Muž, který proměnil svůj domov v ubytovnu pro bezdomovce
30. 4. 2024
čas čtení
6 minut
Mnozí xenofobové v ČR říkají o bezdomovcích, nebo lidem kteří podporují uprchlíky: Tak si je vezměte k sobě domů!
Připomeňme, že Česko má nejhorší, vládou neřešený, problém s bezdomovectvím ze všech zemí středovýchodní Evropy.
Guardian publikoval ve své rubrice The Long Read (Dlouhé čtení) rozsáhlý materiál o pozoruhodném muži, s historií bezdomovectví, narkomanie, drobné zločinnosti a občasných pobytů ve vězení, který se rozhodl v Manchesteru, kde žije, poskytovat bezdomovcům možnost přespávat v jeho bytě. S neuvěřitelně pozitivními výsledky.
Zde je pár citátů z předlouhého článku:
Navzdory mnohamilionovým investicím do služeb v Manchesteru za posledních sedm let se celková míra bezdomovectví ve městě stále zvyšuje a počet lidí, kteří spí na ulici, se v posledních dvou letech po sobě zvýšil. Částečně je to způsobeno změnami daleko přesahujícími pravomoci manchesterského starosty - například v azylovém systému.
Během posledního roku došlo v Manchesteru k třináctinásobnému nárůstu počtu žadatelů o azyl, kteří přespávají jako bezdomovci, což Potts zaznamenal. „Můj dům je zatraceně úplně jako OSN,“ řekl. Současně prudce vzrostl počet vystěhování bez zavinění, zatímco katastrofální krize financování radnic po celé zemi dále omezila služby pro bezdomovce. „Ustanovení v Manchesteru jsou velmi, velmi dobrá, ale mohou udělat jen tolik. Potřebujeme více dostupného bydlení a více sociálního bydlení,“ řekl Billings.
Jedním z hlavních problémů krize bezdomovectví je přechod od krátkodobých řešení k dlouhodobým. Poskytnutí noclehu vyžaduje zdroje - ale v mnoha ohledech je to ta snadnější část. Pro člověka je překvapivě obtížné dostat se ze světa nouzového ubytování do vlastního domova. Kromě nedostatku cenově dostupného bydlení vyžaduje přechod obvykle i to, aby se lidé zorientovali v rozsáhlé spleti byrokracie - a to ve chvíli, kdy mohou být bez příjmu, s velmi omezenými prostředky a nemají kde bydlet.
Když někdo přijde do jeho bytu, Potts se okamžitě začne snažit najít pro něj udržitelnější bydlení a odstranit všechny překážky, které mu v tom brání. Když se rok 2022 chýlil ke konci, přijel k Pottsovi Dave Lees, poté, co jeho ubytování mu našel na internetu někdo, koho znal z hospody. Leesovi je nyní 71 let, je to vysoký, hubený muž s hluboce popraskanými vráskami a dlouhými šedivými vlasy. Bezdomovcem se stal asi před pěti lety, když musel prodat dům, který sdílel se svým otcem, aby zaplatil péči o tátovu demenci. Letos v březnu jsem se do Pottsova bytu vrátil a Lees byl u něj na návštěvě. Seděli jsme na pohovce, denní televize hrála s vypnutým zvukem a Potts Leesovi ubaloval cigarety. „Jedno domino se převrhne, další a další,“ řekl Lees. „A ta věta: ‚Horší už to být nemůže‘.“ Potts se tomu zasmál. „To už nikdy neříkám, kámo. Nikdy.“
Poté, co přišel o domov, se Lees pohyboval mezi byty svých přátel, přičemž občas přespával na černo. „Bylo to jen krátké přespávání venku,“ řekl. Potts se do toho laskavě vložil: „Není to žádná ostuda. Já jsem to přece taky dělal, ne?“ Jedním z důsledků tak častého stěhování bylo, že Lees neměl žádné doklady: žádný průkaz s fotografií, žádné bankovní karty. Mnoho lidí, kteří zažívají bezdomovectví, uvízlo v tomto začarovaném kruhu. Bez rodného listu nelze získat cestovní pas. Bez průkazu totožnosti s fotografií nemůžete získat bankovní účet. Bez bankovního účtu nemůžete získat dávky. Lees měl nárok na státní důchod, ale bez bankovního účtu a bez dokladů o něm nemohl žádat.
V mnoha částech Spojeného království musí lidé prokázat svůj vztah k místní oblasti, aby měli nárok na jakoukoli podporu na bydlení. To může být nemožné pro ty, kteří přespávali na gauči nebo na ulici a nemají účty za služby nebo jiné doklady o bydlišti. Lees nemohl prokázat svůj vztah k Salfordu, přestože zde žil po většinu svého života. Potts viděl, jak se to odehrává stokrát, ale když to popisoval, jeho hlas se zvedl frustrací. „Řekl jsem mu: 'On momentálně nikde nebydlí. Je to člověk a pytel.“ Během několika měsíců to vzali krok za krokem a postupně vytvářeli dokumentaci, kterou Lees potřeboval, aby mohl získat bankovní účet, státní důchod a dávky. Tento proces - schůzky, telefonáty, nekonečné vyplňování formulářů - trval celý rok. Lees po celou dobu spal na Pottsově pohovce.
V listopadu 2023, 12 měsíců po příjezdu, se Lees nastěhoval do bytu s jednou postelí v Pottsově domě. Potts dal Leesovi svou televizi a Maloneová mu dala svou starou pohovku. „Teď už můžeš být v klidu, viď?“ „Ano,“ řekl. Potts řekl Leesovi. „Dveře, které za sebou můžeš zavřít, bez toho chaosu.“ Lees je druhou osobou, kterou přestěhoval do bytu v rámci svého vlastního domu.
Od roku 2020, kdy se do svého bytu nastěhoval, jím podle Pottse prošly „stovky“ lidí. Někteří zůstávají na jednu nebo dvě noci, jiní - jako Lees - celé měsíce. Jeden Polák se právě chystá přestěhovat poté, co v karavanu žil dva roky, zatímco si vyřizoval status usedlíka v EU a vyučil se řidičem vysokozdvižného vozíku. Potts nikdy nežádá nájemné, ale pokud si lidé najdou práci nebo si během pobytu vyřídí dávky, očekává, že přispějí, kde mohou - koupí a uvaří pro skupinu jídlo nebo přispějí na účty. „Nemá moc pravidel, takže ta, která má, musíte dodržovat,“ řekl Trevor, který se sem nastěhoval o Vánocích po psychické krizi. Potts odjel koncem února na dovolenou a zanechal ve svém bytě skupinu čtyř lidí. „Kdybych to byl já, byl bych celou dobu na nohou kvůli tomu, co se děje v mém domě,“ řekl Trevor a zamyšleně zavrtěl hlavou. „Je to velmi důvěřivý člověk. Jiný takový už není.“
Podrobnosti v angličtině ZDE
1723
Diskuse