Otazníky nad pádem paní Langšádlové

30. 4. 2024 / Boris Cvek

čas čtení 1 minuta

Pořád mi to není jasné s tou paní ministryní Langšádlovou. Prý byla k rezignaci donucena svou vlastní stranou, tedy TOP09, navzdory podpoře, kterou měla v odborné veřejnosti. Prý se to vědělo už dávno.

A důvod? Podle vyjádření paní předsedkyně TOP09 Pekarové i paní Langšádlové samotné neuměla prodat veřejnosti svou skvělou práci v oblasti politiky vědy a výzkumu. Slovy paní Langšádlové „měla málo lajků“.

Neměla by se tedy věnovat i nadále politice vědy a výzkumu, když je tak skvělá? Místo toho se vrátí k tématům strategické komunikace a hybridních hrozeb, kterému se věnovala předtím. To působí tím dojmem, že si téma vědy vyzkoušela, ale ve skutečnosti ho nezvládla, tak se vrací k tomu, co dělala předtím.

Ještě podivnější je ale to, že TOP09 ty skvělé výsledky paní ministryně nezkouší prodat už dávno. Nikdo přece nebrání té straně, aby na to zaměřila svou pozornost. Nebo jak vlastně prodávat veřejnosti vědní politiku? Opravdu si někdo myslí, že z toho budou lajky? Co asi tak bude nový ministr dělat, aby je získal? To jsem opravdu zvědav.

Zatím to celé působí spíše jako reakce na neschopnost paní Langšádlové, případně – pokud je podpora odborné veřejnosti opravdová – mocenské pohyby uvnitř TOP09. Ono ale i s tou podporou odborné veřejnosti je to ošemetné. Odborníků na vědní politiku je jenom pár a vědecké instituce samozřejmě a oprávněně sledují své zájmy.

Kdyby náhodou bylo zadání paní Langšádlové – jako když se vyjadřovala o patentech, že pokud nic nepřinášejí, jsou k ničemu – udělat něco proti zájmům vědeckých institucí, pak by se podpora a neschopnost nemusely vylučovat. Ale to jsou samozřejmě jen spekulace.



1
Vytisknout
1785

Diskuse

Obsah vydání | 30. 4. 2024