„Intifáda“ v arabštině znamená povstání nebo masový protest; používá se i pro židovské povstání ve Varšavském ghettu

2. 5. 2024

Nebo co třeba flitr, malý kotouček používaný jako ozdoba na oděvu. Do francouzštiny a italštiny se dostalo přes arabské sikkah, razidlo pro ražbu mincí. 

Pak je tu matrace, z matra polštář nebo koberec, na kterém se leží. V moderní arabštině může taraha znamenat nadhodit (téma) nebo položit, protože kořen souvisí s rozvržením věcí. 

Nebo co by to bylo za pěkný pokoj bez výklenku, zapuštěné nebo klenuté části či otvoru? Pochází z arabského al-qubbah, což znamená kopule nebo klenba. 

A samozřejmě bychom se mohli pustit do chemie, algebry, alkoholu a řady dalších vědeckých termínů, protože středověká islámská věda byla mnohem vyspělejší než evropská.

Ale pak jsou tu ještě nedávné výpůjčky, které byly obdařeny negativními konotacemi. Naše anglické slovo „agony“ pochází z řeckého výrazu pro boj nebo snahu, agonizomai. Olympijské hry se v moderní řečtině nazývají Olympiakoí agónes, Takže naše představa o tom, že člověk prožívá nesnesitelné bolesti, pochází původně z představy o usilovném snažení v soutěži. Tvrdě usilovat je v arabštině džihád. Může jít o vnitřní boj za správnou věc nebo disciplínu, nebo o veřejný boj za charitu pro zasloužilé. V některých kontextech může znamenat i násilný boj, ale to je jen jeden z jeho významů. Známý fotbalový klub se nazývá „Nadi al-Džihád“, „klub boje“ nebo „klub soutěživosti“. V USA však FBI začala slovo džihád uvádět v obviněních z teroristické činnosti, což není konotace originálu. Ve skutečnosti lidé dávají svým synům jméno „džihád“ ne proto, že by oslavovali násilí, ale proto, že je pojmenovávají pro „ctnostný boj“. Je to podobné jako německé dívčí jméno Wylda, které znamená „bojovat“. 

Nejnovějším démonizovaným arabským slovem je „intifáda“. Hrůzostrašná Elise Stefanik (R-NY) pranýřovala vedení univerzit za to, že dovolilo, aby se toto slovo na univerzitních půdách vyslovovalo. Protože Kongres má podle prvního dodatku zakázáno dohlížet na náš projev, vyvíjí nátlak na soukromé univerzity a korporace, aby to dělaly za ně. 

Kongresmanka Lisa McCain  z 9. michiganského obvodu věděla, že se jí toto slovo nelíbí, ale zdálo se, že vlastně neví, co to je, a neustále požadovala, aby rektor Kolumbijské univerzity Minouche Shafik „ infantádu odsoudil“. 

Protože to znělo jako španělské jídlo empanada, vyvolal její malapropismus na internetu hodně veselí. Myslím, že by bylo skvělé, kdyby se infantada dostala na jídelní lístek michiganských restaurací. 

Vzhledem k tomu, že McCain žije v Michiganu, kde žije jedna z největších arabských a muslimských populací ze všech států v zemi, navrhuji jí, aby přijela do Dearbornu na opravdu skvělé libanonské, jemenské a další jídlo a popovídala si s některými místními obyvateli o tom, co pro ně intifáda vlastně znamená. Bohužel však na jídelním lístku infantadu nenajde. 

V úterý pak mluvčí Bílého domu skutečně odsoudil výraz „intifáda“ jako „nenávistný projev“ a naznačil, že jeho používání je formou antisemitismu. Ale arabština je semitský jazyk, tak jak může být semitské slovo „antisemitské“? Jsem zmatený. 

Intifadah pochází z třípísmenného kořene n-f-D. Sloveso nafada znamená odstranit nebo vyčistit. Používá se tedy pro odstranění špíny z oblečení.

Arabská slovesa vycházejí z třípísmenných kořenů, stejně jako v hebrejštině, a pak se vkládají do „forem“, aby vytvořila další významy a konotace. Ve tvaru 7 se před kořen vsunuje ekvivalent „i“ a za první písmeno se vkládá „t“. 

Tím získáte sloveso intafada, které má mnoho významů, ale může znamenat „povstat“ nebo „vzbouřit se“. 

Intafáda al-šaj' znamená „věc se pohnula“. 

Intafáda al-karm znamená, že vinice se stala šťavnatou. 

Intafáda al-ša`b znamená „lid povstal nebo se vzbouřil“. 

Právě tento poslední význam zřejmě členy Kongresu rozzuřil. Povstání však nejsou jen špatná. 

Muzeum památníku holocaustu Spojených států má arabské webové stránky. Na jedné z jejích stránek je vysvětleno povstání ve varšavském ghettu. Slovo „povstání“ v názvu článku je - hádáte správně - „intifáda“. 

Nacisté v roce 1940 nahnali polské Židy do jedné části Varšavy a izolovali je od okolního světa. Asi 400 000 jich bylo v bídě namačkáno v malých bytech. V září 1942 je pak nacisté začali deportovat do táborů smrti, jako byla Treblinka. Někteří se zorganizovali a v lednu 1943 došlo k odporu. V dubnu pak vypukla plnohodnotná vzpoura zbývajících Židů, povstání v židovském ghettu. Zapojili se do intifády proti nacistům. Ačkoli toto úsilí bylo odsouzeno k zániku, myslím, že se všichni shodneme na tom, že to byla ušlechtilá intifáda. 

Arabské noviny Al-Ittihad [Jednota] přinesly retrospektivu o demonstracích mládeže ve Francii a jinde v Evropě v květnu 1968. Uhodli jste. Nazvaly ji intifádou. Stejně tak i arabský servis France 24. 

Vzpoura mládeže arabského jara proti diktátorovi Husnímu Mubarakovi v Egyptě? Intifáda. 

Jordánské noviny al-Ra'i [Opinion] ironicky označují demonstrace na amerických univerzitách proti izraelské kampani v Gaze jako, ano, intifádu, stejně jako mnoho dalších periodik. 

Předmětem hněvu amerického establishmentu jsou samozřejmě dva konkrétní momenty lidového odporu proti útlaku, první a druhá palestinská intifáda na palestinském Západním břehu Jordánu proti izraelské kolonizaci na konci 80. let a znovu na přelomu století. 

Na stránkách PBS se o první intifádě píše: „První intifáda byla do značné míry spontánní sérií palestinských demonstrací, nenásilných akcí, jako byl masový bojkot, občanská neposlušnost, odmítání Palestinců pracovat v Izraeli a útoky (s použitím kamenů, zápalných lahví a příležitostně i střelných zbraní) na Izraelce.“ Byly však z velké části nenásilné, takže lidé, kteří je odsuzují, neodsuzují násilí, ale neschopnost Palestinců smířit se s vlastním útlakem a pomalou etnickou čistkou. 

Zkrátka, paroxysmus protipalestinského fanatismu, který zachvátil Spojené státy a který nepochybně z velké části pramení ze špatného svědomí z naší spoluúčasti na jejich genocidě, nyní pokročil do té míry, že se pokouší postavit mimo zákon zcela běžná slova, jako je „povstání“. 

Předpovídám, že se to nepodaří a že to, čemu arabský svět tleská jako „intifádě“ na amerických univerzitách, bude jen čerpat další energii z pokusu o jejich potlačení.

 

Celý článek v angličtině ZDE