Izrael od začátku války v Gaze urychlil nezákonnou výstavbu osad ve východním Jeruzalémě

17. 4. 2024

čas čtení 7 minut
 
Za nejkontroverznějším z projektů, v jehož rámci vzniknou tisíce bytových jednotek, stojí ministerstva a vládní úřady


Izraelská vláda urychlila výstavbu osad ve východním Jeruzalémě, přičemž od začátku války v Gaze před šesti měsíci bylo schváleno nebo pokročeno ve výstavbě více než 20 projektů v celkovém počtu tisíců bytových jednotek, jak vyplývá z plánovacích dokumentů.

Za všemi největšími a nejspornějšími projekty stojí ministerstva a úřady izraelské vlády, někdy ve spolupráci s pravicovými nacionalistickými skupinami, které se v minulosti snažily Palestince z jejich domovů v některých částech města vystěhovat.

Rychlé schvalování nebo výstavba osad, které jsou podle mezinárodního práva nelegální, pravděpodobně dále poškodí vztahy Izraele s Bidenovou administrativou.

 
"Urychlené schvalování těchto plánů nemá za posledních šest měsíců obdoby," uvedla Sari Kronishová z izraelské organizace na ochranu lidských práv Bimkom - Plánovači za práva na plánování. "Zatímco mnoho vládních orgánů bylo po 7. říjnu uzavřeno nebo mělo omezenou činnost, plánovací úřady pokračovaly a prosazovaly tyto plány nebývalou rychlostí."

Nové osady nabídnou domovy pro většinové židovské obyvatelstvo Izraele v částech Jeruzaléma, které Izrael jednostranně anektoval v roce 1980, a pravděpodobně budou překážkou jakéhokoli pokusu o vytvoření životaschopného palestinského státu s východní částí města jako jeho hlavním městem.

USA, EU a Velká Británie nedávno v souvislosti s rostoucím násilím uvalily sankce na jednotlivé osadníky na Západním břehu Jordánu.

Izraelské plánovací úřady od vypuknutí války schválily dvě nové osady, první, které byly ve východním Jeruzalémě schváleny za více než deset let. Rozšíření uzavřené osady s vysokým stupněm zabezpečení s názvem Kidmat Sion v centru palestinské čtvrti Ras al-Amud na východní periferii města bude rovněž pokračovat, dokud se k němu nevyjádří veřejnost.

Rozhodnutí o osadě Kidmat Sion bylo přijato pouhých 48 hodin po útoku Hamásu 7. října. Vláda se oficiálně stala součástí projektu při plánovacím projednávání o měsíc dříve, jak vyplývá z dokumentů na internetových stránkách plánovacího úřadu.

Dva velké projekty nyní lemují palestinskou komunitu Bejt Safafa, jejíž větší část se nachází ve východním Jeruzalémě. Jeden z nich, známý jako Givat Hamatos, byl kvůli mezinárodnímu odporu na deset let zmrazen. Práce byly obnoveny v roce 2020 a minulý měsíc se na staveništi pohybovali dělníci, těžká technika a nákladní auta.

Podle nejnovějších oficiálních plánovacích dokumentů je "iniciátorem" a "žadatelem" projektu vládní orgán Izraelský pozemkový úřad. V dokumentu jsou jako zúčastněné strany uvedeny mimo jiné stát Izrael a jeruzalémská samospráva.


Druhé velké sídliště je známé pod názvem Givat Šaked a bude postaveno na severozápadní straně Bejt Safafy, na pozemku s trávou a stromy.

Projekt Givat Šaked je zdrojem rozporů od doby, kdy zde byla v polovině 90. let poprvé navržena výstavba. Obavy, že to ohrožuje mírový proces z Osla, vedly k mezinárodnímu pobouření a Washington tlačil na Izrael, aby plán zrušil.

Před dvěma lety však záměr znovu nabral na obrátkách. Tehdejší ministryně vnitra Ayelet Šakedová odmítla jakékoli tvrzení o palestinské kontrole nad východní částí Jeruzaléma a prohlásila, že je "nemyslitelné bránit rozvoji a výstavbě v této oblasti nebo kdekoli jinde ve městě".

Šakedová rovněž zdůraznila potřebu "zvýšit nabídku bydlení" v Jeruzalémě. Další zastánci tohoto plánu tvrdili, že Palestinci se budou moci do nové "čtvrti" nastěhovat.

Úplný souhlas s plánováním byl udělen 4. ledna letošního roku.

Projekt zahrnuje výškové bloky se 700 bytovými jednotkami, které zabírají jedinou půdu v Bejt Safafa, kde by se mohla rozšířit 17tisícová většinová muslimská komunita, aby mohla ubytovat mladé lidi. V této čtvrti, stejně jako jinde, Palestincům obvykle brání ve výstavbě větších domů byrokratické překážky a další omezení.

"Naše rodina tu žije už 250 let... Teď mám v srdci černou díru, protože si nedokážu představit, jak by tu moje děti a vnoučata mohly strávit život," řekl jednasedmdesátiletý Ahmed Salman, předseda komunitní rady Bejt Safafa.

"Kdysi jsme měli s obcí dobré vztahy, ale v posledních letech už ne. Od války jde život dál, ale oni schválili plán a zamítli všechny naše námitky. Odvoláváme se, ale nejsem optimista."

"Mnoho plánů na osídlení je strategicky určeno pro oblasti podél jižního obvodu východního Jeruzaléma," uvedla Amy Cohenová z izraelské nevládní organizace pro lidská práva Ir Amim se sídlem v Jeruzalémě. "Pokud by byly postaveny, ještě více by roztříštily palestinský prostor ... a vytvořily by efekt "uzavření" východního Jeruzaléma od Betléma a jižního Západního břehu Jordánu. Takové kroky přímo podkopávají podmínky nezbytné pro vznik životaschopného nezávislého palestinského státu s přilehlým hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

"To vše při současném úplném zastavení plánování a výstavby pro Palestince ve městě."

Ze zápisu z plánovací schůzky, která se konala v září, vyplývá, že úřad generálního kurátora byl přijat jako spoluuchazeč o plán Kidmat Sion, ačkoli jej iniciovala soukromá společnost založená organizací Ateret Cohanim, která usiluje o zvýšení počtu židovských obyvatel ve východním Jeruzalémě.

Ateret Cohanim byla obviněna, že stojí za pokusy o vystěhování Palestinců ve východním Jeruzalémě a za zabráním křesťanských hotelů v jeruzalémském Starém Městě. Tvrdí, že nová osada, která bude silně opevněná, má být postavena na židovské půdě.

Nedávná zpráva OSN konstatovala, že politika izraelské vlády, která je nejpravicovější v historii země a jejíž součástí jsou náboženští nacionalisté s úzkými vazbami na osadníky, se zdá být v "bezprecedentní míře" v souladu s cíli izraelského osadnického hnutí.

Zpráva OSN uvádí, že izraelské osady na okupovaných palestinských územích se rekordně rozrostly a hrozí, že zlikvidují jakoukoli praktickou možnost vzniku palestinského státu.

Přibližně 40 % z přibližně milionové populace Jeruzaléma tvoří Palestinci. Udržení židovské většiny ve městě bylo cílem po sobě jdoucích izraelských vlád.

Izrael získal východní Jeruzalém od Jordánska v šestidenní válce v roce 1967 a později jej anektoval, což většina mezinárodního společenství neuznává. trvalé osídlení vojensky obsazeného území je podle mezinárodního práva nezákonné.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
1348

Diskuse

Obsah vydání | 22. 4. 2024