Bezproblémový sdílený obsah

19. 4. 2024 / Wenzel Lischka

 

Z politického a vojenského hlediska je soucit s nepřítelem zásadně nežádoucí. Nemůžete štvát do války, nenávidět a zabíjet nepřátelské vojáky, civilisty, ženy a děti, když s nimi soucítíte. Je to sice úplně nekřesťanské, ale ve válce s nepřítelem je nutné přísně dodržovat pravidlo dvojího metru. Aby to tak neřvalo, musí být naše oči zamžené krokodýlími slzami.

Dávejte si dobrý pozor, s kým a jak budete soucítit. Od upřímného soucitu s nepřítelem může být jenom malý krůček k pesimizmu, podvratné činnosti, protivládním demonstracím a terorizmu. Můžete se tak snadno dostat do potíží.

Podle všech odborníků, psychologů, sexuologů, asociálních psychopatů a kapitalistů máme býti pozitivními občany, kteří jsou plní konzumním optimizmem. Z tohoto hlediska bychom neměli šířit a sdílet demokratickou cenzurou neschválené dezinformace, ale být pragmaticky nemilosrdní vůči nepříteli.

Je to situace dosti vošajslich, neboť kdo mlčí, ten souhlasí, a kdo nejde s námi, jde proti nám. Dokonce, i když budete jen odpovídat, když budete tázáni, tak vám hrozí nějaký postih. Ve vyspělé demokracii je nemožné se vyjadřovat i nevyjadřovat. Obojí zakládá skutkovou podstatu nějakého trestného činu. Neznalost milionů paragrafů vás nijak neomlouvá.

Co není zakázáno, je sice povoleno, ale co dělat, když je zakázáno úplně všechno a ještě několikrát? K tomuto stavu spěje naše svoboda a demokracie od svého samého počátku – tj. spěje ke konci, k zastavení mysli, a k zbavení se tělesné tíže. Demokracie je duchovní vůdce, který odpoutává duši od hmoty.

Po nezměrném úsilí jsem vynašel zcela bezproblémový mediální obsah, který je vždy vhodný k sdílení na sociálních sítích i ve veřejném prostoru. Rozhodně nebude vadit žádné demokratické cenzuře bdící nad žádnou svobodou slova a projevu. Navíc je dnes tento mediální obsah sdělovacími prostředky masivně propagován. Inspirovala mne i píseň Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého Co jsem měl dnes k obědu.

Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu, představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu: knedlíky se zelím, se zelím kyselým. To koukáte, to koukáte, co jsem měl dnes k obědu…atd.

Konzumní optimizmus pochází od plného žaludku. Plný, překrmený a překrvený žaludek odkrvuje mozek, zpomaluje myšlení, a pohlcuje pohlavní i jiné choutky. Však se také dříve říkávalo, že dobré jídlo, dobré pití, základ všeho živobytí. Aby se mohl někdo přejídat, jiní musí bohužel hlady umírat. Sytý hladovému nevěří. Syté hladoví nezajímají. Je to základ našeho blahobytu, klidu a pořádku.

Pro nás bývalé antikomunisty je dosti hloupé, že ti marxisté-leninisté a jejich předchůdci měli vlastně pravdu. Aby mohl člověk filosoficky přemýšlet, musí napřed jíst, pít, oblékat se a bydlet. Než si však tyto existenční podmínky života většina občanů v demokracii zajistí, tak se budou celý život zoufale lopotit, takže se k žádnému myšlení s nadhledem nikdy nedostanou.

Když nemyslíte s nadhledem nad protiklady, myslí za vás jiní, obvykle ti, pro které jste pouze podřadným materiálem vhodným jen k zneužívání a k zajištění jejich privátních zájmů. Když jsou dobří lidé pasivní, dávají volný prostor svému nepříteli.

Řádně demokraticky rozmlsanému občanu vadí, když je jídlo trochu méně osolené. Při pohledu na kostru vyhladovělého dítěte se mu chce zvracet. Ovšem nikoliv nad sebou samým.

Nechcete-li se dostat do konfliktu se sebou, s demokratickým režimem a občanskou společností, sdílejte na sociálních sítích a ve veřejném prostoru pouze bezpečná témata týkající se jen jídla a vaření.

(https://www.youtube.com/watch?v=wgXd5JPK_z4 )