červenci zajistil nový záchranný balíček ve výši 7 miliard dolarů (6,5 miliardy eur) od Mezinárodního měnového fondu (MMF), zahájil Islámábád rozhovory s Pekingem o reprofilaci miliardového čínského dluhu, protože se snaží uzákonit ekonomické reformy.
Na stole jsou návrhy na odklad splácení dluhu energetického sektoru vůči Číně ve výši nejméně 16 miliard dolarů, spolu s prodloužením doby splatnosti hotovostní půjčky ve výši 4 miliard dolarů kvůli vyčerpání devizových rezerv.
Předminulý týden byl pákistánský ministr financí Muhammad Aurangzeb v Pekingu, aby představil návrhy na prodloužení splatnosti devíti elektráren postavených čínskými společnostmi v rámci multimiliardového Pákistánsko-čínského ekonomického koridoru (CPEC).
V pátek premiér Shehbaz Sharif řekl na zasedání federálního kabinetu, že napsal dopis čínské vládě, ve kterém žádá o reprofilaci dluhu, uvedly pákistánské noviny Dawn.
Reprofilace dluhu se od restrukturalizace dluhu liší tím, že se nesnižuje částka, ale prodlužuje se doba splatnosti.
Islámábád je pod obrovským tlakem, aby znovu vyjednal nákladné dohody s výrobci energie, především čínskými společnostmi, které by snížily ceny elektřiny.
Od podpisu dohody CPEC v roce 2015, která se stala se jednou z největších součástí čínské iniciativy Pásu a stezky (BRI), Peking nalil miliardy dolarů do rozvoje infrastruktury v Pákistánu.
Hodnota projektů CPEC se pohybuje ve výši 65 miliard dolarů a jejich hlavním cílem je vybudovat lodní spojení pro čínské zboží z přístavu Gwadar v Arabském moři přes horskou hranici do čínského regionu Sin-ťiang.
CPEC také vyčlenil miliardy dolarů na rozvoj energetické infrastruktury v Pákistánu.
Azeem Khalid, expert na čínské investice v Pákistánu, řekl DW, že Čínou financovaný rozvoj elektráren zhoršil ekonomické potíže Pákistánu.
"Namísto zřizování státem vlastněných elektráren Pákistán umožnil čínským společnostem, aby fungovaly jako nezávislí výrobci energie (IPP), což vedlo k platbám za kapacitu bez ohledu na produkci. To v podstatě vede k tomu, že obyvatelstvo platí za energii, kterou nespotřebovává," řekl Khalid.
Přetížení čínskými půjčkami
Podle údajů z roku 2022 tíží Pákistán čínský dluh v hodnotě 26,6 miliardy dolarů (24,6 miliardy eur), což je více než u kterékoli jiné země na světě.
Safiya Aftab, ekonomka z Islámábádu, řekla DW, že úrokové sazby u čínských půjček nejsou zvýhodněné a pohybují se kolem 3,7 %.
"Tyto půjčky byly poskytnuty na infrastrukturu, která by teoreticky měla začít generovat výnosy. Hlavním problémem je podle mého názoru špatná absorpční kapacita Pákistánu. Vláda nebyla schopna pokročit v projektech podle harmonogramu," uvedla.
Analytik Khalid se domnívá, že tyto půjčky "je obtížné splácet kvůli přemrštěně vysokým úrokovým sazbám, které převyšují platební schopnost vlády".
"Čím více uvolnění a rozšíření bude k dispozici, tím lépe pro Pákistán. Čína, která si je vědoma finančních problémů Pákistánu, často poskytuje prostor k nadechnutí, ale příležitostně tento dluh využívá pro své zájmy," řekl Khalid.
Analytici tvrdí, že půjčky CPEC byly původně prezentovány jako nejlevnější možnost mezinárodních půjček, ale později se ukázalo, že jejich splácení bude mnohem dražší, než se očekávalo.
"Dohody, které silně zvýhodňovaly Čínu, byly špatně vyjednány, což mělo za následek, že projekt byl příliš přetížen sliby a nedostatečně plněn. Veřejnost a média byly tehdejším ministrem plánování a jeho týmem uvedeny v omyl, aby vykreslily CPEC jako významnou ekonomickou změnu hry pro Pákistán a region," řekl Khalid.
Ekonom Kaiser Bengali je toho názoru, že změna platební struktury čínského dluhu "je pouze dočasným řešením, které závisí také na laskavosti z čínské strany, i když reprofilace a rolování půjček z Číny pomohly Pákistánu v minulosti několikrát naplnit jeho potřeby externího financování".
"Čínský dluh je obrovský a jeho reprofilace je jedinou, ale dočasnou možností." Obrovská hromada dluhů drtí ekonomiku," řekl DW.
"Je to stále složitější, jak dlouho bude Čína tyto dluhy splácet, protože ve svých podnikatelských projektech má pro tyto půjčky své vlastní finanční limity. Půjčují mnoha zemím a nechtějí vytvořit precedens zdržování a opětovného vyjednávání projektů, protože by to ovlivnilo jejich zájmy," dodal.
Jak pákistánští, tak čínští představitelé často odmítají kritiku, že projekt CPEC prohloubil ekonomické potíže Islámábádu, a označují tento projekt za příležitost k hospodářskému růstu.
Tisková zpráva "sekretariátu CPEC" pákistánského ministerstva plánování, rozvoje a zvláštních iniciativ uvádí, že Islámábád se připojil k CPEC díky "výhodným finančním dohodám" a že Čína "postoupila vpřed, aby podpořila rozvoj Pákistánu v době, kdy zahraniční investice vyschly".
"CPEC poskytl Pákistánu obrovské příležitosti k ekonomickému růstu. Je to motor hospodářského růstu," dodala.
Bez ohledu na to problém s dluhem Pákistánu v dohledné době nezmizí.
"Pákistán je uvězněn mezi Čínou a USA (půjčkami MMF) a Washington varoval, že půjčky MMF by neměly být použity ke splácení rostoucího čínského dluhu," řekl Bengali.
Ekonomka Aftab uvedla, že Čína umožní Pákistánu reprofilovat splácení dluhu.
"Hlavním důvodem velkorysosti vůči Pákistánu je rivalita s Indií, a ta v dohledné době nezmizí. Mohou však ztrácet trpělivost s pomalým postupem projektu a začít tlačit na akci," řekla.
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse